hungryreader00
komentáře u částí děl
Příběh je plný zlosti, zklamání životem, vzteku a nakonec i bezcitnosti. Poslední věta na konci povídky mi bude v hlavě rezonovat ještě dlouho. A proč by mu měl ten plášť fungovat? "Je to můj plášť."
Morbidní a přece krásný příběh o muzeu ticha. Některé poslední dechy vás mohou vyděsit. Je to skvěle a napínavě napsané.
Tato povídka vám utkví v hlavě. Po pár větách už mi ani nepřipadalo nepřirozené, že je Arthur nafukovací, jen s tím bylo zkrátka těžké žít, stejně jako s jinými handicapy. Je to dojemný příběh silného přátelství mezi nafukovacím Arthurem a klukem, jehož otec se mu nevěnuje, ale dělá vše pro to, aby ty dva rozdělil.
Myslím, že v příběhu zmíněná povídka Knoflíček by mě zaujala víc hlavně kvůli psychologii hlavní postavy. Je škoda, že některé části děje byly předvídatelné, což autor docela zachránil otevřeným koncem. Mimo to jsem byla s povídkou spokojená. Dobře se to čte a člověk se cítí být součástí příběhu.
Ačkoliv mě příběh příliš nepřekvapil, krásně mě vtáhla do děje ta atmosféra, kterou autor vykreslil bez chybičky. Úplně vidím Imogene před sebou i s můrami a krví.
Bohužel jsem povídce na chuť nepřišla. Nápad dobrý, jazyk úžasně květnatý, nadčasovost, neotřelý děj, strach z neznáma a to všechno tam je, ale já vůbec necítila napětí. Myslím, že mi nesedla ta forma, kdy to vypravěč vypráví tzv. z druhé ruky. Oceňuji ale kvality povídky, tak dnes za 4*.