NGC6715
komentáře u knih
Šoková doktrína
Naomi Klein
Popis toho, co působí moderní kapitalismus v mnoha příbězích, emotivní, šokující, pravdivé - i když zaměřené jednostraně, ale jen proto, aby se vyvážil hlavní proud ekonomického myšlení, který zase ukazuje hlavně opačnou stranu a mnoho věcí ignoruje. Je to moderní historie pohledem odpůrce součastného režimu. Ekonomické analýzy, teorie a návrhy ale nečekejte.
Kybersocialismus
Allin Cottrell
Pokud kniha vychází z "kritiky názorů Friedricha Hayeka a Ludwiga Misese", pak úplně nesplnila svůj účel - o reálnosti takového typu socialismu, který popisuje, stále pochybuji (ovšem o reálnosti a správnosti toho, co si představovali jako ideál Hayek a hlavně Mises pochybuji ještě více). Přesto je však kniha v mnohém inspirativní a rozhodně stojí za přečtení. Ačkoliv by takový typ socialismu nefungoval jako celek, některé jeho části by fungování schopny byly. Zajímavé jsou pohledy na komunity nebo některé historické socialistické plány, které se nakonec neuskutečnily. Bez ohledu na uskutečnitelnost mě tato kniha donutila zamyslet se nad některými věcmi, a už i to za něco stojí.
Jiná cesta k trhu
Joseph E. Stiglitz
Kniha popisuje, jak se rozvojové a postkomunistické státy zapojovali do světového trhu. Autor zastává názory, že takové začleněni musí proběhnout pomalu. Na začátku jsou ochranářská opatření a podpora státu nutné a trh se má postupně otvírat. Až vyspělý trh se může plně otevřít světu. Ukazuje příčiny mnoha krizí a kritizuje postupy MMF a mnoha ekonomů, kteří plánovali přechody nejrůznějších ekonomik na tržní. Kniha se zabývá mnoha státy od Ruska a Číny, přes evropské země, jižní ameriku, asii až po zaostalé africké státy. Popisuje způsoby státních itervencí a rychlých uvolnění trhu a jejich důslekdy. Nechybí ani malá zmínka o ČR. Kniha například kritizuje snahu omezit ochranářská opatření chudých států, zatímco vyspělé státy dotují zemědělství a tím vlastně brání chudým zemím vyvážet jediný produkt, který jsou schopny vyvážet, ukazuje, jak v zaostalých zemích krachovalo podnikání poté, co se o něj stát přestal starat a jak bylo mnoho podniků zničeno privatizacemi. Přesto je však autor zastáncem kapitalismu.
Ekonomičtí disidenti
Naďa Johanisová
Zajímavé příběhy a myšlenky, bohužel příliš nevěřím, že některé z nich mohou pomoci vyřešit současnou situaci a problémy. Od autorky jsem četl více knih - plné naděje, očekávání, myšlenek na velké věci, ale nějak tomu chybí něco, co by mě zaujalo natolik, abych tomu věřil a chtěl to zkustit, nějaká větší logická struktura. Pokud hledáte zajímavé příběhy z minulosti, je to kniha pro vás. Pokdud hledáte řešení dnešních problémů, tak na ty jsem zde odpověď, ani její náznak, nenašel. Ale možná vás ty příběhy inspirují více než mě.
Co dělá národy úspěšnými - Síly změny v postkrizovém světě
Ruchir Sharma
(SPOILER) Kniha mě místy nudila. Jedná se o mix ekonomických pouček, které jsou jinde vysvětleny lépe a autorových názorů. Autor hodně cestoval, a píše o mnoha zemích, nicméně s jeho interpretací toho, co viděl, často nesouhlasím, jindy se mi zdá, že věci jsou natolik zjevné, že o nich ani nemusel psát.
