pepa4081 diskuze u autorů

Během týdne jsem přečetl Dívku v ledu, Noční lov a Temné hlubiny.
MOC se mi líbily. Styl jakým jsou napsané mi opravdu sedí. Detektivky jsou napínavé, zápletky neotřelé, neobsahují nadbytek morbidních podrobností a soukromí život hlavních postav je líčený bez zbytečně dlouhých pasáží. I když mají knihy okolo 400 stran, nejsou v nich hluchá ani nudná místa. Hlavní vyšetřovatelka Erika je sympatická, vždy čekám, co zase vyvede. Také je mi sympatický její boj proti kastovnímu systému v Anglii. I když jsem vždy předem uhodl pachatele, až do konce jsem byl napnutý, kdo mu pomáhá a proč vlastně vraždí. Jen jednu malou poznámku: nezdá se mi, že by v Anglii žilo tolik homosexuálních párů, kolik se jich v příbězích vyskytuje.
Pan Bryndza je po nějaké době autor, jehož knížky si rád přečtu za čas znovu a už se těším na další.

Proč jsem si dal paní Mornštajnovou do oblíbených.
Knihy toho typu, jaké píše, nemám moc rád a určitě je nevyhledávám. Příběhů z válečných let jsem se načetl dost v mládí a o tom, jak se nám za komunistů žilo zle, psal po roce devadesát snad každý.
Knihy paní Mornštajnové jsou ale trochu jiné. Nevím, čím to, ale všechny jsem četl jako mé oblíbené detektivky. Od první stránky jsem byl napjatý, čekal, co ještě přijde a nemohl jsem se odpoutat až do konce. Výborný styl. Knihy jsou navíc psány tak uvěřitelně, jako kdyby autorka všechno sama prožila. Také mi vyhovuje, že žádnou dobu a postavu nepopisuje černobíle. Prostě mám pocit, že takhle jsme opravdu žili a žijeme – jednou líp a jednou hůř. Slepá mapa a Hotýlek byly výborné, ovšem Hana mě dostala. Tu jsem (já starý, tvrdý chlap :-) ) obrečel.
Pro mne je Paní Mornštajnová nová ČESKÁ PANÍ SPISOVATELKA.

Po přečtení série A-X hodnotím všechny díly stejně. Název často nemá nic společného s dějem. Jde jen o vodítko pro ty, kteří chtějí sledovat chronologicky i osobní život Kinsey, ale ten je vždy připomenutý na začátku každé knihy (tyto pasáže jsem později částečně přeskakoval). Je to typ odpočinkových detektivek, se zajímavou zápletkou. Na můj vkus jsou knihy jen zbytečně protahované dlouhými popisy a vlastní děj tak někdy ztrácí spád. Jde o takové ty „ukecané“ detektivky, na které musím mít čas a náladu. Pokud by každá kniha měla o třetinu méně stran, bavil bych se mnohem víc. S chutí jsem si celou sérii přečetl, ale vracet se k ní asi nebudu, nicméně pokud si chcete odpočinout od litrů krve, určitě doporučuji.

Kdysi dávno jsem četl knihu, která mne hodně pobavila. Od té doby jsem ji četl už několikrát a baví mne stále. Jsou to Egyptologové. Protože je pan Amis kritiky oceňovaný autor, pustil jsem se s chutí do jeho dalších knih. Ouha. Nyní jsem jich přečetl pět a další (minimálně nějakou dobu) číst nehodlám. Všechno je to o alkoholu a pověstný anglický humor se mění spíš v jakousi zapšklost. Bohužel pan Amis pro mne asi zůstane autorem jedné knihy.

E.S.Gardner je po Rex Stoutovi, Ed Mc Bainovi a Agátě Christie můj další oblíbený autor. Mám rád i novější detektivky, ale když si chci odpočinout, přece jenom sáhnu po něčem, kde je víc rozumu, než krve. U pana Gardnera oceňuji také to, že psal z vlastní praxe.

