Zpráva o cestě do Saského Švýcarska: Stínové obrázky z cesty do Harzu a Saského Švýcarska

24.08.2023

Tady je krásné místo, touto krásou by se mohlo mnoho lidí opájet. Ale jak nepatrné je množství lidí, jimž je dáno uvidět ten skvost, kterým Bůh vyzdobil naši zemi. V podstatě je jen malý rozdíl mezi člověkem a psem, který je přivázaný k boudě a smí pouze poskakovat ve svém revíru.

(H. Ch. Andersen: Zpráva o cestě do Saského Švýcarska. Cestovní deník dánského pohádkáře)

Zaposlouchejte se do deníku Hanse Christiana Andersena z jeho mladické cesty do střední Evropy. I po letech můžeme prožívat okouzlené a okouzlující dojmy pozdějšího pohádkáře z návštěvy Drážďan, z prohlídek kostelů i galerií, a hlavně okouzlujících přírodních scenérií Saského Švýcarska rozhl.as/AndersenDenik

#letnicteni #3K #klubklatovskychknihkmolu #europedirectklatovy #cteniusima #knihomolove #svycarsko #ceskesvycarsko #22

15.12.2020

Půvabná knížka, jejíž objev v Informačním centru v Krásné Lípě byl pro mne příjemným překvapením. Provázela mě při prázdninových cestách Lužickými horami, při výletě do Drážďan i Pirny, neb se díky malému formátu pohodlně vejde do kapsy sebemenšího batohu. Kniha je zajímavým vhledem do duše mladého básníka, který se pro svou první cestu za hranice Dánska rozhodl na základě jak osobní, tak i umělecké krize. Deníkové záznamy vedené reportážní formou dokumentují nejenom jeho momentální zájmy a postoje k životu, ale především se v nich zrcadlí kulturní život Evropy 19. století, jehož se rád účastnil. V textu je patrné nadšení z představení operních společností, znatelná je hluboká úcta k německým romantikům, není mu cizí ani politicko-satirická nadsázka. Nade vším ale stojí bukolické popisy krajiny (německé i české), kdy o té první prohlásil, že se stala jeho druhou domovinou: "Cesta z Míšně do Drážďan je osázena akáty a hrušněmi; na polích je zelí a brambory; je to neskutečná kuchyňská zahrada." Kniha je doplněna soudobými mědirytinami, opatřena průvodcem ilustracemi, precizními poznámkami a zasvěceným doslovem německého překladatele Ulricha Sonnenberga. Milou jest i překladatelská poznámka Jaroslava Holoubka. Všem, kteří se rádi toulají krajinou se starým kletrem na zádech, může být kniha milým společníkem na jejich cestě. Doporučuji též etnografům a studentům historie, neb se jedná o zajímavý pramenný materiál ke kulturním dějinám 19. století.