marcela6425
komentáře u knih
Poledne u Tiffanyho
Echo Heron
Zivotni pribeh na svou dobu vyjimecne silne a samostatne zeny - umelkyne, ktera se rozhodla svuj profesni i osobni zivot vest po svem... Inspirovano skutecnym pribehem, dle nekterych recenzi se tech 450 stranek vlece, kdyz postradaji poradnou zapletku, ale ja bych rekla, ze kombinaci vypraveni, dopisu a denikovych zaznamu se autorce podarilo vyborne vystihnout atmosferu doby (odehrava se v letech 1888-1933) a postaveni zen: "Pokud nebudeme ženy vaší generace držet pěkně zkrátka, budou chtít za chvíli volit a nosit kalhoty. A to je hodně odporná představa. Mohli bychom se dokonce dočkat toho,ze by chtěly kandidovat do politiky!"
Na druhou stranu, umiralo se sice na dnes bezne - ci naopak prakticky nevyskytujici se choroby, ale ta nekdy az prehnana pece a starost o "nezne pohlavi" a vubec ta lekarska pece mohla mit i sve klady : "doktor ji diagnostikoval akutni melancholii a doporucil, aby chodila kazdy den v poledne do klubu a vypila tam sklenku whisky a hodinu si zdrimla..."
Pařížská manželka
Paula McLain
Životní příběh první manželky Ernesta Hemingwaye Hadley mě nalákal hlavně svou obálkou. Knížka zavádí do Paříže 20. let, do uměleckého prostředí, kde se ty osobnosti známé z jiných beletr.životopisů od Metafory prolínají. Samotný příběh mě ale nijak moc neuchvátil. Autorka jakoby jen "klouzala po povrchu". Hadley strašně miluje Ernesta - dokonce tak, že ač se o sobě domnívá, jakým je rodinným typem a touží po dítěti, neváhá jej co chvíli odložit k chůvě, aby mohla s Ernestem vymetat večírky a opíjet se. Neochvějně mu stojí po boku, chlácholící se tím, že "bez její podpory by to nikdy nedokázal", trpělivě na něj čeká, kdykoliv on "potřebuje být sám", přestože on se k ní chová evidentně sobecky, bezohledně a přezíravě.
