zuzka0008
komentáře u knih
Lovci sexu, sběrači lásek – Odkud se bere moc sexuálních predátorů a jejich přitažlivá síla?
Kristýna Srovnalová
Knížku jsem přečetla jedním dechem a příjemně mě překvapila. Tu avizovanou linku s manipulující sektou a jejími mechanismy jsem kupodivu vnímala spíš okrajově.... za mě je to především pojednání o mezilidských vztazích, jaké opravdu jsou... jak moc se člověk v zájmu boje za udržení vztahu dokáže ponižovat - a jindy jde naopak vše jako po másle. Kniha o osudových náhodách, mechanismu přátelství, obyčejné lidské empatii a o tom, že nic není samozřejmost. Někdy je bohužel potřeba zažít "nelásku", aby si člověk vážil dobrého vztahu. Postavy sice nebyly prvoplánově sympatické, ale zato věrohodné a většina z nich si mě v průběhu dokázala získat (snad až na Turka, ten mi šel na nervy od začátku do konce)... myslím, že se k tomu v budoucnu ještě vrátím.
Největší lekce dona Quijota
Štěpán Kučera
Štěpánovu knihu jsem četla před dvěma měsíci a stále ve mě rezonuje (možná i proto, že se španělskou historií a kulturou aktivně zabývám). V životě jsem nečetla nic podobného. Chytlavý příběh nejslavnějšího španělského autora všech dob Miguela de Cervantes, který má několik rovin: 1) příběh samotného Cervantese v období, kdy byl válečným zajatcem v Alžíru; 2) příběh Sidi Hameta, který je paralelou k postavě Dona Quijota; 3) přesahy do současného světa a narážky na aktuální problémy (například týrání zvířat v masném průmyslu a ve jménu vědy, ekologické problémy, lidské povahy, mezinárodní dění). Geniálně namíchaný koktejl, ve kterém se poutavě skloubila neslučitelná témata a přece jen do dohromady sedí. Není tu kapitola, která by neměla nějakou hloubku a nebyla k zamyšlení. Možná i proto se to nedá číst rychle. Osobně to beru jako zajímavé pojednání o boji mezi dobrem a zlem jak ve světě, tak i v každém z nás. Hluboké, originální, fascinující... doporučuji všema deseti (ale pozor - nejedná se žádnou oddechovku).
My dva ho nenapsali
Daniel Hrnčíř
V první řadě bych ráda vyjádřila upřímný obdiv Danovi i Zuzce a to nejen za skvěle napsanou knihu, ale za obecné zvládnutí celé situace. Fascinuje mě, že jste si i přes to všechno k sobě dokázali zachovat respekt a to do té míry, že jste schopni na něčem takovém spolupracovat. Musela to být docela brutální terapie. Co se týká knihy samotné, byla jedním slovem dojemná. Něžná, místy vtipná, ale taky občas neskutečně smutná, až se mi z toho chtělo brečet. Od takových roztomilých začátků (tady jsem si s trochou nostalgie zavzpomínala na "staré časy", protože jsem na tom generačně podobně) až po ten postupný rozpad vztahu, který se vám i přes to všechno podařilo ustát. Krásná, hluboká knížka...