anna0480 komentáře u knih

Pro mé první setkání s Ishigurem jsem si myslím nemohla vybrat lepší knihu (i když na rozdíl od většiny jeho ostatních děl se tento příběh neodehrává v autorově rodném Japonsku, nýbrž v Anglii, kde od svých šesti let žije). Ačkoli by se na první pohled mohlo zdát, že jde o společenský román, je kniha spíše dystopií, odehrávající se v dnešním světě. Je to příběh o tom, kam by se společnost mohla vyvinout, kdyby se věděcké pokusy ze 70. let odehrály trochu jinak, kdyby byly dovedené k "dokonalosti".
Příběh se zprvu odehrává v internátní škole Hailsham, kde je umístěno několik studentů, kteří chodí klasicky na výuku, mimo jiné ale musí vytvářet umělecká díla, z nichž ta nejlepší si následně vyzvedává tajemná Madam, která je odváží do své Galerie. O jakou galerii ale jde a proč jsou studenti k tvorbě nuceni, jim ale zprvu není vůbec jasné. Postupem času se dozvídáme, že jsou studenti jen uměle vytvořenými bytostmi, tzv. klony, jejichž jediným účelem je darování orgánů pro stárnoucí a nemocné lidi, kteří žijí normálním životem tam venku, za zdmi školy. Po několika letech se poté přesouvají do Chaloupek, kde se naopak připravují na předcházející roli Opatrovníka, starajícího se o Dárce, kteří si procházejí samotným darováním orgánů. Poté se mohou Dárci stát i oni sami, až přijde jejich čas.
Samotná idea uměle vytvořených lidí, co jsou vlastně jen zásobárnou orgánů, je dost drastická. A ačkoli je to studentům v průběhu let vychovateli postupně sdělováno, oni jako by si ale realitu nedokázali nebo spíš neuměli představit. Dá se z tohoto bludného kruhu nějak utéct nebo jde jen o tvrdou neútěšnou realitu, se kterou nezbývá nic jiného, než se smířit?

Člověk má pocit, že se během čtení vlastně nic moc neděje, postupně ale zjišťuje, že se spousta věcí odehrává tak nějak pod povrchem a vy máte ve finále z knihy silný zážitek. Ishiguro umí navíc skvěle vykreslit postavy i prostředí, ve kterém se příběh odehrává, takže za mě velká paráda.

3 22.11.2018

Tak tohle bylo fakt vý-bor-ný!

Od autora jsem předtím nic nečetla a tak jsem ke knize přistupovala bez předsudků či očekávání. A bylo to to nejlepší, co jsem mohla udělat. Kniha se odehrává ve více časových rovinách (nepřijde vám, že je to v literatuře poslední roky docela hit?) a to konkrétně před druhou světovou válkou, pak po ní a nakonec v roce 2017, v současnosti. Sledujeme příběhy různých lidí, kteří si hledají svou cestu životem. Ztrácejí se, aby se mohli znovu nacházet. V období před válkou sledujeme přátelství třech kluků, z nichž jeden z nich není skutečný, nýbrž duch. Chlapec Josef, který se jako malý utopil společně s matkou, která s ním spáchala sebevraždu. Adolf a Karlos jsou jediní, kteří ho vidí. Až později zjistí, že přítomnost ducha - Josefa, má v jejich životech zásadní úlohu.
Nejdříve jsem příběh vyprávěný v roce 2017 nechápala, ale bylo mi jasné, že se postupně dozvím, jakou úlohu hraje v příběhu Dominik. Dominik totiž noc co noc u nohou své postele vídá ducha - a ano, tušíte správně - Josefa...

Poslední strany jsem přečetla téměř bez dechu. Za mě naprostý skvost a knihu budu pár týdnů doporučovat všem, které potkám.

4 22.11.2018