J.o.h.n.n.y. J.o.h.n.n.y. komentáře u knih

☰ menu

Hovory k sobě Hovory k sobě Marcus Aurelius

"Lidé si hledají místa, kam by se uchýlili: venkov, přímoří, hory. Však i ty nezřídka zatoužíš po něčem takovém. Ale to všechno je svrchovaně zpozdilé, neboť v kteroukoli chvíli se ti zachce, můžeš se uchýlit v sebe sama. Vždyť nikde nemá člověk klidnějšího ani nerušenějšího útulku než ve své vlastní duši, zejména ten, kdo má v sobě takové hodnoty, že stačí do nich nahlédnout, a ihned se ocitá v dokonalé pohodě."

Tak přemýšlím, jaká jiná kniha by si zasloužila plné hodnocení, pokud ne tato. Snad žádná. Dostal jsem se k ní v době, kdy moji rodinu zasáhla vážná nemoc a poskytla mi neskutečnou morální oporu. Od té doby se k ní pravidelně vracím.
Tato poměrně tenká kniha strčí do kapsy stovky publikací o osobním rozvoji a o podobných kravinách, které z Vás chtějí hlavně vytřískat peníze.
Je to o mně, je to o Vás. Stále aktuální, i po tisíci letech. Pravda totiž nemůže zestárnout.

13.07.2017 5 z 5


Apatie k ďáblu Apatie k ďáblu Nick Kent

Jde o skutečně syrové svědectví, které vyvrací spoustu mýtů, které ohledně 70. let vznikly. Nejde o žádnou povrchní novinařinu, ale o velmi osobní výpověď člověka, který se určitou dobu pohyboval ve společnosti takových lidí a kapel, jakými jsou třeba Iggy Pop, Rolling Stones, David Bowie, Led Zeppelin...
Rozhodně to není lehké čtení a dost možná přijdete o spoustu iluzí ohledně hudebního průmyslu. Zároveň sledujete příběh člověka, který pozvolna upadá do pekla tvrdých drog a prakticky až na úplné dno, ze kterého se mu naštěstí – narozdíl od většiny ostatních – podaří uniknout.
Kvůli všudypřítomným drogám pro mě nebylo jednoduché knihu přečíst na jeden zátah a hned po skončení jsem ji vrátil. Celkem mě to znechutilo.

Teď se k ní však po několika měsících vracím a dokonce jsem si ji koupil.
V hlavě mi totiž utkvěla spousta zajímavostí, co se týče vzniku jednotlivých alb, nebo z osobního života interpretů, zákulisí kapel.
Myslím, že z rockové historie mám toho načteného poměrně dost, ale tady jsem narazil na opravdu nové zajímavosti z přímých vzpomínek.
Doporučuji, pokud nejste slabá povaha a při čtení zvládnete všudypřítomnou pachuť drog.
V knize opravdu nehledejte mír a lásku let šedesátých. Tady místo veselých tripů a vůně trávy hraje hlavní roli heroin.

13.07.2017 4 z 5