Liberi
komentáře u částí děl
Tak tahle povídka se do antologie opravdu hodí se vším všudy. Velmi mi připomíná jak český, tak třeba i německý folklór, stylisticky výborné... Není co vytknout.
Skvělá povídka s chytrým rozuzlením. Možná mírně předvídatelná, zároveň se ale velmi dobře četla, a po přečtení po sobě zanechala příjemnou stopu v paměti.
Snad jediná povídka, která nemá ani náznak hloubky a spoléhá právě na ono dnes evidentně nezbytné násilí, proti kterému sice nic nemám, ale v tomto případě téměř o nic jiného nešlo.
Bezdpodmínečně nejlepší povídka z hlediska autorek umístěných v antologii. Postavy jsou uvěřitelné a fungují jako lidé a nikoli jako kulisy, a nerad bych opomněl, že je to jediná, jediná (!) autorka zde, která do dějství nezakomponovala erotiku! Bravo! A navíc, příběh funguje i bez krve a násilí, a přesto ji lze označit za horor.
Jedná se o jednu z mála povídek, k nimž se dříve či později rád vrátím.
Originalita se cení, a tady nějaká ta originalita přeci jen je. Celkově ji však považuji za mírně nedotaženou, a ne natolik zajímavou, abych si ji někdy musel přečíst znovu. Nebo možná ano! Za osm deset let.
Nejlepší povídka z celé antologie. Konečně příběh, v němž nechybí atmosféra, napětí, a ani to klasické strašení.
Konečně povídka od AUTORKY, která nezdržuje zbytečnými, pro děj nedůležitými popisky a míří rovnou k věci. Taktéž pointa je skvělá a překvapivá, nicméně... nicméně se opět projevila jakási literární erotománie, neboť v této antologii (a nejen v ní), každá autorka do dějství zamotá erotično, až to jednoho přestává bavit.
Originální námět, který paroduje dnešní naivní dobu a poukazuje na lidskou obecnou hloupost. Narozdíl od některých povídek, které jsou v této antologii zařazeny, tato opravdu působí jako horor.
Ačkoli není povídka zcela dokonalá a není zaznamenán téměř žádný postup rozvíjejícího se šílenství našeho truchlícího hudebního skladatele, pointa je paradoxně téměř geniální, nebo přinejmenším velmi překvapivá! Díky ní částečně zapomenete na to, co bylo v mé recenzi zmíněno o pár řádků výše, a možná se ani nebudete ptát, proč ty děti musely dlubat oči (protože to vysvětleno prostě není a s dějem to vůbec nesouvisí, lépe řečeno, je to přebytečný okrasný doplněk).
Povídka si určitě zaslouží kladné body za čtivou formu a zajímavou myšlenku, která však nebyla rozvinuta do oné pomíjivé hrůzy, kterou od hororů žádáme. A aby toho nebylo málo, pointa příběhu nebyla dostatečně vykreslena a působí jaksi zmatečně, což je veliká škoda.
Napínavá, skvěle napsaná i přeložená, povídka s kvalitní myšlenkou a pozor (!), také hloubkou! Zde nechybí vůbec nic.
Zdejší vysloveně negativní hodnocení opravdu nechápu. Někteří čtenáři dnes zřejmě natolik zdegenerovali, že si pod pojmem"horror" představí galony krve, "cool" akci, a vyšinutého chlapíka s motorovkou, aniž by se uměli vcítit do strachu hlavního protagonisty, jako třeba zde...
Tak tedy, originální námět, který není úplně horrorem, ale kvůli tomu bych ji zcela nezatracoval. Vlastně funguje dost dobře, i když výše zmíněno chybí (žádná škoda).
Obecně mi na autorkách vadí, že každá druhá do svého díla cpe nádech erotična, v tomto případě dokonce lesbického. Něco takového se do viktoriánské doby, v níž se příběh patrně odehrává, vůbec nehodí, a ubližuje to celkové myšlence o výhodném kšeftu rodinného podniku vyrábějící rakve, i samotné atmosféře (kdyby tam nějaká atmosféra byla).
Taktéž netuším, proč bylo zapotřebí zmínit se o "hedvábných záclonách"...
Vskutku, takhle uvažují jen a jen ženy.
Napínavá povídka s pomalým rozjezdem, který však příliš neotravoval jako třeba u Zeleného bůžka. Četla se svižně, čtenáře nutí číst dál a dál, až do samotného závěru, který mi připadal poněkud přehnaný.
Jediné, co tomuto dílu opravdu škodí, je pro američany typická "ukecanost".
Rozuzlení bylo poměrně překvapivé, nádech erotiky zde tolik nepřekážel, ačkoli byl malinko samolibý, a jako celek působí coby povídka na jedno přečtení s odtupem pěti deseti let, s kvalitní myšlenkou, ale rozvláčným dějem, který ze začátku otravuje.
Kdyby Kingova povídka měla o pět stran méně (vynechali bychom zbytečné popisky a detaily), nebo o tři strany více (neodflákli závěr), byla by jistě čitelnější. To samé platí, pokud by všem "nepadala brada" úžasem, překvapením, šokem nebo strachem, a kdyby při vymítání nevysvětlitelně neblikala světla... Čtenář si pak připadá jako v levném americkém filmu, s děrami v logice, které nevysvětlí ani všudypřítomné nadpřirozeno.
Ostatně ono to vymítání Zeleného hlenu bylo taky až příliš prosté.