(O.O) (O.O) komentáře u knih

☰ menu

Houbová kuchařka Tondy Hemerky - 100 netradičních receptů a 101 popisů hub Houbová kuchařka Tondy Hemerky - 100 netradičních receptů a 101 popisů hub Antonín Hemerka

Druhé dílko pana Hemerky, které vyšlo po jeho smrti, a to až v roce 2014.
Dalo by se o něm říci skoro totéž, jako o jeho dřívější publikaci Houbový jídelníček z Choceňska - 50 netradičních receptů, jen má co do počtu receptů širší záběr. Jejich počet se zdvojnásobil a co je důležité, stále nepřestávají udivovat.
Kniha je v distribuci jen omezeně, vznikla vlastním nákladem Mykologického klubu Pardubice, a objednat ji lze asi jen na dvou webech.
Pokud člověk rád kulinaří, jistě mu přijde tato publikace vhod. A možná, že se u ní i pobaví.
Takový hřib žlučník na špeku je údajně velká lahůdka, a když na přelomu července a srpna začnou sucha, nic neroste, a lesy jsou plné akorát tak hořčáků, vzpomeňte na tuto knížku.
A jestli podle ní vůbec někdo vaří, to je zřejmě ve hvězdách. A že je jich nespočet *****

24.12.2023 5 z 5


Houbový jídelníček z Choceňska - 50 netradičních receptů Houbový jídelníček z Choceňska - 50 netradičních receptů Antonín Hemerka

Tak na recenzi této útlé publikace jsem se opravdu těšil. Jedná se totiž o velmi specifické dílko.
Soubor padesáti receptů, které údajně vymyslel a vyšperkoval k dokonalosti skutečně sám pan Hemerka systémem pokus omyl, mě nepřestává udivovat ani po letech.
Ač se musím přiznat, že patřím spíše mezi houbaře, kteří rádi sbírají, určují, a klidně i čistí a zpracovávají houby, tak se většinou do kulinářského experimentování nehrnu. Aspoň ne co se hub týče.
Vzpomínám, jak jsem kdysi knížečku uviděl v jednom malém knihkupectví a ihned ji za symbolickou cenu zakoupil, a v celé následující dekádě tento soupis divotvorných pokrmů používal jako kuriozitu, která měla vyloudit u mých známých a návštěv úsměv na rtech. A oni se mě skutečně často ptali, zda se toto všechno dá konzumovat. Vždy jsem přikývl. To víte, autor by přece nelhal...
Jeden recept jsem ale přece jen vyzkoušel. Houbové víno. A skutečně, dalo se pít!
Nebudu zde recept prozrazovat a znehodnocovat tak tuto překrásnou publikaci, tento podivuhodný sborník gastronomických skvostů!
Tento literární klenot se dodnes vyjímá v mé knihovničce, a sem tam si ho vezmu do ruky, z nostalgie prolistuji a podívám se na krásné autorovy ilustrace.
V poslední třetině knihy se totiž nachází vlastnoručně kreslené črty hub a jejich popis, a u každého druhu je seznam čísel označující recepty na pokrmy, které se z nich mohou připravit.
Dodnes nezapomenu na proklamovaný lahodný ovar z masáků, na zavináče z mlženek, nebo na tlačenku ze syrové hadovky, která je ale údajně vhodná jen pro opravdové labužníky.
Myslím, že tato kuchařka dokáže u kulinářsky orientovaných houbařů jistojistě zabodovat, a stydět by se za menu z ní připravené nemusel ani pětihvězdičkový hotel v Chocni na náměstí.
Pět hvězdiček *****

