milamarus komentáře u knih

Drobná publikace o rozměrech 14x17 cm, která volá po užití. // Osobnosti zde nejsou řazeny abecedně, nýbrž rozděleny do čtyř větších skupin (kultura --- veřejná sféra a politici ---- průmysl a živnosti --- věda, osvěta a vzdělání). Velikost takové skupiny předesílá plánek, na němž má každý nebožtík své číslo. // Zvlášť jsou pak uvedeny pomníky a památníky. // Dávám maximální počet hvězdiček. Líbilo.

Vybírám:
- Josef Sudek (1896-1976)
- František Kmoch (1848-1912)
- Alois Tylínek (1884-1965)
- Gustav Pflanzer (1827-1890)
- Vojtěch Prášek (1893-1972)

----------------------------
CITÁT:
Hřbitov ale můžeme vnímat i jako symbol historické, kolektivní paměti, jako jakýsi zvláštní, otevřený biografický slovník.

3 27.01.2024

Povedená publikace ukrývající dvacet rozličných příběhů, nad nimiž můžete s dětmi pohovořit o lidských vlastnostech – vytrvalost, zvědavost, odvaha aj. A taky se jich zeptat, čím by chtěly být, až vyrostou.
Vyprávěno v ich-formě. Ozdobeno ilustracemi Isabelly Grott (*1985). Vhodné pro osmou příčku letošní čtenářské výzvy. // ... přičemž jde-li o samotný výběr osobností, v mnohém koresponduje s edicí “Moji hrdinové“. Proto alespoň takto vzájemně propojuji. // Chválím.

---------------------------------
CITÁT:
I když vyrosteme, musíme si v sobě uchovat alespoň kousek zvídavého dítěte.

6 26.01.2024

Patnáctá příčka obsazena. Přečetla jsem s chutí. // Koncept autora (zde není uveden X zde je připomenut) vnímám jako možnost poznat dvojnásob lidí,... jako plně využitou šanci k dovzdělání všech, kteří se o místo, kde žijí, které mají rádi, zajímají. A že to není práce nadbytečná, dokazují už jen ty “rodinné“ medailony, kde k záměně mezi otcem a synem či dvěma bratry může dojít velmi rychle.
Chválím za abecední řazení ulic, jež zaručuje zeměpisnou pestrost – v jednu chvíli budete v Michli, za další v Horních Počernicích, a pak na Vinohradech... // Dávám čtyři hvězdy. // K informacím shora doplňuji, že zde najdete i několik kreseb Luboše Drastila (*1957).

6 18.01.2024

I s odstupem několika hodin je těžké začít psát. Vlastně i knihu odložit a vzít jinou nejde. Stále v ní listuji, znovu se začítám.... Je to silný příběh. Příběh odehrávající se mezi dvěma celami pankrácké věznice, mezi dvěma odsouzenými lidmi, kteří hledají povzbuzení, pochopení, klid...
K informacím shora uvádím, že jsou tu otištěné nejen motáky, které psala Marianne Richardu Máchovi (6.9.1913 – 6.4.1944), ale také motáky, které psal Richard Marianne. A k tomu další korespondence, další vzpomínky, fotografie a dokumenty, z nichž se máte možnost dozvědět to, co jejich odsouzení předcházelo, co následovalo; co pisatelé v dopisech nepřiznali, co nemohli vědět... // Této snahy o zprostředkování úplnějšího obrazu si cením. Dávám maximální počet hvězdiček.

Některé osoby, jejichž jména se v knížce objevují:
- Erwin Albrecht (1900-1985)
- František Janoušek (1907-1943)
- Růžena Kodadová (1920-1943)
- Karel Rameš (1911-1981)
- Karl Sauer (1898-1947)
- Alois Weiss (1906-1969)
- Wolfgang Zeynek (1908-1995)
- Jarmila Živcová (1908-1943)

-----------------------
ÚRYVEK z motáku Richarda Máchy napsaný dne 1.10.1943 večer.

