Visor komentáře u knih

Brilantní! Podmanivá atmosféra, detailně prokreslená psychologie postav, bohatý jazyk. Pokud anotace hovoří o hluboce atmosférickém románu, nezbývá než souhlasit. Čirá radost ze čtení, jakou jsem již dlouho nepocítil. Zhruba od třetiny jsem si začal knihu "dávkovat" a šetřit, jelikož jsem si uvědomil, že ji nechci dočíst. Pro mě osobně literární skvost, který mě donutil pořídit si vlastní výtisk, protože se k románu hodlám vracet.

„Natáhl se, podal Fluddovi ruku a pak se vydal hledat drožku. Ušel asi dvacet stop, když tu se zarazil a otočil se s jakýmsi podivným, nevysvětlitelným pocitem. Fludd seděl na voze, s rozcuchanou hlavou vztyčenou, tichý a nehybný, jako varování ze světa, který už není, pro svět, jenž má teprve nastat.“

8 24.02.2019

Nemohu hodnotit jinak než pěti hvězdami. Trochu mě mrzí, že jsem viděl nejprve seriál, a až poté četl knihu. Přestože jsem knihu četl po dvaadvaceti (!) letech od zhlédnutí seriálu, zůstaly v mé paměti všechny postavy nesmazatelně vryty takovým způsobem, že jsem měl problém si je představit jinak, než jak byly vykresleny na filmovém pásu, a má fantazie tak byla do značné míry jakoby ochromena. Seriálové zpracování však považuji za natolik zdařilé, že to nebylo nijak na škodu. Pokud se však na Saturnina chystáte, doporučuji dříve přečíst knihu, a teprve potom se podívat na film či seriál.
Ačkoli v knize není nikde zmíněno kdy se děj odehrává, evokuje příběh atmosféru starých časů, kdy se muži zdravili smeknutím klobouku, a k dobrým mravům patřilo při pozdravu ženě políbit ruku. Celou knihu prostupuje laskavý, starosvětsky milý styl psaní, který však není pro každého, stejně jako humor, který je v ní použit. V dnešní cynické, vulgární, a agresivní době je tento styl o to cennější a vzácný. Jako povedený nápad hodnotím i názvy kapitol, ve kterých je vždy v několika vtipných bodech shrnuto to nejdůležitější.
Saturnin je oddechový humoristický román, který lze aplikovat jako lék. Lék na špatnou náladu, splín či depresi. Nevyžaduje zvláštní soustředění, čte se dobře, a jak už tu určitě několikrát zaznělo, dokáže pohladit po duši svým dobrosrdečným humorem. Není dobré k němu přistupovat s očekáváním, že během čtení budete propukat v salvy smíchu, protože jak jsem již zmínil, ne každému musí sednout. Jestli tedy knize nepřijdete na chuť zhruba po dvaceti, třiceti stránkách, už se to zřejmě do konce knihy nezmění. Pokud si však v knize dokážete najít ono zvláštní kouzlo klidu, laskavosti, a jemného humoru které v sobě má, budete se k ní vracet po zbytek života…
Vlastním svazek s ilustracemi M. Hrdého, jehož tzv. lineární, dětský styl kresby mi není blízký. Nedávno však vyšlo nové vydání s ilustracemi Adolfa Borna, které dle mého naprosto dokonale dokreslují a podtrhují atmosféru této knížky.

11 02.06.2016