Kapitola první – Ekonomika má problémy, protože klesá růst počtu obyvatel ve vyspělých zemích. Po druhé světové válce rostl počet produktivního obyvatelstva o 2%, to znamená dvouprocentní růst ekonomiky, aniž by se cokoliv jiného muselo zlepšit. Protože kapitalistická ekonomika potřebuje růst (pokud se podnikatelé snaží zvyšovat produkci, ale neroste ekonomika, roste nezaměstnanost), je pro ni ztráta populačního růstu kritická. Zaostalé země s rostoucí populací nerostou ekonomicky podle autora proto, že nedokáží přilákat investice. Autor podporuje vyšší věk odchodu do důchodu, větší zapojení žen do práce, řízené přistěhovalectví (neuvádí však, jak jej řídit) a cokoliv, co zvýší počet lidí v ekonomice. Kniha se tak odlišuje od těch, co tvrdí, že problémem je nezaměstnat. Zde se naopak tvrdí, že problémem je málo lidí. Naštěstí může pomoci robotizace. Druhá kapitola knihy se zabývá reformami. Na začátku nastoupí reformátor, udělá reformy a poté co se ujme moci, přestane dělat reformy a časem přijde problém. Ovšem jak poznat úspěšného reformátora, když většina jich selže? To nikdo neví. Případ reformátora je popsán na mnoha příkladech, například na Putinovi, a jsou podrobně rozebírány. Třetí kapitola dělí bohaté na ty dobré a zlé. Pokud jsou bohatí dobří, lidé je podporují, pokud ne, zvolí si levicového demagoga, který zničí ekonomiku. Musíme jen doufat, že naši boháči budou uvědoměle „ti dobří“. Ti špatní jsou především ti, kteří korumpují. O něco později je však konstatováno, že v rozdělování je nutná rovnováha. V této části je zmíněno mimo jiné setkání autora s Babišem a pár slov o ČR – ale skutečně jen pár. Analyzuje se stav dobrých a špatných miliardářů ve světě. Ve čtvrté kapitole autor řeší, zda jsou nutné zásahy státu a dochází k v podstatě k tomu, že vlastně neví, ale spíše je pro menší stát. Pátá kapitola se zabývá polohou státu a dochází k tomu, že nejvýhodnější je být poblíž velké ekonomiky a být otevřenou ekonomikou, koncentrace lidí ve městech nesmí být ani velká, ani malá. Šestá kapitola se zabývá investicemi – nic co by stálo za zmínku. Sedmá kapitola se zabývá inflací, zdůrazňuje důležitost propojení sítěmi, které zajišťují dostupnost věcí a problémy při jejich nedostatečnosti či kolapsu, zajímavá je také část o tom, jak inflace a deflace probíhala v historii. Tím jsem se dostal za polovinu knihy. Další témata jsou například dluh nebo média.
Neočekávané chování
Richard H. Thaler
(SPOILER) Kniha o tom, že lidé se ani v ekonomických věcech nerozhodují vždy racionálně, ale ovlivňují je i z hlediska kapitalistické teorie nevysvětlitelné věci, takže se často snaží o lepší svět, i když nemusí a je to pro ně osobně nevýhodné, nebo se prostě jen z neznámé příčiny většina lidí chová jinak, než očekává neoliberální ideologie "racionální volby". Ekonomické a psychologické postřehy a pokusy jsou velmi zajímavé. Tyto věci autor prokládá zážitky z vlastního života, které mě však trochu nudily.
Morálka lidské mysli
Jonathan Haidt
(SPOILER) V předchozích příspěvcích jsou narážky na to, že autor je levičák. Mě se spíše zdá, že autor ukazuje, jak se stal z levičáka pravičákem. Ale to je vedlejší. Kniha se zabývá hlavně dvěma věcmi - První je to, že většinu našich rozhodnutí netvoří vědomí a logické vyhodnocování, ale podvědomí a biologicky nastavené procesy určené tak, aby zajistili svému nositeli co nejvíce výhod. Podvědomí na základě evolučního přizpůsobení rozhodne, co je pro nás výhodné (vzhledem ke skupině, do které patříme) a vědomí hledá logické argumenty pro to, aby toto stanovisko maximálně obhájilo (všiměte si podobnosti se systémy 1 a 2 v knize Myšlení rychlé a pomalé). Racionality se pak dosahuje konfrontací názorů mnoha lidí. Druhou věcí je to, že člověk jedná morálně hlavně, když ho ostatní mohou kontrolovat - jinak si i nemorální chování obhájí jako morální. Oba názory autor doprovází ukázkami a testováním skupin lidí a odvozuje, jak se jim má společnost přizpůsobyt.
