ondra2887 komentáře u knih

Mají stroje duši ? Jeremy Clarkson motoristický žurnalista a jeden ze slavné trojice skvělého motoristického pořadu BBC - Top Gear to ví. Já to vím také, ne nadarmo mají auta v naší rodině jména :-) ! Kdo dobře zná Jeremyho (toho velkého orangutana jak mu říká James May), zná dobře jeho břitký humor i výborný intelekt. Jeremy rád přirovnává a tak se může stát, že leckoho může způsob jeho popisu věcí a dějů urazit. Já však ten jeho britský humor s dokonalou dávkou ironie i suchosti miluji. Ačkoliv by se mohlo zdá, že kniha o strojím, jež mají duši bude věnována miláčkům největším, není to tak. Clarkson udělal vskutku velkolepý výběr a tak se čtenář dozví řadu opravdu fascinujících informací o lodích, letadlech, raketoplánech i zbraních a to takovou formou, která bude bavit i ty, kteří třeba neví jak vypadá bombardér B-52. A v tom je Clarksonovo umění. Stejně tak jak dokázal abych já sledoval Top Gear ač mi zvuk motoru posledního Lamba nezní tak libě jako jemu, dokázal čtenářům vyprávět o strojích o které by v encyklopedii možná ani okem nazavadili. Já osobně miluji letadla a vše co s létáním souvisí, takže jsem si přišel v knize na své i tak. Ale co je myslím poctou největší, když Jeremy na konci chtě nechtě uzná, že Spitfire je možná nakonec přeci jen ten nejkrásnější stroj s duší, který byl vyroben... :-).

Američan a spisovatel Bill Bryson žije už nějaký ten pátek v Anglii. Žije v bývalé faře na anglickém venkově a už zapadl mezi místní. Přesto si však uchoval v sobě kus Američana a tak umí dobře rozeznat i popsat britské způsoby myšlení a chování a inteligentně si z nich dělat legraci. A jelikož právě dopsal knihu o vesmíru, uvědomil si jednoho dne na staré půdě jeho domu kam vylezl, protože tam zatékalo, že o svém domě vlastně nic neví. Když se tak zamyslel podrobněji, rozhodl se, že napíše knihu, která se bude věnovat bydlení... Každá z místností jeho 200 let staré fary se tak stává velkou kapitolou věnovanou časům, kdy už lidé přestali hledat skrýše v dutinách skal a začali si stavět vlastní obydlí. Přes paleolit se tak dostává ke starému Římu, středověku, renesanci aby pak nejpevněji zakotvil v 18. a 19. století. Na této cestě nás seznamuje se zvláštnostmi těch dob, tehdejšími zvyky lidí, způsoby bydlení i s velkými lidmi tehdejších dob od vládců a stavitelů po ty nejposlednější z chudáků. Bydlení to není jen architektura. Bydlení má spojitost i s náboženstvím, vzděláním, hygienou, bohatstvím, zdroji surovin atd... Cesta na kterou nás Bill Bryson bere je velkolepá a nesmírně poučná. Pokud máte rádi historii a architekturu, neváhejte ani minutu a knihu si kupte ! Jsem moc rád, že jsem se o ní dozvěděl a že jí mám.

Titanic mne fascinuje již od mala. Celý ten příběh o nádherné lodi, její panenské plavbě a následném zániku uprostřed mrazivých vod Atlantiku je opravdu dech beroucí. Samozřejmě jsem o něm četl lecos, ale tato kniha je momentálně poslední, která se mi dostala do ruky. Nejdříve jsem si myslel, že rok jejího vydání - 1986 ji odsunuje trochu stranou díky její ,,neaktuálnosti''. Vždyť Ballard nalezl vrak jen o rok dříve. Od roku 1985 bylo k vraku provedeno nespočet ponorů a expedic. -- Jenže to byl můj hluboký omyl. Michael Davie skutečně poctivě popisuje spíše období vzniku lodi a samotnou katastrofu. Díky době kdy sháněl materiály, měl možnost vyslechnout ještě žijící svědky a nahlédnout do rodinných archivů přeživších! Nádherně popisuje dobu, ve které se parníky jako Titanic rodily, důvody proč plul pod americkou vlajkou atd... Každé důležité postavě je věnována jedna z kapitol, kde je rozebrán její celý životopis. Najdeme zde údaje o slavných a bohatých, kapitánovi Smithovi, jeho důstojnících Murdochovi a Lightollerovi, statečných radiotelegrafistech Phillipsovi i Brideovi a rozebírá i podivné chování Marconiho... Vyvrací také řadu mýtů o hrajícím orchestru do posledního okamžiku apod... Tuto knihu rozhodně doporučuji k přečtení všem, které tento parník snů nepřestává fascinovat...