PierReVesper
komentáře u částí děl
Hrůza a děs. Říká se nejlepší nakonec, ale tady to platí obráceně.
Autor, který napsal Město zatracených, což je mnou nejhůře hodnocený Zabíječ. Nelogcké kraviny, kam se člověk podívá. Gotrekova sekera, která kosí démony vyšších tříd je tady "posednuta" jediným démonem, prostě jen tak.
Myslel jsem, že nic horšího, než Město není, ale to jsem se velice mýlil.
Povídka je zde zařazena asi jen proto, že obsahuje slovo Gotrek. To bych zvládnul taky a možná líp.
Nejvíc se ale bojím toho, že tenhle člověk napsal poslední dvě knihy o Gotrekovi a SPOUSTU dalších. Nějak nevím, jestli chci, aby vůbec vyšly. Jasně že chci, ale ne takhle.
Další velmi průměrná povídka, která se tak nějak drží pravidel, která stanovil King.
Na začátku jste navnaděni na Lustrii, bohužel. Uprostřed na Gotrekovo detektivní pátrání po knize a urážení ostatních trpaslíků, taky nic. Na konec dostanete krysáky, ale bohužel jen výplň.. a špatná. Krysácké pokusy se křížením mi zde vůbec nesedly a i když to jsou krysáci, nesedí mi to ani k nim.
Co říct, prostě průměr, až podprůměr, ale z knihy to není to nejhorší...
Styl psaní je Kingovi dost podobný, ale Reynolds Gotreka prostě neumí. Jednou mu to vychází, podruhé už zase někde tápe. Po Cestě lebek a Hadí královně jsem ani nečekal nic extra a taky jsem nic extra nedostal. Reynolds se snaží, ale prostě tomu stále dost chybí.
Příběh jako takový je prvoplánový, ale co od povídky/novely taky očekávat. Von Carstein mi tam moc nesedí a je tam jako pěst na Gotrekovův oční důlek. Téma Lovců čarodějnic a nějaké té upíří no name konkláve by bylo lepší.
I tak je to z těch čtyř příběhů ten nejpovedenější. A nevím, jestli je to dobře, nebo špatně.
Tenhle příběh měl nejvíce potenciálu asi jako nápad v autorově hlavě. Když se dostal na papír, šlo to do kopru.
Napsat o Felixovi před setkání s Gotrekem je dobrá myšlenka, ale to provedení kulhá víc než kostlivec v močálu.
Předvídatelný konec, který mohl být uchopen daleko lépe a mohlo se k němu dojít lepší a kratší cestou. Sto stran nudy a klišé plus nelogických věcí, kdy do věže jdeme po vyčarovaném schodišti, když předtím neumíme vyčarovat ani jednoduché obranné kouzlo a ještě když Draedr umře, tak tam to schodiště pořád nějak je. :-D
Jediná zajímavá/uvěřitelná postava byl te voják sloužící Draedrovi.
Velká škoda takto promarnit samostatný příběh o Felixovi.