schizmo komentáře u knih
Tahle kniha je prostě boží! Pro každého fanouška filmové popkultury je to naprostá povinnost, i když se týká vlastně úplných začátků, tj. 70. let, na své si příjde úplně každý, protože kdo by se rád nedočetl o nesmělých krůčcích takových velikánů jako Spielberg, Scorsese, Lucas, Coppola, Friedkin a dalších? A jak podtitul knihy napovídá, pojede solidní kanalizací samotného hollywoodu, takže drogy, chlast a prcání - kdo by si tyhle pikantnosti a všelijaké další bulvárnosti nechtěl přečíst. Protože seriózních životopisných knih je všude dost, tohle je docela příjemná změna. Pokud by byla jen polovička pravda, musela to bejt docela silná káva i na tehdejší telecí poměry. Klečící Beatty před ředitelem studia, Hopper máchající zbraní kdekoli ho napadlo nebo Bogdanovich se zavražděnou maželkou jsou jen střípečky v mozaice tohoto užásného vyprávění. Pro všechny filmové maniaky povinnost!
Jak já zbožňuju tyhle retrospektivní knihy o mých oblíbených autorech a interpretech. Po Brunovi z Krabathor / Hypnos tu máme další skvělou biografii, která se čte doslova sama. O složité ceště ke skupině DARK GAMBALE jsem již psal v recenzích na jejich desky, takže zpětně jsem rád, že si můžu přečíst tolik z historie a pozadí kapely. Díky výřečnosti a skvěle sdílnému stylu frontmana Jirky Sedláčka, který se nebojí mluvit o citech i pocitech, je tahle životní výpověď takřka intimní. Kniha je krom skalních fans určená především pro pamětníky české metalové scény, přičemž Jirkův pohled na ni není možná tak rozmáchlý jako ten Brunův, ale z určitého slova smyslu mnohem podrobnější, zvláště pak se zaměřením na filozofii kapely, komponování a koncertování. Díky Allovi, že se nebál tohle realizovat a i když je jeho role spíše komentátorská, ten koncept a uchopení knihy, je naprosto super!
Hodně podrobná, ale pro laika nebo začátečníka poměrně dost náročná publikace. Vlastně jak chov chameleonů samotný.
Žádné velké čtení, ale prakticky soubor otázek, díky kterým si uvědomíte, že o Tolkienově tvorbě nevíte vůbec nic :D
Tenkrát jsme to měli na střední jako povinnou četbu, takže jsem tomu přistupoval se značnou nelibostí. Byl sem pak až zaskočen, jak mě to pohltilo a nakonec jsem to přečetl jako opařený na jeden zátah. V těch telecích letech mě to celkem zasáhlo...