PoetickaM komentáře u knih
Protože mám ráda verše o přírodě a verše starší i toto je má oblíbená sbírka. Na podzim jí vyndavám z knihovny, abych věděla, že je čas na šípky....
Když stromy mráz láme a z kořene kátí,
svým ovocem chudobným nasytí
hladovou,zoufalou zvěř
a zachrání ubohé, zimou se třesoucí ptáče
a život mu vrátí
Básně inspirované hudbou. S některými básníky jsem se setkala úplně poprvé. I.Slavík, Z.Hejda, B.Kopic
Karel Toman
Má duše vstříc vychází tvojí
na vlnách hudby té monotónní,
jež zdlouhavě, houpave zvoní
Ty v spolku nočních stínů
rtům neseš nedbale
ohýnek nikotinu
jak doutnák ke skále.
A dlouhoprsté jejich blesky
až k srdci procvakly svůj nůž.
"Bolí to mister Woznjesensky"?
Hrbáči, pusť mě už!
Krvácím, srdce probodly
(Pusť, Quasimodo, krasavče!)
panenky sochy "Svobody"
a něžné očko "práskače "
Splav krve tichne v nás
bez smíření
jak dálka nad růží,
s prchlým časem,
jež nyve zalká v nás
dětským hlasem .
Krásně nostalgické
Nejlepší na jeho knížkách jsou vždy ta zamyšlení ve verších
Delší, prožitkové, lyrické básně
....
Ten plot je mi nade všecko;
hmatám po něm tedy;
hmatá,kdo nic nemá
Ten plot je mi zvláště milý.
Stranou města, stranou lidí,
stranou cesty na neznámou
stranu, kde se sníti trestá,
celým tělem neuzřeným
skrze žebra svá mne vidí,
jak neviděl nikdo před ním.
Krátké, lehké, hravé....
Já vím,že víš
na co se dívám nanejblíž
a co očima nezasklívám. ..
Není to lůžko
ani plyš
Ani tvé skrýše
nejtajnejší skrýš.
Lež tiše.
Úžej bude nám---i úzko.
Krásná sbírka, plná citu a lásky
.....
A mezi těmi dvěma nocemi
ta třetí, má, sní,ach kdybys tu byla,
ale nejsi tu.-
Já bych byla černá a ty bílá,bílá.
Protože sbírky mám všechny byla jsem ráda za dopisy a fotky. Dozvěděla jsem se zas něco víc a mohla si zaplnit prázdná místa.a výběr básní skvělý.
Láska je ,když nelze vypovědět.....
Láska je,když nelze, nelze jinak.
A ruce rozhodil jsem zoufale,
v gestu tak zoufalém,
že někde v kamení
už počala růst socha.....
Stačí už jenom usnout včas
unavuje být upřímný a unavuje lhát
jednou jsem tady o tom zalhal
za tepla obcházím známé
naposled sestoupím do kanálů
ztroskotání je u konce
Dobře přeložené básně pro současnost.
Paul Éluard je básník erotiky a života, srozumitelný,
Poušť nechť ustupuje vlhkosti
A jiným oazám
Ať smím uvěřit že jsem
Bohužel, asi nejsem ten správný čtenář...
Nedočteno v rámci mého duševního zdraví
Mám ráda přesně tuto poezii. Vracím se k ní ,když se mi chce číst něco pěkného, laskavého,a protože je tam zastoupeno mnoho básníků, většinou si pak otevřu sbírku některého z nich
Seifert
Jsi zlá jak proutí ostružin
a myslím na tě jenom v pláči.
V tvých polibcích je příchuť vín,
čím je jich více,tím jsou sladší.
Jeden jediný večer a noc. Osudné rozcestí života a smrti, pravdy a lži, lásky a rozchodu
Kniha o hledání štěstí stejně dnes jako kdysi
Prapor vztyčte nade mnou:lásku
Verše jsem našla v bedně na půdě nerozřezané. Ležely tam spolu s jinými 75 let.jsou krásné nadčasové.
Nedýchat nevonét a nenaříkat
Kéž bych byl jako tma
Hle sama v sobě vzniká
a zaniká
Byla to zvědavost, jak to někdo dělá třeba jinak a proč vlastně. Existuje spousta důvodů proč jsme začali. Otužovaní je prostě fenomén covidové doby.