Katastrofická vize budoucnosti Ruska od autora bestsellerů Metro 2033, 2034 a 2035.
novinky
PR článek, 22.03.2023
Dmitry Glukhovsky: STANOVIŠTĚ – NA STRÁŽI
Po krátké, brutální občanské válce, v níž byly použity i zakázané zbraně, zbyl z Ruska jen zlomek jeho původní velikosti. Hlavní město země se vrátilo do doby, kterou jeho vládci považují za zlatý věk – do carského impéria. Neexistuje internet ani elektronická média a Rusko je opět monarchií, které vládne Imperátor, syn zakladatele nové dynastie.
Hranici „Moskevské říše“ nyní tvoří řeka Volha, znečištěná radioaktivním spadem. Překlenuje ji jediný most, který střeží nejvýchodnější výspu, město Jaroslavl. Na mostě zahaleném v jedovaté mlze však není co střežit. Z opačné strany řeky už léta nikdo nepřišel a nikoho to ani z Jaroslavle neláká na protější břeh. Až na sedmnáctiletého Jegora, nevlastního syna velitele základny, který odmítá matčiny řeči o jakémsi abstraktním zlu, které tam číhá. Jegor chce poznat tajemný svět, ale zdá se, že ten si k nim najde cestu sám. Jedné noci se z jedovaté mlhy přece jen cosi vynoří...
Fascinující příběh z postapokalyptického světa o hříchu a pokání, o odpovědnosti a lidské bezohlednosti.
Ukázka z knihy:
„A co je na druhé straně mostu?“
Jegor se na to ptá snad už potisící – a nikdy ho to neomrzí, protože odpověď je kupodivu pokaždé jiná.
Pevná konstrukce mostu se noří do brčálové mlhy, do hustého jedovatého mraku, a postupně se v něm rozpouští. Zhruba dvacet metrů od břehu už není vůbec vidět. Zelená opona se vždycky jen trochu nadzvedne. Za ní se však žádné překvapeni nekoná, jen další zrezivělé kolejnice, pražce a nosníky pokryté jakousi načervenalou strukturou připomínající na první pohled chaluhy – ale je to něco jiného. Tahle řasám podobná věc se nejen kývá ve větru, ale i v dokonalém bezvětří.
Mlhu nelze rozehnat, protože stoupá přímo z řeky – z klidné, zpěněné vody. Připomíná dech churavějícího vodního toku.
Stejně jako opačný konec mostu není ze břehu vidět ani řeku. Betonové pilíře se do ní noří až někde v mlhavé dálce. Zato je ale zřetelně slyšet, jak čvachtá, šplouchá a zurčí. Zni to jako zvuk života, ale je to jen iluze. Tam dole není nic živého. A všemu, co s řekou přijde do styku, hrozí zánik. Dřevěné loďky zuhelnatí, gumová plavidla se nafouknou a prasknou. Místní obyvatelé se vodě zdaleka vyhýbají.
Ono se snadno řekne – voda, ale nikdo neví, jestli se to tak dá vůbec nazvat.
Po řece se nemohou plavit ani lodě s kovovými boky. Nikdo z těch, kteří se vydali po proudu, se nikdy nevrátil. A ani z opačného směru nikdo nikdy k mostu nepřiplul. Proto je teď bezejmenná – pro všechny je to zkrátka řeka.
Dříve se však nazývala Volha.
Jegor pořad vyzvídá:
„Tak co je tam?“
„No co, co… Asi nějaká města… Opuštěná jako naše Jaroslavl. Sám to dobře víš, tak proč se pořad vyptáváš?“
„Nic nevím. Vy jste tady ten moudrý, Sergeji Petroviči.“
„Neopovažuj se k tomu mostu ani přiblížit! Jinak ti utrhnu hlavu! Je ti to jasné?“
„Mně je to jasné, Sergeji Petroviči. Já jsem přece jen takový blbec s kytarou. To vy jste zkušený velitel! Já to přece vůbec nepotřebuju vědět. Zůstává ale otevřenou otázkou, proč to nezajímá vás! Vždyť jste muž pověřený obranou východní hranice Impéria.“
Polkan se na Jegora zamračí. Několikrát si rukou přejede po plešaté hlavě. Odsune skleničku ve stříbrném držáku na nápoje, který se kdysi používal ve vlacích, a zaječí: „Mně bohatě stačí to, co vím, rozumíš, chytráku? Je mi jasné, že ta prokletá železnice k nám vede z Moskvy a pokračuje na druhý konec světa. Ale z mého pohledu končí pravě tady, protože z druhé strany se už dlouhé roky nikdo neobjevil. Každý se má starat o sebe, rozumíš? Každý se nachází na svém stanovišti!“
Polkan bubnuje prsty na stole a přemýšlí, pod jakou záminkou by vyhodil Jegora ze své kanceláře. Politické školení skončilo dříve, než začalo...
Dmitry Glukhovsky (Dmitrij Gluchovskij, *1979) se narodil v Moskvě. Základní vzdělání získal v moskevské škole V. D. Polenova s rozšířenou výukou francouzského jazyka. Čtyři a půl roku žil v Jeruzalémě, kde vystudoval mezinárodní vztahy. Pracoval jako televizní a rozhlasový reportér v Německu a ve Francii. Působil jako válečný korespondent v Izraeli a Abcházii, pracoval v Rádio Rusko a stanici Deutsche Welle, na kanálech Euronews a Russia Today, řadu let byl ředitelem stanice Maják. Hovoří pěti jazyky.
Debutoval jako internetový spisovatel se sci-fi románem Metro 2033, jehož části publikoval na stránkách www.m-e-t-r-o.ru. Tímto způsobem získal hodnocení širokého okruhu čtenářů. Za román obdržel prestižní evropskou cenu ESFS Awards Eurocon 2007 za nejlepší literární debut pro rok 2007. Následovaly romány Metro 2034 (vyd. 2009) a Metro 2035 (vyd. 2015).
Na motivy románů Metro 2033 a Metro 2034 byly vytvořeny i počítačové hry, které si získaly nadšené příznivce na celém světě.
Autor, coby břitký kritik politiky Kremlu napsal rovněž satirické Povídky o vlasti.
V současné době, po agresivní válce vedené Putinem proti Ukrajině, se autor zdržuje mimo území Ruska a požádal o azyl v USA.
Dmitry Glukovsky: Stanoviště – Na stráži, přeložil Rudolf Řežábek, vydává nakladatelství Laser, 288 stran, doporučená cena 359 Kč - Koupit knihu můžete zde
Na stráži
Dmitry Glukhovsky
Rusko v blízké budoucnosti. Po válce jsou celé oblasti zamořené a řeky otrávené. Jednotlivá města nemají téměř žádný kontakt s vládou v Moskvě. Mladý Jegor pobývá na základně v Jaroslavli už několik let. Jeho nevlastní otec Polkan... více