Ziriath
komentáře u částí děl
Z mnoha povídek, které GRRM napsal, má tato potenciál být nejzapamatovatelnější a podle mě i nejlepší, protože z podstatné části představuje horor či spíše diskomfort všedního dne, který se v určité podobě může dít kde komu - jak autor říká: Samozřejmě, že ho znáte. Každý zná nějakého Hruškovitého.
Autor zde předvádí to, v čem je dobrý a díky čemu jsou jeho knížky oblíbené - dokonalé uvedení a představení ústřední postavy, co nosí, kam chodí a co dělá.
Našla jsem mnoho názorů lidí, podle nichž byl konec antiklimaktický - ale nebyl by po tak mistrovském vygradování atmosféry takový úplně každý konec?
SPOILER:
S každým typem konce by se našly nespokojené skupiny lidí. Kdyby se z Hruškovitého ukázal být jen nějaký neškodný nešťastník s chromozomem navíc, některým by se nelíbil downplaying obav zvláště mladých žen ze stalkerů.
Kdyby to byl obyčejný násilník jak z Jessiiných snů, byl by konec příliš obyčejně krutý.
Za mě je skutečný konec asi nejlepší možný, pro moji oblibu příběhů s koloběhem, navíc jako by zde autor reflektoval svoji vlastní zkušenost, zkušenost se stárnutím a příliš těžkým a neohrabaným tělem, nicméně narozdíl od starých lidí, Hruškovitý z toho zná jednu cestu ven - předat svoji mizérii někomu jinému.