„(...) Bože, kdyby to tak byla skutečnost. Kdybych Tě tak mohl jen na hodinku k sobě přičarovat! Tu bychom usedli na náš slamník, ruku v ruce a dlouho, dlouho bychom se dívali jeden druhému do očí... Dal bych svou hlavu na Tvůj klín, zavřel bych oči a spal bych... já usnu tak lehce... A Ty bys bděla, spíš stejně tak málo, ale já vím, u mne bys také tiše usnula... nebo myslíš, že bys neusnula?
Kdybych Tvou hlavu položil na své rámě jako do polštáře, upadla bys jistě v hluboký a klidný spánek, lepší a delší než po použití nějakého uspávacího prostředku. Nevěříš-li tomu, prosím, nech se na jedinou noc zavříti na celu 41, potom uvidíš..."

10 04.01.2024

Nemaluju, ani se malovat nechystám, ale zájem o umění, lásku k Praze u sebe pozoruji, to ano. Tím více, když se mi do rukou dostane kniha jako tahle. Formou skoro učebnice, v níž se dozvíte o barvách, světlu, pohybu a perspektivě; o tom, jak při malování postupovat, na co dbát a čeho se naopak vyvarovat,... přičemž když se do práce pustíte a něco se nepovede, nevadí. Jen to zkusit znovu a v práci pokračovat. // Praha je zde jako motiv, jako místo, které lze pozorovat, přemýšlet o něm. Ve vší jeho pestrosti a krásách. // Chválím! A za zachycení Velkopřevorského mlýna na Kampě pomyslná šestá hvězdička.

4 03.01.2024

Na první přečtení nová, jiná, svěží. Líbila se mi. Při druhém už to drhlo a každý náznak, každá nedořečenost schovaná za třemi tečkami mi začala vadit. Přemýšlela jsem proč a došla k tomu, že je zkrátka rozdíl mezi sedět a číst, nebo jít, poslouchat, nechat se vést paní průvodkyní a být součástí okamžiku.
A toto je knížka, v níž je otisknuto, co bylo slyšeno, tj. výklad naučený i improvizovaný, se slovíčky „pojďme“, „zastavme“, „pokračujme“; výklad přerušovaný otázkami; výklad upozorňující na detaily,... pročež si myslím, že tomu ukrutně schází fotografie. Nelze totiž předpokládat, že každý čtenář ta místa viděl.

Nápad pěkný, provedení horší. Jsem rozpolcená a s hodnocením zůstávám u třech hvězdiček.

----------------------------
CITÁT:
A to panorama při večerním osvětlení!

3 31.12.2023

Sešítek, který měl jít spolu se svými cizojazyčnými bratříčky do ulic, být nošen, prohlížen, být užitečný... Místo toho však bylo kýmsi rozhodnuto, že bude určen pouze k prezenčnímu studiu, že ani těch pár kroků z Mariánského náměstí před orloj, o kterém vypráví, se nepodívá, a tak špatně, všechno špatně.... Zahořkl.
Obraz v něm vítězí nad textem, ale kvůli kapesnímu formátu je to vítězství Pyrrhovo. Jedině snad mít po ruce pořádnou lupu, aby vyniklo, protože ano, je zde prezentována Mánesova kalendářní deska, ale jednotlivé měsíce práce a radosti jsou veliké jako padesátikoruna. Znamení zvěrokruhu totéž. S tím se nedá dále pracovat.

Slabé. Nerozumně uchopené. Nedoporučuji.

4 31.12.2023

Propojuji s knihou “Vyšehradský hřbitov“, kterou o víc jak půl století dříve sestavil Alois Josef Fojtů (1915-1985). Srovnání s ní se neubráním, v regálu byly vedle sebe.

Předně – tuto si lze z knihovny odnést domů. Výklad o životě a díle té či oné osobnosti není heslovitý, ale plynulý (což byla z čtenářského hlediska příjemná změna). A konečně zatřetí - ač je počet zastavení nižší, sraz je opět před hlavním vchodem, v těsném sousedství Baziliky sv. Petra a Pavla.

Dávám rovněž maximální počet hvězdiček.

---------------------------------
CITÁT:
Zvídavost je dobrá vlastnost a není tedy nutno vázati se pouze na níže uvedenou cestu.

8 30.12.2023

Jednoduše koncipovaná, nadčasová publikace, jejíž hlavní část tvoří seznam vybraných osobností naší historie. Žel není možné s ní opustit brány ústřední knihovny, takže kdo se chce hřbitovem projít, bude sedět.