24.12.2023 5 z 5


Pohřbívání a hřbitovy Pohřbívání a hřbitovy David Stejskal

Krásná, velmi nevšední publikace, pojednávající o smrti, pohřbívání a veškeré funerální tématice.
Jedná se skutečně o první knihu svého druhu, jakousi 'rukověť hrobníka'.
Člověk se zde dočte o historii pohřbívání, o etice, o kostech z hlediska antropologie, medicíny, a o rozkladu tkání, kde je i chronologicky popsán celkový rozklad mrtvého těla a jeho fáze.
Také zde najdete zmínku o pietě, o psychologii, která je v tomto oboru velice důležitá, neb lidé na pohřbech bývají zarmoucení, a tak musí hrobník býti i tak trošku psychologem. V této knize lze nalézt i příklad správné komunikační rétoriky. Krásně zde autoři uvedli, co říkat a čemu se naopak během komunikace s pozůstalými vyvarovat.
V praktické části se dočtete o tom, jak má vypadat hrobka, jak se přibližně staví, jaké musí mít parametry jako hloubka, šířka a délka, jak probíhá exhumace a za jakých hygienických podmínek ji lze provádět.
Také zde naleznete výčet právních předpisů a úprav, včetně Zákona o pohřebnictví.
Jedná se o vskutku vyčerpávající dílo, které nesmí chybět na žádném hřbitově nebo v instituci, kde se pracuje s mrtvými, anebo se jedná s pozůstalými.
Jistě si také najde i mnoho příznivců mezi zájemci o profesi hrobníka, a velmi se jim bude hodit jako příprava na akreditovaný kurz, který končí osvědčením, a dotyčný pak může fundovaně vykonávat toto povolání.
Autoři takové kurzy organizují, a snaží se navrátiti slávu pohřebního řemesla, kdy v době za první republiky bývával hrobník veleváženým občanem, který byl v sociálním statusu údajně roven policistovi nebo úředníkovi.
Jedná se ovšem o tak nevšední, speciální a úzkoprofilovou publikaci, že zřejmě málokdo z běžné laické a nezainteresované veřejnosti, která se tématu smrti a pohřbívání, natož detailům rozkladu těla (dopodrobna popsanému) vyhýbá, si ji pořídí.
Jen část zájemců jako jsou tafofilové, lidé mající zálibu v ponuré funerální tématice, lidé zvědaví a toužící se dozvědět více o tomto veřejností přehlíženém a úmyslně opomíjeném, ač nesmírně důležitém řemesle, si možná tuto knihu zakoupí.
V době po roce 1948, kdy se chopili moci komunisté, přestalo údajně řemeslo hrobníka existovat, a tato profese postupně zanikala a stále více postrádala svých dřívějších kvalit a kvalifikovaných pracovníků. Místo toho na tato pracovní místa režim obsazoval lidi, kteří se vrátili z nápravných zařízení, všemožných převýchovných táborů a trestance, často odsouzené za velmi závažné kriminální činy. Takovíto lidé se nezřídka více věnovali konzumaci levného alkoholu než práci, a tak se po desetiletí vytvářel obraz „typického“ hrobníka až do podoby, jakou má dnes. Velmi nelichotivou.
Zaměstnancem hřbitova býval často nějaký 'pobuda', který se ploužil v přítmí, jednou rukou se opíral o náhrobky, a v druhé třímal lahev rumu, a kdo mohl, ten se mu údajně raději vyhýbal.
A právě pan Stejskal s touto ojedinělou publikací, a to i na evropské poměry, si vzal za cíl povznést hrobařské řemeslo a navrátit mu dřívější lesk, slávu a důstojnost.
A každý, koho by zajímalo, jak vypadá takový Hrobník (a záměrně ho píši s velkým H), si může udělat obrázek po přečtení, třeba i jen určitých částí a pasáží této jedinečné knihy.
Pan Stejskal a jeho spolupracovníci odvedli velký kus práce. Vzali si za úkol transformovat toto povolání do podoby prvorepublikové!
Snad se člověk toužící po vykonávání této profese, a který už nechce být u veřejnosti právě za „pobudu“, ale za kdysi tak váženého Hrobníka, se díky znalostem, stylu práce, jednání a slušnému vystupování dočká všeobecného uznání, a pohled laické veřejnosti na tuto profesi se začne zase pomalu proměňovat. A proměňovat se začne i způsob jejího vykonávání.
A k tomu primárně slouží tato kniha. Oceňme ji!
Pět hvězdiček *****

