lenikhor
komentáře u knih
Praha za císaře pána
Pavel Scheufler
Fotografická lahůdka pro milovníky staré Prahy. Zajímavý je komentář autora k některým fotografiím a k tomu, jak dávní fotografové pracovali se světlem a kompozicí a díky tomu vznikla řada fotografií s "příběhem" (ať už náhodným nebo záměrným).
Kdyby Lucerna promluvila...
Marie Formáčková
Celkem pěkné pojednání o všech možných umělcích, kteří vystupovali v Lucerně. Není to ucelená historie Lucerny, spíše vzpomínky organizátorů na různé osobnosti, které do Lucerny zvali.
Střelecké orgie
Jan Stach
Celkem čtivé krátké krimi příběhy z doby většinou krátce po revoluci, takže to bylo i milé připomenutí života před více než 20 lety. Případy byly zajímavé, dovedla bych si představit, že kdyby se autoři více rozepsali, byla by z nich zajímavá detektivka.
Zrnka všehochuti. Jak se jedlo, vařilo a cestovalo kolem roku 2000.
Jaroslava Vilemína Marečková
Milá knížka a připomenutí toho, jak se v Čechách jedlo a cestovalo v devadesátých letech a okolo roku 2000. Bylo zajímavé zavzpomínat na to, jak ještě hodně ingrediencí na vaření nebylo samozřejmostí. Úsměvné bylo autorčino vzpomínání na ubytování v českých hotelech a penzionech v tomto období nebo na to, jak začínaly cestovky. Mě jakožto knihovnici z menšího města potěšily i vzpomínky na práci a oslavu v knihovně.
Návrat žítkovských bohyní
Vlastimil Hela
Knížka mě moc nenadchla. Zajímavé jsou kapitoly, které se týkají historie - pátrání po první žítkovské bohyni a kapitoly, kde je popsaný chudý život běžných kopaničářů. Jinak hledání současného výskytu bohyní v jiných krajích je na mě moc plné ezoteriky a osobních vjemů spisovatele...
Maják
Vlasta Javořická
Docela drsný příběh ze života na venkově ve 30. letech. Smutně na mě působilo jak se paní Křenové nikdo ze sousedů nezastal a nechtěl se montovat do jejich "rodinných" problémů.
Říkaj mi Tonka Šibenice
Egon Erwin Kisch
Jedná se o výbor z díla slavného "zuřivého reportéra", který zahrnuje ukázky z jeho tvorby už od r. 1903 až po rok 1946/47. Mně se líbí povídky a fejetony s pražskou tematikou, např. "Jedová chýše" nebo "Noc v útulně pro bezdomovce". V téhle reportáži z útulny pro bezdomovce, ale i třeba z povídky "Srostlé sestry" je dobře vidět Kischův novinářský talent, to jak uměl improvizovat a takříkajíc se všude "vetřít", aby získal senzační zprávy pro své noviny. Akorát mi přišlo zbytečné, že je do tohoto výboru zařazeno dvojí zpracování Nanebevzetí Tonky Šibenice, které je skoro stejné...
Naše povedená mamička
Hana Heřmánková
Celkem zajímavé životní vzpomínky ze života autorky. Hodně vzpomínek bylo na autorčinu maminku. Některé byly vtipné, jiné i dost osobní. Kniha mi přijde chaoticky napsaná, zvlášť v druhé polovině.
Dva obrazy staropražské
Teréza Nováková
Zajímavá kniha z mého oblíbeného prostředí - Praha 19. století. Sice pro dnešní čtenáře je jazyk díla hůře čitelný, ale dá se do povídek začíst. Autorka oba "obrazy" psala v letech 1891-1893 a vzpomínala v nich vlastně na své dětství v Praze na Novém městě. V první části "Z jarních dob" má hlavní hrdinka Ida rysy samotné autorky a i v druhé části "Z jeslí" se objevuje domácnost její skutečné rodiny v popisu domácnosti paní "kasírky". Je občas příjemné i poučné si přečíst něco o životě lidí v 2. polovině 19. století a uvědomit si, že charaktery lidí se zase tak nemění, ale životní úroveň se nám hodně vylepšila...