outsider outsider komentáře u knih

☰ menu

Tři jezdci apokalypsy Tři jezdci apokalypsy Theodora Stonewall

Po úvodním příběhu který nás seznámil se svým světem a vymezil základní hrací prostor, se děj rozvíjí a vše pokračuje. Nesourodá skupina ve které (jak jsem již řekl) je těžké najít hlavního hrdinu anebo se s někým ztotožnit, jde dál a prožívá další nová dobrodružství. Vždycky mi vrtalo hlavou kde a jak berou autoři inspiraci pro příběhy nové ale i pro gradující zápletky příběhů již rozehraných. Tato kniha není vyjímkou. Čtivost a dobrá zábava vás bude provázet po celou dobu knihy i když konec samozřejmě vytvoří podmínky pro pokračování dalšího dílu. Jestli jste byli spokojeni s první knihou, určitě nevynechte tento díl. Ačkoliv je jistě výhoda mít jedničku přečtenou, je dvojka napsána dostatečně srozumitelně aby dával smysl a pobavila i někoho kdo přijde takřka z ulice. Máte-li však možnost první knihu přečíst, pak “Nevyzpytatelné jsou cesty osudu” nevynechte. Zábava bude ještě lepší.

10.09.2022


Na hraně temnoty Na hraně temnoty Theodora Stonewall

Je mi to trapné, chválit tak nepokrytě podruhé ale nemohu jinak. Už dlouho jsem nezažil ten dokonalý dar vytvořit pomocí psaných slov neodbytný pocit že se děj odehrává všude přímo kolem čtenářovy hlavy. Je to o to lepší že spisovatelův um není postaven na množství bombastických slov či barvitého líčení, je to spíš taková snad bych řekl skoro próza. Přesto svět (ten skutečný) kolem vás po několika stránkách zmizí a začne vás obklopovat ten z knihy. Atmosféra houstne a všechny děje cítíte povrchem své kůže, chlupy se ježí a závany chladu a energie jsou skutečné.. Prožíváte příběh naplno a umím si i představit že pro některé méně odolné se kniha před spaním ke čtení nehodí.
Nejsem příznivcem hororových příběhů (což tahle kniha není, uvádím to jen pro ilustraci) ale mohu říci, že tohle vyvážené dílo dokáže napětí stupňovat přesně na hranu toho co snesu - má to pointu, děj dává smysl a vše tvoří podmanivý příběh kterého se rádi zúčastníte. Jen - jak říkám.. opatrně před spaním, každý jsme jiný a každý potřebujeme pro klidnou noc něco jiného...

29.06.2020 5 z 5


Nevyzpytatelné jsou cesty osudu Nevyzpytatelné jsou cesty osudu Theodora Stonewall

Nemám moc velkou důvěru k nové moderní tvorbě a k novým autorům vůbec.
Ale jsou někdy situace kdy nezbývá, než přiznat, že i takový Pratchett anebo Adams také museli nějak začít..
Už mnohokrát jsem si lámal hlavu nad tím, jak lze definovat dobrou knihu. Je to složité.
Jedno ale mají společné, začnete ji číst, a přitom ani nepostřehnete že se dostáváte do děje. Bez velké snahy vám samovolně ožívají postavy a scény dostávají konkrétní barvy a tvar. Je to samozřejmě snazší když se v díle vyskytuje hrdina se kterým se ztotožníte. To je ovšem poměrně snadný trik. Věc je ovšem daleko složitější, když tam nikdo vhodný ke ztotožnění není ale přesto máte zesilující pocit že jste součástí děje. A ačkoliv zde není nikdo kdo by se hodil za osobního hrdinu, nemůžete knihu odložit protože již po přečtení první stránky do jejího děje prostě patříte.
Začnete mít pocit, že všechno přečtené jste sami prožili a chtíc nechtíc se začnete zabývat tím jak to asi dopadne. Děj ožije ve vaší mysli natolik, že cítíte vítr a chlad, mokro v botách a z magických jevů vám přeběhne po zádech lehké mrazení. Něco jako živý sen kdy naplno prožíváte hrůzy i slasti avšak s matným vědomím v koutku duše že skutečné nebezpečí nehrozí protože se lze probudit....
Jednou popisoval úspěšný spisovatel jak vzniká dobré dílo. Při tom se zmínil o tom, že k tomu dojde teprve v okamžiku když postavy v jeho mysli ožijí a vše se začne odvíjet zcela samo. On pak už jen popisuje příběh který v jeho mysli sám probíhá...
Mám podezření, že tohle je právě takový případ - šťastní autoři kteří využili svého daru a zaznamenali příběh aby tak mohl ožít i v naší mysli a rozšířit knihovnu o dobrou knihu kterých - jak známo - není nikdy dost.
Zaslechl jsem něco o tom že jsou v plánu další knihy, a to jak pokračování “Cesty osudu” tak i jiné další příběhy. Díky silnému dojmu který jsem získal z této prvotiny, mám z toho upřímně řečeno trochu strach. Bojím se aby to nebyl případ “autora jednoho bestseleru” který sice zazářil jako supernova ale v dalším díle nedokáza svůj výkon zopakovat natož překonat. Popravdě, trochu se bojím že to snad ani nejde. Zároveň si však tajně přeji aby to nebyla pravda a talent byl opravdový. V takovém případě se ale máme na co těšit....

20.05.2020 5 z 5


Lovci zlatých mloků Lovci zlatých mloků Vojtěch Kantor

Nápaditá a poměrně čtivá sbírka sci-fi. Podstatné je řečeno zde v tiráži. Obsahuje některé zajímavé pohledy na smysl života vesmíru a vůbec. Alespoň tehdy mi to připadalo.
Jen mohu dodat že jsem se víceméně dobře bavil.
Je to již dlouho ale rád bych si to pročetl znovu.
Rozhodně lze doporučit.

02.09.2015