jana0520 jana0520 komentáře u knih

☰ menu

Ženu ani květinou... Ženu ani květinou... Simona Monyová (p)

Všechny knihy Simony mají jedno společné téma: Kam až jsme ochotny zajít ve jménu lásky. Upřímně, je mi z toho smutno. I já jsem si něčím podobným po prvním rozvodu procházela. K fyzickému násilí naštěstí nedošlo, ale kdybych se z toho nevymanila, myslím, že by po čase přišlo. Přesto trvalo téměř deset! let, než jsem našla sílu vyhodit ho z mého bytu. Co utrpí psychika a sebevědomí netřeba psát. Dodnes mě zaráží, jaké my ženy jsme slepice(bez urážky) a jak rychle u nás vzniká závislost na chlapovi? Proč to děláme? A jestli to máme zapotřebí? Chyba je v nás své srdce totiž nemáme u sebe, ale u něj! A tím pádem nejsme u svých pocitů, ale u jeho a na problém máme zaděláno! Rada? Vykašlat se na chlapa a žít svůj život. Ten pravý, který nás bude milovat, přijde až my se naučíme milovat sebe. Přeji všem ženám, které tímto procházejí, sílu najít svou vlastní lásku k sobě a svou sebe-hodnotu coby ženy. Simona zaplatila cenu nejvyšší. A s ní bohužel i její děti.

17.11.2016


Naděje umírá poslední Naděje umírá poslední Halina Birenbaum

Knihu jsem přečetla jedním dechem a nemohu si odpustit otázku proč? Je to napsáno autenticky pocity člověka, každodenní život a silná touha přežít v prostředí, kde život neznamenal nic.Jak směšné jsou naše každodenní starosti oproti tomu, co se dělo v koncentračních táborech. Smutné,dojemné,pocity dítěte a zároveň dospělé chování v ohrožení života.

24.10.2014