Zpověď knihkupce
Shaun Bythell
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/442748/bmid_zpoved-knihkupce-yJl-442748.jpg
4
54
18
Majitel nejrozsáhlejšího skotského knihkupectví, obchodu ve tvaru bludiště nacházejícího se v malebném přímořském městečku, i nadále trpí přívalem (nebo v nevhodnou dobu naopak nedostatkem) zákazníků, jejichž chování musí tak nebo onak strpět. Nepřestává se divit, jak je možné, že nechápou rozdíl mezi knihovnou a knihkupectvím. Klidně dovnitř — do čerstvě uklizeného obchodu! — zvenku vnášejí bahno nebo tam vcházejí i se svými mokrými psími miláčky — psy baskervillskými spíše! Pohybují se nemotorně a shazují knihy, za což se nikdy neomluví. Drze smlouvají a dožadují se neoprávněné slevy jen proto, že kniha je trochu plesnivá. A teď k té jehovistce přibyla ještě ta Italka! Slovo jí není rozumět, jen všechny v bílých rukavicích diktátorsky diriguje a chudáka majitele nutí provádět cvičení na záda. Není divu, že je to na něj už trochu příliš. Ještě že má kde si od takového frmolu odpočinout, a tak se vydává na ryby do řeky nebo na jezero, plave v moři, jezdí na kole po Vysočině anebo zajde na pivo do hospody. Díkybohu za nalezenou rovnováhu!... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2020 , DybbukOriginální název:
Confessions of a Bookseller , 2019
více info...
Přidat komentář
Jednu hviezdicku uberam za to, ze druha kniha nepriniesla nic noveho. Inak vlastne to iste ako prva kniha. Pohlad do kazdodenneho zivota knihkupca. (Polozil si si uz niekedy otazku, preco sa knihkupec vola knihkupec, ked knihy vlastne predava?) Vlastne... Shaun aj vykupuje, co su mozno najzaujimavejsie pasaze, stretnutia s ludmi co sa knih z roznych dovodov chcu zbavit. Tiez sa natiska otazka, keby nejaka napr. dojicka krav mala spisovatelsky dar, a pisala by o jej kazdodennom zivote, nemuselo by to byt nezaujimave citanie. Alebo taky robotnik v lese. (Lekarov a veterinarov mame medzi spisovatelmi dost). Ale napr. taky kolotocar asi ani jeden. Bez srandy a ironie... vazne by ma take knihy zaujimali.
A uz som neodolal zvedavosti a vyhladal si to knihkupectvo aj na facebooku :)
Po zábavném Deníku jsem se vrhla na Zpověď, s očekáváním příjemně plynoucích zápisků jednoho roku. A nebyla jsem zklamná - a snad i proto, že jsem si čtení tohoto skotského morouse protáhla na mnoho, mnoho večerů (částečně i nechtíc, ale co se dá dělat), mi Wigtown se všemi jeho postavičkami a množstvím knih vlezl hluboko pod kůži. Shaun pokračuje ve svém břitkém povídání o nesnesitelných zákaznících a jejich příšerných požadavcích (o jejich příšerných psích miláčcích ani nemluvě), zatímco se statečně pere s množstvím krabic a knih v obchodě, svérázností svých zaměstnanců i životními útrapami - to vše se skotským humorem, sarkastickou přímostí a krutou upřímností. V jednoduchosti je krása. A přestože Shaun velmi hlasitě protestuje, že na vedení knihkupectví není jednoduchého vůbec nic a všechna krása z toho už také dávno vyprchala, tato knížka vám ten hořkosladký romantický oblak z hlavy stejně nevyžene.
Ocenila bych i aktuálnější zápisky z knihkupectví - tyto jsou přece jen dobrých sedm let staré - a naprosto nezbytně musím někde sehnat zmiňované "Důvěrné myšlenky Johna Baxtera, knihkupce" A. Muira, neboť úryvky z jeho knihy, které otevírají každý nový měsíc, jsou naprosto geniální a Shaun se k nim vždy barvitě vyjadřuje.
Kniha stejným dílem zábavná jako poučná, a pro nás, kdo pracujeme v oboru, navíc zajímavá, zajímavá v tom, jak knihkupecký svět funguje na západě (vlastně stejně jako kdekoliv jinde, především tedy co se našich milovaných zákazníků týče). Jediným minusem tak fakt, že deník je z roku 2015 (končí posledním prosincem dvapatnáct), tudíž už vlastně ne moc aktuální. No nedalo mi to a podíval jsem se, co je u Shauna nového. Naštěstí jeho antikvariát i v této nelehké době očividně funguje, Shaun, na rozdíl od knihy, už není misantropický starý mládenec, ale v průběhu let se oženil (ach, Shaune :-/ :-), napsal třetí knihu (Dybbuku, doufám, že si toho všímáš), pořád nesnáší Kindle... A já si Wigtown (tedy místo, kde sídlí jeho antikvariát) píši na seznam měst, která bych moc rád navštívil.
