nemámpřezdívku komentáře u knih

Překvapuji mne negativni komentare, kniha se cetla velmi dobre. Urcite neni to literarni klenot, ale pomerne dobry zpusob koucingu na urovni. Obsahuje velmi zdarile pribehy, cele to ma spad a urcite kdo chce, vezme si pár dobrych postrehu i zajimavych myslenek. Doporucuji tem, co se utapi v korporatnich a kariernich veletocich - jako proutek zachrany. Rozhodne to neni nic pro narocne, ale cte se to moc hezky. A v porovnani s Atlasovou vzpourou, kteru tu nekdo zminuje, je to aspon fikce ctivá i uveritelna, hlavne si nehraje na zadny manifest.

úchvatný začátek bohužel končí těžkopádnými monology ze kterých se mi pak ústřední myšlenka nějak nejdříve vytratila a potom přestála " se líbit". Silný příběh namísto vyústění skončil manifestem filosofického směru, což bylo asi cílem, proto ok, ale ty závěrečné zdlouhavé proklamace mi celý dojem z knihy dost pokazily.

2 12.05.2016

Už je to pár let zpátky. Odjížděly jsme s dcerou z dětské noční pohotovosti v Motole. Bylo mi jasné, že jsme potkaly výjimečného člověka. Ušetřil malé holce zbytečných pár dnů dalšího trápení. Na rozdíl od podrážděného kolegy-pediatra diagnostikoval správně a neváhal mu oponovat, slušně, bez konfliktu. Jistý, věcný, klidný, s úsměvem, bez sarkazmu. "MUDr. Trachta" - nemocniční jmenovka a vlídná tvář + pocit bezpečí, klidu a vděčnosti. Zůstalo nám to v paměti. Po létech večer slyším volání " Můj doktor je v televizi !" Byl to pořád o Lékařích bez hranic. Hltali jsme každou větu... K narozeninám jsem letos dostala od dcery nejhezčí dárek - Tichý dech.