KageNeko3
komentáře u knih
Půlnoční knihovna
Matt Haig
Po této knížce jsem vlastně šáhla hlavně kvůli překladatelce. A vidím, že jsem neudělala chybu. Zrovna jsem ji dočetla a stále jsem plná dojmů. Bylo to nádherné. Každý z nás si prošel tím, že litoval svých rozhodnutí, a nebo toho, že vlastně žádné velké rozhodnutí neudělal. Každý vidí sebe v jiných dimenzích stejně růžově, jako právě Nora Seedová. Kniha mě rozplakala, musela jsem ji i na chvíli odložit a přijít na jiné myšlenky, ale také mě i rozesmála. Knížka mi na konci ukázala, jak si znovu užívat všední věci, které už nám zešedivěli v repetitivním šumu života. Jen běžte ven a užívejte si zrovna vykvetlé kosatce a jejich výrazně fialovou barvu, nebo kávu, kterou jsme si právě uvařili.
Kniha je rozdělená do mnoha kratších kapitol a sloh je velmi plynulý a čte se jedna báseň. V knize jsem narazila snad jen na jeden překlep a to až ve dvou třetinách. (I když jsem dyslektik, takže jich tam může být víc, ale jak znám Terezku, tak si na to dávala velký pozor. :) ) Ani mi nevadilo to, že jsem předpokládala správně konec, protože tady není tolik důležité jak to skončí, ale jak se k tomu závěru hlavní hrdinka dostala.
I když jsem si to dlouho neuvědomovala, moje kniha výčitek se již začala vyprazdňovat. Zjistila jsem, že kdybych jsem neudělala tolik odboček ve svém životě, tak bych teď nebyla tam kde jsem šťastná. Svět se nemusí změnit, aby jste se na něj začali dívat jinak. I Nora Seedová mohla být hlavní postavou svého života, tak proč ne Vy?
Děkuji za krásnou knížku panu Haigovi, ale i překladatelce (ehm... tedy PřekladaTerce - IG @prekladaterka )