24.12.2023 5 z 5


Hřibovité houby Evropy Hřibovité houby Evropy Michal Mikšík

Když pan Mikšík v roce 2017 uveřejnil informaci o připravované houbařské monografické příručce, v té době obsáhlostí a pojetím jedinečné nejen na české poměry, ale i v mezinárodním měřítku, neváhal jsem a začal pokukovat po všech možných eshopech s knihami a hledal.
Jako vášnivý amatérský mykolog jsem si tento klenot nemohl nechat ujít, a když se naskytla příležitost, neváhal jsem a ihned ho předobjednal.
Co naplat, že se nyní dá oproti tehdejší době koupit za třetinovou cenu. U novinky bývá cena vždy jiná.
Snížená cena se však ani po letech na kvalitě informací, estetickém půvabu a grafickém zpracování nijak negativně neprojevuje a stáří na této knize rozhodně není znát.
Naopak, i s časovým odstupem se tato monografie jeví jako naprosto skvělá koupě, a to i s přihlédnutím k faktu, že profi mykologické literatury se v současné době na trhu nachází snad ještě méně než pověstného šafránu, a nakladatelé často uvádějí na trh i druhé a třetí vydání již publikovaných knih, aby uspokojili poptávku.
Tato jedinečně obsáhlá publikace, jak už název napovídá, obsahuje snad všechny hřibovité houby, které se dají v Evropě najít, a že jich je kolem stovky!
Neopomíjí například vzácný hřib vlčí, ani hřib sírový a jiné překrásné a nezvyklé makromycety, které bývají v běžných atlasech zřídka kdy vyobrazeny.
Fotografie působí moderně a velmi často byly pořízeny po roce 2010 (často zahraničními spolupracovníky), jen některé druhy hub, které nebyly i desítky let nalezeny a předpokládá se, že vyhynuly (kupříkladu hřib šumavský, nalezený roku 1967), mají vyobrazení staršího data poplatného době nálezu, ale díky velkému formátu knihy a kvalitnímu křídovému papíru obsahují i tak hodně detailů, a jejich kvalitu bych označil za uspokojivou.
Kladem a jedním z argumentů pro koupi této knihy je fakt, že hřibovité houby patří u tuzemských houbařů mezi nejoblíbenější, a naučit se znát některé vzácné druhy navíc může i zabránit finanční katastrofě, protože neznalost zákona neomlouvá, a takový pěkně urostlý exemplář hřibu královského v košíku dokáže peněženku pomýleného houbomila pěkně provětrat.
Pokud bych měl publikaci zhodnotit, jedná se dle mého názoru o povedené dílo hodné koupě.
Svým rozsahem a zpracováním nemá mezi monografickými publikacemi o hřibovitých houbách obdoby, a to i v mezinárodním srovnání.
Jediná u nás dostupná konkurence sestává z počinu nakladatelství Academia, a to s názvem Hřibovité houby, taktéž vydané panem Mikšíkem (spolu s panem Šutarou) v roce 2009. Ta je ale již trošku jinak pojatá, viz recenze.
Krásný počin, krásná práce, jedinečné grafické zpracování. Pět hvězdiček *****

