Pindrusice
komentáře u knih
Čtvrté křídlo
Rebecca Yarros
Nechápu ten poprask kolem. Ne, že by kniha nebyla čtivá. Ne, že bych si s chutí nepřečetla další díl a že by mě tenhle nebavil. To ano. Ale....
Už po pár stránkách víte jak to celé bude probíhat. Ani jedna myšlenka není originální a překvapivá.
Asi jsem toho už přečetla moc. Nabízí se srovnání třeba s Jiskrou v popelu od Tahir a jejich vražednou akademii Šerosráz (která mi přijde přeci jen víc brutální) nebo s Makovou válkou od Kuning. Tady je tedy bonusem drak (zdravím dračí jezdce z Pernu, Eragona a spol).
A co jsme tedy dostali? Kromě krásné grafiky a zlatočerné ořízky?
Violet, hlavní hrdinku, která se připravuje na dráhu písaře/badatele a místo toho skončí v kvadrantu jezdců na příkaz matky. Takže rozhodně umí používat mozek. Ale fyzicky není tak zdatná jako zbytek. Vztahy s matkou generalkou jsou na rodinou terapii. Podporu má jen od starší sestry, která už je jezdniky na drakovi.
Pak tu máme hlavní mužskou postavu Xandena. Typický bad boy, co je vlastně citlivý a starostlivý a hlavně sexy. Což nám Violet neopomene připomenout na každé druhé stránce.
Podpůrnou roli hraje Daine. Kamarád z dětství, který je tak čestný až se na něj nedá spolehnout. A je tam taková ta vzájemná láska, po které hrdinka celé dospívání touží (jako třeba Baxley v Divoké říši) až nakonec zjistí, že už ne.
A co nám ještě inzerovali? No jasně ....
žhavé sexy scény! Ty jsou až ve 2/3 knihy a do té doby je tu jen vzrůstající napětí a očekávání, kdy na to konečně skočí. A i pak jsou v porovnání třeba s Maas nebo Armentrouth vlastně umírněné (protože víše jmenované píšou už fakt porno) a není jich tolik. To je za mě rozhodně pozitivum.
Nedostatkem je celkový popis světa a jeho reálii. To autorka sfoukne pár popisy z historie, které si Violet opakuje pro uklidnění. Ale je to první díl, tak to beru s rezervou. Na tom se dá ještě zapracovat a není to nijak překvapující.
Takže jaký je můj závěr? Kdo nemá velká očekávání, nehledá originalitu a chce si při četbě opravdu odpočinout a vypnout, tak běžte do ní. Určitě vás nezklame.
Ve stínu Hvozdu
Naomi Novik
(SPOILER) Nevím co si o tomto díle myslet. A ani moc co napsat. Knihu jsem dočetla před pěti minutami, takže ji mám ještě plnou hlavu. Přesto po mě příběh jen tak klouzal,aniž by zanechala hlubší dojem. Jako není špatný, literární zpracování je také na dobré úrovni. (Tedy kromě věčně buranskych proslovů od Sarkana směrem k hlavní hrdince, to mi opravdu lezlo krkem) a taky tedy polský názvy a jména mě osobně nevyhovují.
Svět i motivy konání jednotlivých postav jsou uvěřitelné. Přesto přes šměřování k epické bitvě a rozuzlení příběhu v srdci hvozdu (což jsem očekávala) tomu něco chybí. (..... navrátí se k věži a co se stalo s 6 tisíci mrtvými vojáky rozsekanými všude kolem??!!....)
Ano. Nejsem cílovka, ale toto není typické YA kniha. Romantická linka mi úplně stačila. Ne, že bych si ji jinde neužila víc. Ale čeho je moc, toho je příliš (že, Armentroutová), takze rozhodně nečekejte popisy žhavých scén, ani žhavých pohledů, ani nadsamců, ani popisu pánského vybavení na deset stran.
Když se nad tím víc zamýšlím, vyvolá to ve mě vzpomínky na Soneu.
Shrnuto podtrženo, četla jsem daleko víc horších, ale i víc lepších fantasy. Přesto mohu knihu s čistým svědomím doporučit.
Branou z Ivory
Doris Egan
Tahle knížka je takové moje comfi food. Četla jsem ji prvně na střední a od té doby už minimálně 10x. A pořád mě baví. Spolu s dalšími díly (třetí není přeložený do češtiny) má místo v mém srdci i knihovně.
Hrdinka není hloupá holka, žádná typická YA se kterou už se mentálně opravdu ztotožnit nezvládám. Svět není černobílý a než boj s velkým zlem nebo zákeřným padouchem, to je o intrikách v rámci rodiny. Příběh stojí na pomezí sci-fi a fantasy, ale ani na jednu stranu nejde do extrému. Vlastně je to celek uvěřitelná varianta, jak by to mohlo vypadat, pokud bychom někdy kolonizovali jiné planety.
