kattyV komentáře u knih

Asi přestanu číst severské detektivky. Nevím, zda je chyba ve mně nebo v této knize, nějak to nedokážu posoudit. Ale asi směs obojího. Co se týká severských detektiv - viz má úvodní poznámka - už mne opravdu unavuje ta obecná pochmurnost a depresivnost tohoto žánru v podání švédských, norských, či v tomto případě islandských autorů. (Matně si vybavuji, že jsem četla ještě jinou knihu Arnuldura Indridason a ta na mne působila ještě hůř než tato. Hlavní hrdina byl, pokud si pamatuji, poměrně podobný lidské trosce.) V tomto případě je to o něco lepší. Komisařka Elinborg troskou není. Je sympatická, rodinně založená a ráda vaří. Ale u tak má osobní problémy - velice nevychází se svým starším synem. Obecně mi nevadí, když se do detektivek zaplétá osobní rovina, co mne ale štve je to, že se v této osobní stránce nechalo vše nerozřešené. Problémy se naznačily a je na tobě čtenáři, aby jsi si přečetl další knihy. Jak to s tím klukem dopadne? Dospěje a srovná si vztahy s matkou? Nebo se beznadějně rozejdou?
Navíc ani detektivní rovina není úplně dořešená. Autor do knihy vložil vedlejší zápletku - na posledních stránkách se pak dočteme něco v tomto smyslu: "XY byl vyslýchán sedm hodin, ale nepřiznal se. Takže Elinborg nebude nikdy vědět, zda je její domněnka správná. Představovala si, že dívka vešla dovnitř a pak už se dveře před ní nikdy neotevřely... " Bylo to tak opravdu? A co se uvnitř opravdu stalo? Nevíme. Alespoň já to nepochopila. Jasně, že pro hlavní zápletku to bylo nepodstatné, ale proč to tam vůbec je? No, asi se to nikdy nedozvím, protože pokračovat v četbě tohoto autora už nemám chuť.Ale pokud někdo víte, jak to dopadlo, dejte vědět :o)))

14.02.2013

Nečekejte romantické zamilované příběhy, které jsou s Pilcherovou spojeny. Potkáte příběhy setkávání - a vztahů. Ne vždy mezi mužem a ženou. V titulní povídce Modrá ložnice potkáme dospívající dívku, která se ne a ne vyklubat z dítěte do ženy. trápí se taky tím, že se její otec po smrti maminky znovu oženil. A jeho nová žena čeká dítě...Dívka se s tím nemůže vyrovnat. Ne že by na ni nová matka byla zlá, ale maminka to není. Teprve, když musí zvládnout situaci předčasného porodu, kdy je otec k nedostižení konečně dospěje a objeví, že nemá novou maminku, ale vzácnou přítelkyni.
I další povídky jsou v podobném duchu a rozhodně stojí za přečtení. Nenechte se odradit jménem autorky. Jak už jsem napsala u knihy Návrat domů, jsou některé její tituly, které byste neměli nechat stranou.

14.02.2013

Další z mých oblíbených knih této autorky. Prolínají se zde osudy několika postav Elfrida Philipsová - bývalá herečka podružného divadla se odstěhuje na venkov. Seznámí se Oscarem, bývalým varhaníkem. Osud to poněkud zamotá, takže se tito dva lidé vydávají do Skotska, kde Oskarovi patří polovina jednoh domu. a
Než se vůbec stačí v panském domě zabydlet, zavolá Elfridě její vzdálená neteř Carrie a prosí ji, aby mohla přijet s dcerou své sestry na vánoce. Carrie je zraněná rozchodem ze svou dlouholetou láskou a potřebuje si srovnat v hlavě, co si dál počít ze životem. A čtrnáctiletá Lucy si připadá zmatená dospíváním a tím, že si její matka našla nového přítele, ke kterému Lucy nemá zrovna nejlepší vztah.
Jak se všechny tyto vztahy zamotají? Co způsobí jeden omyl a vánice, které přivede do domu i Sama? Podaří se Lucy najít místo v životě?

14.02.2013