Šílenství a civilizace: Kulturní historie duševních chorob od Bible po Freuda a od blázince k moderní medicíně

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Od Bible k Sigmundu Freudovi, od exorcismu k mesmerismu, od blázinců k psychiatrickým nemocnicím, od teorie tělesných šťáv k moderní farmakologii, tam všude nás provází kniha předního amerického historika psychiatrie Andrewa Sculla. Autor důkladně sleduje, jaký byl postoj různých civilizací v průběhu tisíciletí k projevům neobvyklého chování a duševních onemocnění, všímá si proměn tohoto vztahu i jeho odrazu zejména v umění. Centrem jeho pozornosti je nejen civilizace Západu, ale i to, jak západní postoje pronikaly do ostatních částí světa. Publikace obsahuje rozsáhlý soubor dobových ilustrací s velkou vypovídací hodnotou....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/410078/silenstvi-a-civilizace-kulturni-his-jtN-410078.jpg 4.516
Žánr
Literatura naučná, Historie, Zdraví
Vydáno, Academia
Orig. název

Madness in Civilization: The Cultural History of Insanity, 2015

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (3)

Kniha Šílenství a civilizace: Kulturní historie duševních chorob od Bible po Freuda a od blázince k moderní medicíně

Přidat komentář
hu_87
09. března

Solidně a podrobně napsaná bichle. Ovšem celkem mě zklamala, čekala jsem více "exotičtějších" poznatků a škoda je, že se autor více nevěnoval třeba starověku. Přeci jen, to, že v léčebnách to bylo strašné a podmínky neúnosné, ví snad každý a tady mi přišlo, že se to neustále omílá, akorát pokaždé trochu jinak.

Kozel
21.09.2019

Fantastická kniha! Nevím, kdy naposledy se stalo, že bych byl naučnou literaturou tak pohlcen. Scull podává dějiny západní civilizace od dohledatelného počátku až po současnost z jiného pohledu. Pohledu velmi fascinujícího. Takové ostatně bylo šílenství vždy. Kniha se skvěle a plynule četla a nabídla mi mnoho "aha" a "wow" momentů, stejně jako otázek a úvah, které nejednou přišly dřív, než je vyslovil sám autor. Postupem stránek jejich počet narůstal - je psychiatrie vlastně věda? Jak je možné, že lítáme do vesmíru, počítáme v nanoměřítkách, vyrábíme kde co z kde čeho, ale vlastnímu mozku po 2000 (možná i víc) letech nerozumíme? Co definuje psychologické odchylky? Jak je možné, že se přístupy stále opakují? Proč dosud tyto věci neléčíme, ale maximálně tlumíme, ale ještě častěji se je snažíme přehlížet či vymazat? Zachránil-li islám západní civilizaci, pomohla by nám k odpovědím ztracená staletí? Co přijde po farmaceutickém pokusu řešit psychologickou otázku? Nezodpověděli jsme si už, ale ztratili onu odpověď? Není to skutečnost někde mezi vším? Neovlivnilo umění až příliš naše vnímání těchto záležitostí? A další z filozoficky laděných a nezodpověditelných otázek mi proudilo hlavou stejně jako tužka činící poznámky.

Nenechte se však mýlit, Šílenství a civilizace nenabízí definici samotného šílenství nebo seznam duševních chorob či patologii nemocí nebo jinou vyčerpávající tvrdě odbornou četbu, jak by se mohlo zdát, nýbrž vývoj společenského vnímání i vývoj vědy o těchto nemocech jako takové. A způsobem velmi zábavným, srozumitelným, budící zvědavost a fantazii. V roce 2019, kdy kniha v českém překladu vyšla, si po přečtení řeknete, že veškerá ta ADHD, bipolární poruchy, deprese a další jsou zároveň skutečné, ale zároveň něco, co nedovedeme řešit. Ani jako "postižení", ani jako "léčitelé".

P.S.: jo, a až si budete dávat ráno k snídani cereálie, např. Kellog´s, zkuste se pozastavit, zda není možné, že mají nějakou souvislost se sanatoriem=o)


petrarka72
03.08.2019

Fascinující čtení - byť chvílemi chaotické a s důrazem na dění v Anglii a v USA, bez podrobnější zprávy o psychiatrickém dění v dalších evropských státech. Nicméně z historické zprávy vyplývá, že pohled na příčiny šílenství se snad nemění - jen v současné době koexistují teorie starověké (za všechno mohou tělesné šťávy), středověké (šílenství je následkem hříchů a trestem Božím) i množství novověkých (podstatné jsou fyzické příčiny, představivost, civilizační tlaky...) - a ve skutečnosti čím dál tím více "víme, že nic nevíme". Některé informace a popisy některých metod "léčby" nejsou pro slabší povahy, příznačné je, že většinou jde o ty, které zrodilo dvacáté století. A odkazy na umělecká díla, stejně jako obrazové přílohy potěší.