Teclaireddy komentáře u knih
I mě kniha naprosto okouzlila. Neuvěřitelně čtivá, působivá a napsaná s citem, který vás tak nějak rozněžní, ale zároveň nenasytí a zanechá v napjatém očekávání. Nejvíc jsem si užívala vývoj vztahů mezi Ilan a pětadvacítkou. Také se mi líbilo, že Ilan není klasická dospívající hrdinka, ale spíš zvědavé a zarputilé dítě, které vypjatá situace často dožene k pláče - působí tak přirozeněji a lidštěji. Kapitánovo charisma a jeho roztomile neohrabaný vztah k Ilan(ovi) zajisté vyústí v zajímavé pokračování.
Konečně mě po delší době nějaká kniha zase úplně pohltila. Také ve mně silně probudila fantazii - nevzpomínám si, kdy naposledy jsem si při čtení vše tak živě představovala.
Arnaldur nezklamal. Na jeho knihách mám ráda především psychologii postav - nejsou černobílé a vrah má často ke svému jednání lidský důvod.
Na knize mi však velmi vadil nekvalitní překlad. Sice nemám k porovnání originál, ale některá místa mi přišla víc než podivná. Chvílemi jsem si říkala, jestli knihu radši neodložit, abych "nenasála" špatnou češtinu. A Erlendurova dcera se nejmenuje Eva Lindová, ale Eva Lind - nejen že není vdaná, ale na Islandu přece ani nemají příjmení.
Zapomenutý poklad. Tato kniha by si určitě zasloužila více pozornosti! Nelekejte se počtu stran, sama jsem se musela nutit do přerušovaného a opakovaného čtení, aby mi kniha tak rychle neutíkala. Nikdy jsem se nesetkala s tak živoucí postavou, která jakoby vystupovala z textu.
Je to kniha, která mě v životě nejvíc ovlivnila, a pokaždé, když ji otevřu, najdu v ní něco nového a aktuálního pro danou situaci. Vřele doporučuju!