poiu komentáře u knih

No, nevím.... Moc mi nesedl styl vyprávění, vlastně se tam celou dobu nic nedělo... Spíše mě bavil ten obyčejný příběh Honoréa a jeho rodiny než to vyprávění zelené kobyly (ačkoli uznávám, že vypraveč jako obraz v domácnosti je výborný nápad...)

Myslím, že tohle dílko znovu číst nebudu...

16.02.2016

Kniha samotná se četla dobře... Příběh zajímavý.... Ale...
------------------ SPOILER --------------------------------------------------
Čekala jsem asi trochu rozvinutější a propracovanější motiv ďábla (pokud tam musel být, pokud ne, stačilo by vykreslit nějaké spojení mezi všemi náhodnými sebevraždednými oběťmi - třeba že by všichni měli rakovinou napadené orgány apod.) Taky ta závěrečná rozmluva s ďáblem v té nemocnici mohla být MNOHEM důkladnější, hlubší, mysterióznější.... Škoda.

P.S. Taky by si měl autor (nebo překladatel?) ujasnit, jestli se jeden ze sebevrahů jmenuje Andrew Peters nebo Peter Andrews.

18.11.2015

Výborná kniha pro všechny, kdo nemají o ekonomii vůbec žádné povědomí a moc pěkně a srozumitelně vysvětlené základní ekonomické principy.

Tuto knihu by si měl přečíst každý.... :-)

02.11.2015

Tak tohle bylo opravdu velké šlápnutí vedle. Asi se opět potvrdilo, že duchovní literatura a mysltická vidění a přenosy energií opravdu nejsou (a nebudou) nic pro mě. Jsem na to asi moc velký barbar. :-)

Příběh nula, myšlenka nula. Pokud to někomu přináší nějaké poselství - fajn, nemám nic proti, ale pro mě tohle opravdu není.

.....„Když mi otec Sanchez řekl, co se s tebou dělo od tvého příchodu do Peru,“ řekl, „byl jsem udivený sérií shod okolností, které tě seznámily s různými vhledy Rukopisu právě tehdy, když jsi je potřeboval.“
„Co si myslíš, že to znamená?“ zeptal jsem se. Zastavil se a podíval se na mě. „To znamená, že jsi připravený. Jsi jako my ostatní. Dospěl jsi k bodu, kde jsi potřeboval Rukopis, abys mohl pokračovat v evoluci svého života.

.....„Podívejte,“ řekl jsem, „já nevím, co mám dělat. Vy dva mi musíte pomoct. Je tady ještě někdo, kdo by mě mohl schovat?“ Podívali se jeden na druhého.
„Myslím, že ne,“ řekl otec Carl.
Zíral jsem na ně a žaludek se mi svíral strachem.
Otec Carl se na mě usmál a řekl: „Zůstaň soustředěný. Rozpomeň se, kdo jsi.“

30.10.2015

Skvěle napsaná, živá, zajímavá krimi.... :-) Hlavním hrdinou je nájemný vrah Olav, kterého si nejde nezamilovat.... Škoda, že byla kniha tak MOC krátká..... A ten závěr!!!! Ach...

Nemůžu se dočkat druhého dílu...

20.09.2015

Syrové rozhovory s trestanci, kteří jsou odsouzeni k nejtěžším trestům.... Při čtení knihy mi běhal mráz po zádech z toho, jak se někteří staví k činu, za něž byli odsouzeni a jak se bez okolků zmíní o tom, že se u nich v lednici našlo osmileté devčátko a že s tím nemají nic společného..... Brrrrrrrrr.....

Každopádně dobrý pohled z druhé strany....