PeterPeterka komentáře u knih

V prvé řadě bych pochválil barvitý a originální způsob psaní, jakého jsme u Andrzeje zvyklí. Avšak pokud bylo toto v předchozích dílech významným plusem a pro kvalitní středový děj absolutní nutností, tak v závěrečné knize ságy doplatil na neschopnost krátkého emočního vystupňování celé zápletky a toto balancování na hraně orgasmu vedlo až k jejímu naprostému vyprchání a útlumu.

POZOR SPOILERY:

Samotná smrt hlavních postav se jevila více než zbytečná, i přes snahu autora o emociální odezvu, kterou se pokoušel vzbudit ve čtenářích, a to konkrétně v odstavci malé Milwy. Jsem autorovi reálnost děje nevěřil. Postavy se zdály býti jako mouchy rozpláclé na předním skle zrovna projíždějícího vozu patřícímu Sapkowskimu. A po jeho úvaze následně odstraněny prostým zapnutím stěračů, čímž se těchto postav nadobro zbavil.
Dalšími mínusy bych ohodnotil celkový utahaný závěr, jež se u mně projevil, jak jsem již výše napsal, naprostou ztrátou charakteristického vzrušení z koncí dlouhých serií, či ság. K dalšímu čtení jsem se musel nutit a s myšlenkou "ono se to vyvrbí" jsem přečkal až do konce, kdy jsem knihu zaklapl, pokrčil rameny a šel psát tenhle ne příliš pozitivní komentář.
Abych nebyl pouze skeptický. Mezi nejlepší kapitoly bych zařadil bitvu u Brenny u které jsem hltal každé slovo a s božsky strukturovanou linkou této kapitoly se jedná o jeho mistrovský kousek.
Nebudu dále zabíhat do detailů, aby nebyla recenze příliš dlouhá a tak závěrem napíšu jen to, že jsem chtěl dát konečné dvě hvězdy... z toho důvodu, že se jedná o vyvrcholení sedmi dílné ságy, ale poté když jsem si zpětně vzpomněl na několik dobrých kapitol, zde obsažených, zvolil jsem optimální průměr i přes to, že jsem byl tímto dílem poměrně zklamán.

4 18.03.2018

SPOILER FRIENDLY

Ponurá atmosféra? Labyrint mnoha stanic žijící každá vlastním životem? Nebo snad tajemné psychické mučení, kterému se hlavní hrdina pokusí přijít na kloub? Pan Glukhovský vás přenese do propracovaného světa plného tajemství, radiace a nadpřirozena, kterému jeho jemné filozofické dotyky vetknou skutečně vydařený počin.
Kniha nemá slepá místa a pomalejší oblasti nutné k pochopení nastalému řádu, jež panuje v metru dodává knize atmosféru, soustředěnou správným směrem. Naopak v těchto pomalejších oblastech jsem se nemohl ubránit dojmu na autorem přílišné konkretizaci věcí - Nepotřebuji na každé stanici, kterou hlavní hrdina projde vědět, jaké jsou kachličky.
Počáteční rychlost děje nastavil na pomalejších otáčkách, které kulišácky stupňuje, až ke konečnému hučivému závěru který jsem hltal očima - I když jsem musel do práce, chtěl jsem to dočíst za každou cenu.

3 10.05.2019