Celkem jde o 123 položek, tj. jméno osobnosti a pár heslovitých informací, přičemž položky č. 56 a č. 96 jsou obsáhlejší, neb v sobě skrývají jmen hned několik. // Můžete je číst popořadě, můžete využít jmenný rejstřík a přeskakovat.... A kdybyste se náhodou mezi těmi malíři, spisovateli, sochaři, básníky a hudebními skladateli ztratili, je tu také záchranný plánek.

Dávám maximální počet hvězdiček.

-----------------------------------
CITÁT:
Očíslování hrobů je provedeno tak, aby bylo možno účelně projít celým hřbitovem.

6 30.12.2023

Šedesát let chtění a pravidelného cvičení (ano, i o prázdninách). Z toho vyplývající úspěchy doma i v zahraničí, nadšené ovace, obdiv a sláva... Tak by se dalo shrnout toto vyprávění. Houslista Jan Kubelík byl ale také malý hošík a měl starostlivou maminku; byl manžel a otec. // Vydáno rok po jeho smrti. S hřejivým přivlastňovacím zájmenem „našeho“ hned v úvodu. // Dávám maximální počet hvězdiček.

Některé osoby, jejichž jména se v knížce objevují:
- Otakar Ševčík (1852-1934)
- František Pácal (1865-1938)
- Alfréd Holeček (1907-1989)
- Bohuslav Lhotský (1879-1930)
- Zdeněk Fibich (1850-1900)

---------------------------------
ÚRYVEK:
(...) Zvláště v Londýně koncertoval tak často, že tam jeho jméno z novin a návěstí na rozích znali i lidé, kteří ho sami neslyšeli hrát, a ani jinak se s ním nesetkali. Stala se tam jednou příhoda, že pozdě v noci nemohl Kubelík a dirigent jeho koncertů, rovněž český umělec Oskar Nedbal na cestu do vzdáleného hotelu dostati auto, protože se všechna již vracela domů. Tu měl Nedbal nápad, aby to zkusil s mistrovým jménem, a zavolal na jednoho šoféra prostě: „Kubelík!“ Pomohlo to skutečně; šofér zastavil, pro jistotu se ještě zeptal: „Violinist Kjublajk?“ -- tak totiž toto jméno vyslovovali po anglicku -- ihned otočil a zavezl pány, kam si přáli.

2 30.12.2023

Příští týden bude téhle knížce sto let. // Sečtělejší čtenáře obsahově asi nepřekvapí, jen jim ledacos ze Smetanova života připomene a rekapitulací jeho díla je inspiruje k poslechu hudby.... Má totiž náležitě obdivný nádech.

Pro úplnost uvádím, že několika verši do ní přispěli Eliška Krásnohorská (1847-1926) a Jaroslav Vrchlický (1853-1912); přičemž z informací dostupných v databázi Národní knihovny ČR není zřejmé, zda tomu tak bylo i v publikacích vydaných Státním nakladatelstvím roku 1934 a 1946. Podle úspornějšího stránkového rozsahu patrně ne.

-------------------------------
CITÁT:
Bez lásky nebyl by mu život životem a právě láskou stával se mu život tak krásným.

4 29.12.2023

Navzdory prorežimní rétorice a soudruhu Stalinovi, navzdory neohroženému boji o svět bez válek a bez vykořisťování americkými imperialisty, je to publikace cenná. Jsem ráda, že jsem ji přečetla. Dala mi totiž dobrou nápovědu, kudy se při seznamování s Konstantinem Bieblem vydat, u koho pátrat dál.

Kromě výše jmenovaných jsou to:
- Karel Nový (1890-1980)
- František Branislav (1900-1968)
- Jaroslav Bednář (1889-1976)
- Jan Alda (1901-1970)
- Vladimír Reisel (1919-2007)
- Zdeněk Karel Slabý (1930-2020)
- Josef Rybák (1904-1992)
- Jindřich Hilčr (1921-2003)
- Jan Ryska (1916-1983)
- František Kautman (1927-2016)

------------------------------------
ÚRYVEK:
Byl to básník složité vnitřní problematiky, básník bohaté fantazie, hlubokého citu a vzácné schopnosti předvésti názorně lidi, věci, děje, krajiny. Byl schopen vytvářet kaskádovité básně, plné fantazie a vtipu a uměl napsat básně baladického sevření a šerosvitu i verše, připomínající svou prostotou lidovou píseň.