23.12.2023 5 z 5


Psi - příruční atlas Psi - příruční atlas Lea Smrčková

Nádherná miniaturní encyklopedie v kapesním formátu. Tato kniha, ač útlá a skromnějších rozměrů, se může hravě měřit s těmi nejlepšími kynologickými příručkami, které kdy vyšly, bez ohledu na počet stran!
Kouzlo této publikace tkví v úspornosti informací, tedy není zde žádný „balast“.
Veškeré informace o psích plemenech jsou srozumitelně popsány a každá stránka této úžasné knihy vypadá přibližně stejně (liší se fakty, ale její rozvržení a parametry toho kterého psího společníka najdete vždy na stejném místě), což krásně usnadní orientaci a není problém plemena mezi sebou snadno porovnávat.
Výstižně je zde popsáno, pro koho se hodí, také pro koho se nehodí, a něco o obecné povaze každého plemene.
Taktéž neschází údaje o výšce v kohoutku, přibližné hmotnosti a nárocích na chov, jak náročné je které plemeno na ochočení a případné psí sporty, a jak hojně je rozšířeno.
Výčet psích plemen shledávám jako naprosto dostačující a musím přiznat, že bych si v praxi uměl tuto publikaci představit, kromě příležitostného nahlédnutí pro vyhledání konkrétní informace, například u člověka, který si v klidu sedne někde v parku na lavičku a už sleduje, kolik desítek plemen nejrůznějších psů a psíků kolem proběhne. K tomuto 'lovu' je příručka díky kapesní velikosti snad až předurčena.
A pokud má třeba dotyčný své ratolesti ve věku, kdy objevují svět a dychtí po informacích o všem, co se kolem nachází, odehrává a hýbe, může jim zprostředkovat zajímavé edukativní vsuvky právě pozorováním a zaškatulkováním každého kolem proběhnuvšího chlupáče (i naháče) právě pomocí této dle mého názoru úžasné a jedinečně srozumitelně koncipované příručky.
Suma sumárum, kouzlo tkví v jednoduchosti, a v té bývá také síla. Ač neoplývá objemností, tak silnou stránkou knihy je kompaktní obsáhlost, kdy má člověk snad až pocit, že z ní dostal maximum informací. A maximum za maximum ode mě dostane i tato kniha. Pět hvězd *****

23.12.2023 5 z 5


Pražské hřbitovy, pohřebiště a sepulkrální památky Pražské hřbitovy, pohřebiště a sepulkrální památky Jana Tischerová

Překrásná a velmi komplexně pojatá kniha, ve které autorka zpracovala snad veškeré dostupné informace nejen o hřbitovech v oblasti celé Velké Prahy.
Po zevrubném prolistování musím konstatovat, že jsem upřímně nadšen, a kniha krásně doplňuje mou publikaci „Procházky po pražských hřbitovech“, kterou v mnoha ohledech pochopitelně překonává.
Soupis snad všech hřbitovů (i zaniklých) je rozepsán v úctyhodné šíři, a u každého z nich lze pochopitelně spatřit, kromě historie a charakteru místa, také seznam zde pochovaných významných osobností.
Jelikož se jedná o dárek (pro mě), tak si ještě chvilku počkám, než se do knihy plně ponořím a začtu, ale již teď mohu popravdě říci, že takto jedinečné dílo by bylo, navzdory jeho vyšší ceně, škoda minout, zvlášť pokud máte rádi pragensie, a to i tak nezvyklé, jako jsou ty o pražských hřbitovech
Kniha váží skoro tři kilogramy, a tak se svým provedením (velmi kvalitním i po stránce vyhotovení) spíše hodí jako studijní materiál pro dlouhé večery, než jako literatura na cestu po různých místech posledního odpočinku.
Dle mého názoru jde o velmi povedený kousek, který na trhu vhodně vyplňuje mezeru v oblasti nejen hřbitovů a pohřebišť, ale který částečně může čtenáře vtáhnout i do dob dávno minulých, neboť pojednává také o známých osobnostech, a sjednocuje tím historii jedinců významných pro společnost a onu sepulkrální tématiku do jednoho celku. Každý si tak může připomenout osudy zajímavých lidí, kteří spočinuli na hřbitovech na území Velké Prahy, a třeba i ta místa osobně, a s pietou k jejich poctě, navštívit.
Za mě plný počet hvězdiček *****

23.12.2023 5 z 5