Miloň_ovitch Miloň_ovitch komentáře u knih

☰ menu

Vetřelci v našich hlavách Vetřelci v našich hlavách Daniel Pelikán

Když se mi tato novela dostala poprvé do ruky, upřímně jsem nevěděla, co očekávat. Téma mi nebylo nijak blízké a ani psychologické motivy nejsou něčím, co bych za normálních okolností v knihách vyhledávala. Jak jsem byla příjemně překvapena, když jsem knihu poprvé "otevřela".

Zaujala mne především samotná forma příběhu, psaná jako dialog Petra a jeho Vetřelce. Autor podle mě naplno využil potenciálu knihy, neboť psaní touto formou dialogů se v rámci tématu samo nabízí. Dynamika postav, kterých není mnoho, je též velice podařená. Autor dokázal dokonale vystihnout okamžiky štěstí, strachu i frustrace, které hlavní postavy prožívají. Veškeré promluvy působí přirozeně a vytváří za každých okolností tu správnou atmosféru, až má čtenář pocit, že on sám je součástí příběhu.

Kniha také poukazuje na několik psychologických motivů, které obecně v literatuře nedostávají tolik prostoru. Od zmíněné obsedantně-kompulzivní poruchy to je například i určitá forma toxického vztahu nebo deprese. Tato témata zpracovává velmi věrohodně, autor nemá potřebu věci zlehčovat či naopak příliš zveličovat.

Novela je velmi krátká, což v dnešní uspěchané době ovšem považuji spíše za pozitivum. Lidem, kteří obsedantně-kompulzivní poruchou netrpí, je předkládán reálný obrázek toho, co tato porucha způsobuje/může způsobit. Téma zajisté nebylo lehké na zpracování, avšak dle mého názoru si s ním autor poradil přímo bravurně. A přestože tato kniha úplně nezapadá mezi to, co pravidelně čtu a vyhledávám, ráda si ji ve volné chvíli přečtu znova.

12.10.2023 5 z 5


Školní výpravy do krajiny češtiny Školní výpravy do krajiny češtiny kolektiv autorů

Kniha má určitě svůj význam, ocení ji obzvlášť vášniví čtenáři až zbytečně dlouhých komentářů pod diskuzemi, neboť odstavce jsou příliš obsáhlé, nahuštěné malým písmem k sobě a tím čtenář/učitel naprosto ztrácí možnost v knize cokoliv najít. Oceňuji přinejmenším kvalitní ukázky z praxe, které se však utápí v záplavě textu, přičemž na vás působí nepříjemným dojmem "deja vu" (máte pocit, že se na několika stranách za sebou prakticky opakuje pořád to samé dokola). Věci, které by mohly být stručně a srozumitelně řečeny v pár řádcích, jsou nataženy na několik odstavců, ne-li stran. Obecně je kniha nepřehledná a chaotická, obsahuje však užitečné didaktické poznatky (které však musíte pečlivě vypreparovat).

02.06.2023 2 z 5


Zvíře zrozené z noci Zvíře zrozené z noci Tochi Onyebuchi

Nechápu děj, zpracování, dialogy nudné a nezáživné. Hvězdičku dávám jen proto, že nápad a motiv knihy je celkem zajímavý. Zpracování ale za nic nestálo.

15.06.2022 1 z 5


Vyhoďme ho z kola ven Vyhoďme ho z kola ven Ken Kesey

Od knihy jsem toho příliš neočekával, přeci jen se nejedná o autora nebo žánr, který bych vyhledával, a musím bez mučení přiznat, že po dočtení jsem cítil obrovskou úlevu, že mám tenhle boj za sebou.

V knize se něco pořádného začne dít zhruba tak po dvou třetinách celého vyprávění, do té doby je to jen změť popisu a nesmyslných halucinací vypravěče, takže vlastně vůbec nevíte, jestli to, co říká, se skutečně děje. Neustále mluví o mlze a elektrických obvodech ve zdech, nevím, jestli jsem jen příliš omezený, abych za těmito věcmi viděl nějaký smysl, nebo jsou tam čistě jen proto, že je vypravěč "na hlavu".

Co se týče hádek Velké sestry a McMurphyho, očekával jsem ostřejší střety, výměny názorů, alespoň nějaké silnější náznaky dramatizace a zápletky, ale bohužel, v tomto případě zůstal autor zbytečně při zemi.

A abych nezapomněl na film, ten bych snad raději neviděl...

Kolem a kolem, kniha odkrývá zajímavé téma a zápletku, bohužel však na příliš mnoho stranách. Pochybuji, že si tento příběh někdy znovu přečtu.

16.04.2022 3 z 5