ivamka komentáře u knih

Knihu jsem četla dávno předávno. Ted jsem byla oslovena uvézt na FACEBOOk deset knih, které ovlivnily můj život. Z bídou dám dohromady 10, které si pamatuji, že byly dobré, ale tahle mi opravdu utkvěla v paměti. Hodně mě dojala. Dodnes pamatuji pasáž, že když se člověk přestane bát, stane se právě to, čeho bylo se obávat. Ale bylo tam hodně myšlenek.

Bezvadná kniha o tom jak stromy dopravily vodu do vnitrozemí, což jsem nevěděla. A taky to jak jsou některé malé stromy staré a kde rostou jaké stromy. Je to psáno čtivě, takže jsem si jí přečetla dvakrát po sobě abych si něco zapamatovala. Když ted´jdu někam na procházku dívám se hodně víc po přírodě kolem sebe a zkoumám, kde roste jaká rostlinka.

Absurdní, ale přesto ze života. Tato kniha opět potvrdila to, že je psaný projev více do hloubky než film. K mnoha odstavcům se ráda vracím i po letech, něco je hodně směšné a jiné zase k zamyšlení. Mám v knize záložky a nejvíc se mi líbí, když nějaký generál zakázal kvílení a major Dunby vzápětí zakvílel. Ten ho nechal za to zastřelit. Samozřejmě k popravě nedošlo, ale několik majorů a plukovníků se předhánělo, kdo je nejlepší. Celá kniha směšná, ale je tam i něco smutného.

Kniha ze života milovníka zvířat. Zajímavé vyprávění o kavkách a jiných ptácích.