Když se v Č. T. volila Kniha mého srdce, po krátkém váhání jsem dal bod Rychlým šípům. Ty knížky mě nejen baví, ale dali mi do života pár věcí, které už mi zůstaly. Záviděli jsme kamarádovi, který měl všechny jejich komiksy a při jejich čtení jsme si připadali v jiném - lepším- světě. Po roce 89 jsem si koupil všechny Rychlé šípy a pár dalších foglarovek. Nikdy jsem nebyl Mirek Dušín, spíš Rychlonožka s jeho věčným popichováním, od mládí jsem kouřil, ochutnával alkohol, nerad se učil (prostě pěkný kvítko), ale oni se mi líbili, hlavně to jejich opravdové kamarádství a vždycky jsem se snažil být aspoň trochu jako oni. Díky pane Foglare!
Jako podobné knížky můžu doporučit Dva divochy od E.T. Settona a hlavně příběhy Vlaštovek a Amazonek od Arthura Ransoma. (Ransomovky se budou líbit i holkám.)

Pan Stout je jedním z mých nejoblíbenějších spisovatelů. Jeho detektivky (především ty s Nero Wolfem) jsou naprosto úžasné. Čtu je celý život znova a znova. Proč? I když tu netečou potoky krve, zápletka a rozuzlení jsou vždy inteligentní a překvapivé. Ale hlavně je v nich spousta krásného humoru. Asi u žádné detektivky jsem se nesmál nahlas, u těch od pana Stouta mnohokrát. Některé hlášky Nera Wolfa a Archieho Goodwina znám nazpaměť a stupnici hodnocení - uspokojivé, nanejvýš uspokojivé, vrcholně uspokojivé - sám používám. Děkuji panu Stoutovi, že do mého života přinesl něco tak laskavého, napínavého a veselého, jako jsou Wolfe a Goodwin.

Někdy se zdá, že pan Lutz píše své knihy přes kopírák. Sériový vrah, mučení, nůž, lepicí páska... Vždy je tu ale nový motiv a úžasné rozuzlení. Osobní příběhy jeho detektivů jsou také moc zajímavé. Proto patří k mým oblíbeným. Knihy doporučuji číst v pořadí, v jakém byly napsány, protože vedlejší děj mírně navazuje. Kdo má rád drsnější detektivky, ať neváhá.

Tuto autorku doporučuji všem, kdo mají rádi hodně drsné detektivky. Skvěle se to čte. Doporučuji číst knihy postupně, podle data napsání, protože vedlejší děj u většiny navazuje. Skvělé knížky, ale nečtěte to v noci o samotě na rybách jako já - budete se bát :-).

Bude mi padesát a splnil jsem si dětský sen. Podařilo se mi sehnat všechny ransomovky. Jako dítě jsem trávil každé prázdniny na Lipně a hádejte, na co jsme si hráli. Nikdy jsem se nenaučil plachtit, ale jako velký rybář vím, že i pramička je fajn loď. Tyhle příběhy jsou tak skvělé, protože u nich věřím každěmu slovu, že to pan Ransome opravdu zažil. Mé děti to bohužel neznají - měli Harryho Pottera a Pána prstenů. Četl jsem to a taky se mi to líbí, ale moje srdíčko, to jsou A. Ransome, E.T. Setton, J. Foglar a K, May přesně v tomhle pořadí. Jestli se někdy dočkám vnoučat, snad z nich budou taky Vlaštovky a Amazonky. Asi tak jednou za pět let si tyhle knížky znovu přečtu a vrátím se do dětství. Jediná věc mě mrzí, že nemůžu panu Ransomovi poděkovat osobně, Takže aspoň takhle: VELIKÉ DÍKY PANE RANSOME!!!!!!

Také si od pana Jirotky pamatuji pouze Saturnina, ale je to tak úžasná knížka, že ji čtu pořád dokola.

Na rozdíl od mnoha dnešních detektivek, kde jde spíš o popis násilí, píše tato paní krásné a napínavé knihy bez zbytečné brutality. Opravdové detektivky. Těším se na každou její další knihu.