VVendigo komentáře u knih
Zajímavý kříženec, spojující anglické umění understatementu a japonskou práci s tím, co není v díle obsaženo. Ačkoli mi konec přišel poněkud polopatický, zůstává jakési tajemství a chuť přečíst si to znovu.
Zápletky ani styl povídek nejsou žádný zázrak, ale je to dobré "čtivo". Z biografické části vyplývá, že autor postrádá soudnost (protiřečí si, srovnává kroniky a denní tisk, nevidí rozdíl mezi literaturou a tím co produkuje), takže jeho epopeje si rozhodně nechám ujít.
Příšerně protivná kniha. Nekonečné producírování svazáckého edgelorda.
Někomu se to může zdát mile realistické, až existenciální. Já tam mezi řádky pořád četl: "Čumte, co si dovolím napsat," vyfutrované nenápadnou obligátní kritikou maloměšťáctví a "nešvarů".
A to jsem prosím o autorovi nic nevěděl.
Do poloviny jakási onanie buržoazního bohéma. Pak dojde na souložení a trochu se to zlepší.
Velmi všední a přitom fascinující příběhy amerických venkovanů hledajících stěstí, zejména ve velkoměstech. Autor tématizuje i sebe jako jednoho z nich a své psaní.
Ve své době kniha jistě potěšila nejednoho českého geologa. Dnes je to sbírka fousatých historek o neznámých lidech. Místy to až připomíná folkloristický sběr. Ale má to jisté kouzlo, pokud oblibujete nekonečný proud kratičkých anekdot o tom, jak se kdosi spletl, přeřekl, nebo cosi vtipného odvětil.
Kniha, která nutí k zamyšlení. Například: Jsou to vůbec povídky? Čte pan Rath něco jiného než Blesk? Nebylo by zajímavější prozkoumat okolnosti jejího vydání a vzniku nakladatelství, jekož byla prvním titulem? Koukám, že možná bylo: http://blisty.cz/art/10322.html (na konci)