Handy8 komentáře u knih

Jak už je u Kinga zvykem, aspoň 20-30% se dalo osekat (a teď nemyslím zrovna historii Derry). Ale to by nakonec nebyl hlavní problém. Dlouho je to čtivý, jsou tam skvělý scény tak jak King umí, rozvíjí se zajímavý postavy a linka dětí mě bavila víc než ta dospělácká.
Jenže pak tahle knížka začne trpět tím, že King je pantser. Tzn. ten typ spisovatele, který si neplánuje knížky. Namísto toho začne nějakou myšlenkou, kterou rozvíjí, píše a píše, a jak sám říká, jako archeolog svůj příběh vykopává a objevuje. Což celé vede k tomu, že ze začátku se slibně rozvíjí postavy a pak najednou Kingovi dojde, že vlastně pořádně neví, co s nima, tak se radši jde do finále. Když jsem si tohle ke konci uvědomil, ztratil jsem chuť. Posledníma 100 stranama jsem se brodil snad tři týdny.

SPOILER: King byl v 80tkách permanentně vyjetej, což je JEDINÝ vysvětlení toho absurdního grupáče v závěru. Jinak totiž nedává žádnej smysl a nechápu, jak tohle mohlo projít přes editora.

8 20.03.2021

Na knize jde až příliš vidět, které scény autora bavilo psát, a které psal jen z nutnosti. Ty bojové jsou obrazně popsané, surové a přehledné. Zbytek už tak slavný není. Postav je na 200 stran moc, přičemž si mé sympatie nevydobyla žádná, ty hlavní vůbec ne. Dialogů je poskrovnu, jsou zde jen, aby posunuly příběh dál - ne, aby nám přiblížily postavy. A pak jsou zde příslovce. Tři tuny otravných příslovcí. Často stylem: "zavrčel naštvaně" apod.

22.01.2015

Sedmikostelí jsem četl někdy ve čtvrťáku na střední. Přestože jsem se jím tehdy docela prokousával a nečetlo se mi vůbec dobře, otevřelo mi oči do světa architektury, které byly do té doby beznadějně zavřené. A to je přesně to, co některé knížky dokážou a co já ocením - i když vás třeba nestrhnou a nepřečtete je jedním dechem, změní váš pohled na svět.

1 19.11.2014

Skvělý příklad toho, že pokud nemáte živoucí a zapamatovatelné postavy, nestačí ani neotřelý námět plný záhad. Přestože by Thomas měl odpovídat někomu, s kým bych se docela rád ztotožnil, nezáleželo mi na něm a nezáleželo mi ani na nikom jiném. On, Alby, Minho i Newt mi připadli charakterově skoro stejní, nikterak zajímaví... a jak už jsem zmínil, v rámci literárních postav i snadno zapomenutelní.