Honza5 komentáře u knih

Skvělá kniha, kde autor popisuje jak traumata vznikají, co způsobují a několik způsobů, jak se posttraumatických příznaků, které mohou přetrvávat po celý život dá zbavit. Knihu jsem si přečetl z jediného důvodu a to z toho, že jsem byl diagnostikován závažnou a ne moc dobře vyléčitelnou psychiatrickou diagnózou a to schizofrenií. Po sedmi letech na psychiatrii jsem si vybavil poměrně závažnější trauma z dětství, které jsem patrně vytěsnil a potom jsem sice připisoval souvislost příznaků tomuto traumatu, ale diagnózu schizofrenie jsem nebyl schopný nijak zpochybňovat. Až teprve před půl rokem, po deseti letech, kdy jsem si na trauma vzpomněl, jsem zjistil, že již minimálně 20 let existuje výzkum posttraumatické stresové poruchy s psychotickými příznaky (PTSD with psychotic features), která zatím není v žádném manuálu psychiatrických diagnóz, v češtině o této poruše není na internetu ani zmínka a se schizofrenií se často zaměňuje. Tvrdí se, že 30 až 40% válečných veteránů s PTSD má nějaké příznaky bludů a halucinací. Lidé s psychiatrickými diagnózami zažili trauma minimálně 3× častěji než celková populace. Celé mě to vede k přemýšlení o tom, kolik lidí tak může být zbytečně diagnostikováno nevyléčitelnými chorobami (nejedná se pouze o schizofrenii, ale samozřejmě také o ostatní diagnózy - deprese, bipolární porucha a podobně), přičemž příčinou jejich potíží je trauma většinou z dětství, které zejména psychiatři, alespoň z mých zkušeností vůbec neřeší. Přitom dnes již existují vědecky ověřené terapie na léčbu traumat, zejména EMDR, které se kniha věnuje také. Myslím, že kdybych se o posttraumatické stresové poruše s psychotickými příznaky dozvěděl o 10 let dříve, ušetřilo by mi to spoustu starostí a jsem zvědav, zda se traumaty psychiatři budou více zabývat v souvislosti s psychiatrickými diagnózami do budoucna. Jsem velmi rád, že jsem si knihu přečetl, protože na mnoha příkladech víceméně potvrzuje výše uvedené souvislosti.

2 20.08.2023

Kniha je rozhodně zajímavá, kromě svépomocných technik, které mi rozhodně složité nepřijdou, mě zaujala především mnoha minipříběhy, kdy EMRD terapie pomohla spoustě lidem zbavit se menších, či závažnějších záležitostí z minulosti, které ovlivňovaly jejich život. Vůbec se nejedná pouze o traumata, ale kolikrát jde o dávno zapomenuté záležitosti z dětství, které jsou z dnešního pohledu maličkost, ale tehdy nás velmi ovlivnily a v menší, či ve větší míře ovlivňují do současnosti. Pokusil bych se to zjednodušeně popsat tak, že špatně zpracované události se nesprávně uloží do limbického systému (emoční mozek) a ovlivňují naše prožívání a jednání v současnosti. Technika EMDR funguje podobně, jako fáze REM spánku, kdy se nám zdají sny a ve kterém se oči pohybují rychle ze strany na stranu a tím se nám aktivují různé části mozku. Obdobně se nám vybaví různé asociace při EMDR terapii. EMDR terapie, či tato kniha může pomoci od psychosomatických bolestí (například fantomových bolestí po ztrátě končetiny), může nám pomoci zlepšit své současné vztahy, může nás zbavit závislostí a samozřejmě nás může zbavit také různých strachů, nervozity a podobně. Sám u sebe doufám, že mi pomůže zbavit se psychotických příznaků, které myslím, že mám po traumatické události. Sice se u nás EMDR terapii nevěnuje moc psychologů a myslím, že je tento druh terapie u nás zatím celkem nedoceněný, ale už je rozhodně z čeho vybírat.

1 27.08.2023

Vzhledem k tomu, že jsem studoval dopravní školu a již pár let pracuji v různých dopravních oborech v mezinárodní dopravě, tak kniha pro mě má docela jiný rozměr. Dříve jsem pracoval v mezinárodní kamionové dopravě a raději nebudu komentovat to, že jsme ze Skotska vozili brambory, zatímco jsme u nás vesele pěstovali dotovanou řepku. A takových zajímavých příkladů by bylo daleko více. Posledních 5 let pracuji v železniční dopravě a snad se to postupně posouvá k lepšímu. Kniha je velmi zajímavá a i když je již více než 10 let stará, tak se tam člověk dozví velmi zajímavé souvislosti.

1 29.08.2021

Na mě příliš technické, ale přesto se tam člověk dozví pár zajímavostí, které rozhodně není špatné vědět.

29.11.2023

Kniha referuje o poměrech psychiatrické péče v Čechách na konci 18. a v celém 19. století. Věnuje se především ředitelům pražské kliniky od jejího vzniku tj. od konce 18. století a tomu jak zhruba probíhala péče v tomto období. Kniha také popisuje proces budování psychiatrických léčeben na konci 19. a počátku 20. století. Samostatná kapitola se věnuje Karlu Kuffnerovi, zakladateli české vědecké psychiatrie a autorovi první české učebnice psychiatrie. Z knihy člověk získá zajímavý obrázek o vývoji a budování psychiatrické péče u nás a jak asi taková péče tehdy vypadala.

10.09.2023

Čtivě a srozumitelně pojatý náhled do dějin psychických poruch.

29.01.2023

Vcelku zajímavá kniha, ale musím říct, že mě v této knize zaujal především popis historie u duševních chorob ve 20. století. Co se týče středověku a novověku, tak jsem si daleko více vzal z knihy od českého psychiatra Eugena Vencovského; Psychiatrie dávných věků, kde je na pár stránkách popsán středověk a novověk pro mě daleko vstřebatelnějším způsobem. Zde mi to přišlo spíše že autor příliš často odkazoval na určitá umělecká díla a věnoval se spoustě věcí kolem, ale jinak jsem se z tohoto období moc zajímavého ohledně nazírání na duševní choroby nedozvěděl... Ale i tak to bylo vcelku zajímavé čtení a jsem rád, že jsem si knihu přečetl, protože výrazně změnila můj pohled na současnou psychiatrii z pohledu pacienta se závažnou duševní poruchou. Dříve jsem celkem na všechno nadával, že by šly věci dělat docela jinak, ale zejména po přečtení kapitoly o lobotomii, kdy se v 50. a 60. letech minulého století především ve Spojených státech pacientů vůbec neptali, zda tento zákrok chtějí podstoupit a prostě lobotomii s dost nejistými důsledky provedli proti vůli pacienta, tak se víceméně po přečtení některých kapitol knihy cítím v současné psychiatrické péči jako v bavlnce.

29.01.2023