Ekonomie bez mýtů a iluzí
Jan Urban
Velmi vtipný název, a další vtipy na stránkách knihy (u každé kapitoly je kreslený vtip)! Autor vyvrací "mýty" a nedochází mu, že mnoha mýtům sám věří. Avšak je nutné uznat, že autor přísně sleduje logiku svých argumentů a jeho argumenty jsou naprosto věcné a jasné, a proto je možné hledat protiargumenty, narozdíl od mnoha knih, které mnoho věcí jen tak tvrdí. Takže zajímavá kniha, poučil jsem se z ní, ale nepřesvědčila mě. Za přečtení ale stojí.
Regionalismus a multilateralismus
Eva Cihelková
Mnoho informací, ale ne moc dobře zužitkovatelných. Autorka víceméně zastává hlavní proud ekonomického myšelní a nijak výrazně se neodchyluje.
Moderní korporace v soudobém kapitalismu
Václav Klusoň
(SPOILER) Není to čistě populární kniha, v mnohém se blíží spíše odborné publikaci a proto se čte trochu obtížněji (ale zase ne příliš). V dnešní době poněkud neobvyklý pohled na kapitalismus. Autor je zastáncem kapitalismu, ale ukazuje jeho přechod do formy, kdy vlastnictví hraje jinou roli než v původním kapitalismu. Vlastníci u moderních korporací nevlastní celou firmu, ale jen část, často jen malou. Proto jim na firmě tolik nezáleží. Navíc korporace řídí manažeři, kteří k ní žádný vlasntický vztah nemají. Situace podle autora může být vyvažována dobře funkčními finančními a akciovými trhy. Porovnávají se zde americké a evropské modely vlastnictví a jejich důsledky.
Jak selhávají trhy
John Cassidy
Kniha se zabývá nejrůznějšími ekonomickými názory a idejemi a zkoumá podstatu krizí. Dále se zabývá krizí v roce 2008 a popisuje příběhy lidí v důležitých pozicích, jejich rozhodnutí a jejich ideologické názory, a to velmi zajímavým způsobem. Ukazuje (i na konkrétních případech v krizi 2008) mimo jiné racionální iracionalitu a to, že nejúspěšnější nejsou ti nejlepší, ale často spíše ti, kdo umí jít s davem.
Průmysl - Příběhy z historie
Běla Janoštíková
Takové povídání. Občas mě to trochu nudilo. Pokud se zajímáte o dějiny průmyslu, spíše bych doporučil knihu Behemot.
Behemot: Dějiny továrny a utváření moderního světa
Joshua B. Freeman
(SPOILER) Přestože kniha neobsahuje ekonomické teorie ale (ověřitelné) dějiny, možná by mnoho teoretických ekonomů dostala blíže k skutečné eknomice. Kniha popisuje kontrast mezi tím, jak továrny posunovaly hranice toho, co je pro lidi možné a jak zvedaly životní úroveň, na druhé straně si však všímá i toho, že mnoho dělníků uvrhly do velmi špatných podnínek, někdy velmi blízkých otroctví a že jen koordinovaná spolupráce dělníků při stávkách a hromadné protesty mohou nakonec za zvýšení celkové životní úrovně - i když dělníci nedosáhli svého přímo v továrně, přiměli k činu vládu. Kniha popisuje i několik výjimek, kdy továrny přímo zvýšily životní úroveň bez stávek a prostestů, ale ukazje, že toto zvýšení zpravidla nemělo dlouhé trvání a vznikalo za sepcifických podnínek. Kniha neposuzuje, zda jsou továrny dobré nebo špatné, ale ukazuje, že za pokrok jsme zaplatili určitou cenu. Ukazuje první textilní továrny v Anglii a Americe, nástup hromané výroby oceli, fordismus, továrny v socialistickém bloku a nakonec i továrny v součastné Číně.