6 28.12.2023

Přehledný sešítek, který i třiatřicet let od vydání zůstává platný a každého vnímavého čtenáře zve na procházku hlavní městem. Řadím ho proto mezi pragensie. // Lze si s ním samozřejmě také dobře ověřit, že víte o všech bustách, pomnících a pamětních deskách toho či onoho člověka, neboť... příkladně u takového Antonína Dvořáka (1841-1904) najdete rovných šest artefaktů. A slovutný Bedřich Smetana (1824-1884) jich má dokonce devět!
Pokud jde o jednotlivá doporučení stran výroby a instalace budoucích umělecky ztvárněných připomínek existence našich i cizích hudebních osobností, zní mi logicky. // Dávám maximální počet hvězdiček.

------------------------------------------
CITÁT:
Nedostatek cínu způsobuje měděnku, která dílo znehodnocuje.

4 28.12.2023

Půvabná e-publikace, která je k dispozici na webu Městské knihovny v Praze. Najdete v ní deset básní - příkladně: "Na sáňkách“, "Prosinec“ či "Píseň o plamínku svíčky“, přičemž určená je jak starším dětem, tak dospělým. Jen se chtít nechat okouzlit.... // Hodnotím maximálním počtem hvězdiček.

3 27.12.2023

Drobná skladovka o rozměrech 17x13 cm, která přibližuje život manželů Wolkerových v letech předválečných a válečných, kdy hledali útěchu a spřízněnou duši, aby zaplnili prázdnotu po ztrátě obou synů. // Hlavní vypravěčkou a paninkou je Zdena Wolkerová; v pozadí stojí Ferdinand Wolker (1873-?); a za nimi ještě služebná Tonička a dobrotivý pan Flek.
Zaznamenané postřehy hřejí a dojímají. Je to čtivé vyprávění. Ozdobené kresbami Marie Vančíkové-Želibské (1913-1992). To k informacím shora doplňuji. // Dávám maximální počet hvězdiček.

-----------------------------------
ÚRYVEK:
(...) „Dnes půjdem na Hloučel!“ a Fleur a Fidelio to uvítali radostným poskakováním a štěkotem. Sotva se octli venku na ulici, přímo již zamířili směrem k Hloučeli a přišli-li za město, pelášili rovnou, aniž se už po pánovi ohlédli, k zeleným břehům Hloučele. Než pán za nimi došel, byli oba psi již ve vodě, v níž se brodili a plavali s velkou rozkoší. Hloučel byla jejich eldorádem. Pod jejími rozrytými břehy vybíjeli svou loveckou vášeň. Hledali a honili zde hraboše, rvali kořeny, cítíce tam jejich nory, a nedali si pokoje, dokud je neulovili. Pak jako loveckou trofej přinášeli je páninkovi a kladli mu je k nohám.
„Hle, co jsme ulovili a zde ti to přinášíme. Nejsme pašáci?“
Byli za to pochváleni – a šli lovit zase. Voda byla jejich živel a kdyby se jejich lovecké vlastnosti v náležitém prostředí byly mohly rozvinouti, byli by psi prokázali veliké schopnosti.

3 27.12.2023

Souhlas s předchozími komentáři. Též chci knížku pochválit. Pobavila jsem se. // Jsou tu přísloví z Číny, Ruska, Indie,... přísloví africká i americká; jsou tu jednověté moudrosti Evropanů, přičemž každá je opatřena malou ilustrací, s níž je text jednoznačně zapamatovatelnější. Pro dětské čtenáře hned lákavější. Věřím, že se jim bude líbit. // Škoda jen, že zde není také mapka. Hodila by se k prohloubení zeměpisných znalostí. Pro rozšíření slovní zásoby je však knížka ideální.

Dávám maximální počet hvězdiček a ze všech vybírám tyto tři:
- Kdo chce mít vejce, musí snášet slepičí kdákání.
- Abys poznal cestu před sebou, zeptej se těch, kdo se vracejí zpět.
- Když přineseš do chýše hořící větev, nestěžuj si na kouř.

3 26.12.2023

Povedená publikace, jež byla vydána v jubilejním roce 1941, kdy si mnozí připomínali tohoto českého hudebního velikána a slavili sté výročí jeho narození. // Jde o krátké kapitolky, kterým nechybí napětí, humor a poučení. Jde o vyprávění, z něhož lze čerpat i dnes. // Opatřeno vysvětlivkami hudební terminologie (dirigent, kvartet, symfonie,...). // Dávám maximální počet hvězdiček. Líbilo.

Některé osoby, jejichž jména se v knížce objevují:
- Antonín Liehmann (1808-1879)
- Jan Ludevít Procházka (1837-1888)
- Johannes Brahms (1833-1897)
- Hanuš Wihan (1855-1920)
- Petr Iljič Čajkovskij (1840-1893)
- Josef Jan Kovařík (1870-1951)
- Oskar Nedbal (1874-1930)

-----------------------
CITÁT:
Chodil většinou sám a mnohdy ani nevěděli, kde je.

6 22.12.2023

Nalezena mezi vyřazenými knihami. Ač v perfektním stavu (nepopsaná, nepolitá, všechny listy drží) a dokonce pro budoucí čtenáře opatřena papírovou záložkou. // Dávám maximální počet hvězdiček. To propojení fotografií s obrazy je chytré! Líbilo.

Jména autorů shora si vypisuji zvlášť. Jsou to:
- Emil Filla (1882-1953)
- Dan Richter (1930-2020)
- Přemysl Straka (1926-2003)
- Herbert Kisza (*1943)

----------------------
CITÁT:
Stačí poodejít několik kroků a nabídne nám zcela jiný pohled, stále však nezaměnitelně náš.

6 08.12.2023

Cenná publikace o dvou spřízněných duších, které se našly, které si rozuměly a po nějaký čas se vzájemně podporovaly. Na dálku i zblízka, to se ví... Konečně ze Slavětína do Prostějova a z Prostějova do Slavětína to je na mapě jen kousek. // Najdete zde celkem 44 dopisů, z nichž posledních osm bylo napsáno po smrti Jiřího Wolkera a adresováno jeho mamince. // Dávám maximální počet hvězdiček, přidávám štítky a pár řádek opisuji. Jsou z Kosťova dopisu datovaného dnem 30.9.1921, kdy si ještě vykali.

Některé osoby, které jsou v knížce zmíněny:
- Arne Novák (1880-1939)
- Vítězslav Nezval (1900-1958)
- Arnošt Ráž (1884-1925)

-----------------------------------------------
ÚRYVEK:
(...) Napsal jsem v poslední době dvě básničky (jestli to totiž jsou) s trochou větší pozorností, ale nevím, jestli je to na nich znát; posílám Vám je, a když jste nezemřel po těch posledních, tak doufám, že tyto dvě také přežijete. Ono je to také zdravé otužovat nervy, viďte?
A až přijdete do Prahy, tak si jednou pro Vás přijdu a odvedu si Vás někam (do Stromovky sotva, protože už bude zima) do kavárny a dáme si něco teplého, třeba kávu (zmrzlina by také byla dobrá, ale to nesmíme), a budete mi něco hezkého povídat, třeba o Vašem dramatu, a pustím Vás domů až hodně pozdě, každý člověk je sobec. (...)

8 04.12.2023

Jeden ze čtyř “Mánesových orlojů“, na který zde můžete narazit. Jediný, který kalendářní desku nerozebírá, ale nechává se jí inspirovat k vytvoření nového. Navíc veršovaného díla. Děkuji proto za předchozí dva komentáře a přidávám ten svůj. // Přečetla jsem s chutí. // Průměr otištěných reprodukcí činí 15,5 cm.

----------------------------------------
PROSINEC
Za celý rok dala země lidem
hojně darů a teď usíná.
Na střechy sníh položil se s klidem,
vlhký u teplého komína.

Ve stavení život neustává,
všechno se tu chystá na hody,
voní jehličí i kamna žhavá,
je to vůně míru, pohody.

Zimo, obcházej si naše prahy,
krabaťte se, cesty, od zmrazků,
buďsi ještě na sluníčko záhy,
ale stále je čas na lásku!

5 03.12.2023