Pokračování Deníku knihkupce, vtipné, jízlivé, přátelské, skotské a knižní. Z knihy sálá přátelská atmosféra a pohoda.
K této knize jsem přistupovala zcela bez jakýchkoliv očekávání, četla se mi dobře, jako náhled do života někoho jiného byla zajímavá, postavy sympatické. Taková reality show bez sexu s inteligentními aktéry.
Moc pěkně napsané, a navzdory snahy dokázat nám, že mít antikvariát není žádná romantika, je to romantické o to víc :) . A to krásné Skotsko.. Ráda se ke knize budu vracet.
Jako knihkupec jsem knížku nemohla minout, ale čekalo mě zklamání. Po přečtení měsíce ledna jsem si řekla, že s tím neustálým opakováním dvanáct měsíců prostě nezvládnu. Odloženo a nedočteno. Antikvariát zkrátka funguje jinak a je o něčem jiném, než velký řetězec knihkupectví. Čekala jsem něco jiného, že se pobavím, poznám v tom i své denní radosti i strasti, ale je to úplně jiný svět. A neděje se v něm nic natolik zajímavého, abych se dokázala prokousat celým rokem. Někdy bych si před koupí knížky měla opravdu ověřit, o čem vlastně je a jestli to za to stojí. Často bývám možná až moc impulzivní, pokud jde o nákup knih.
Pěkně napsaný deník, se všemi starostmi i radostmi, které práce s knihami obnáší. Lehce satirický humor je už jenom třešinka na dortu.
Musí to být naprosto úžasný antikvariát s točitým schodištěm, kde je možná duch, se spoustou knih v pytlích i krabicích, ale hlavně na policích, kde je možné najít asi úplně cokoliv. A tomu všemu šéfuje Shaun, skotský knihkupec se svými svéráznými pomocníky. Pro milovníky knih povinná četba :-)
Tento vtipný deník jednoho skotského knihkupce, který bojuje o přežití svého obchodu, určitě pobaví i poučí ty, kteří mají rádi knihy. Nejen, že se zde můžete dovědět mnoho zajímavostí ze světa literatury, ale také se dočtete, jak v dnešní době díky internetovému prodeji, lze stále ještě sehnat v podstatě cokoli. Pokud ovšem jde o tak zapáleného a vzdělaného knihkupce jako je vypravěč této úžasné knihy, který obětavě objíždí různá místa, kde se nabízejí knihy z pozůstalosti, nebo když se majitelé nemovitostí stěhují a nemají už knihy kam dát. Moc jsem si početla, moc jsem se dověděla a tak doporučuji všem milovníkům knih, zejména v čase vánočním.
Perfektní kniha pro všechny,kdo se zabývá či zabýval jakoukoli činností spojenou s knihami.
Po pár desítkách stran (bez valného humoru a podstatného knihomilského obsahu) usuzuji, že tohle bude čtení, či spíše nahlížení, na hodně dlouhou trať. Holt deníkové záznamy, zpoloviny profesní, něco málo zajímavého o knihách a autorech, ale spíše o návštěvnících obchodu, zpoloviny o osobním životě a lidech v něm (zatím se v nich tedy ale vůbec neorientuji, přestože se s některými setkává mimo den co den). Takže mi asi bude stačit kousek po kousku...spíš letem světem.
Ano, nakonec prolétnuto, o konkrétních knihách je tam vskutku pramálo, nic zajímavého, o knihách jako takových a jejich prodeji ano, takže pro knihkupce, antikváře, profesionální knih-bazaristy ve velkém jak dělané.
Chvíli jsem si ke knize hledala cestu. Nevěděla jsem, že je to druhý díl. Nicméně od poloviny jsem ji nemohla pustit z rukou a ztrácela jsem pojem o čase. Naprostá paráda. Ten humor mě baví. Určitě budu kupovat i první díl a jednou se do Wigtownu podívám.
Tentokrát jsem k Shaunu Bythellovi přistupovala jinak - bez srovnávání se sérií BB, s pocitem, že se už tak trochu známe a především s velkou radostí, že vyšlo pokračování, které jsem málem přehlédla (také pro tu perfektní obálku, tak podobnou té předešlé). Takže jsem zajásala, objednala a potom už jen četla a užívala si každý zápis, ať byl věnován čemukoli a že je o čem číst. S.B. píše především o svojí práci, která má mnoho podob, z nich ta nejzajímavější je (myslím si a chápu) objevování knižních pokladů v soukromých knihovnách v širokém okolí. Ale zajímavé jsou i poznámky o lidech, místě, knihách. Mám ráda deníky, mám ráda knížky a čtení a mám ráda i Shauna Bythella.
(K odkazům v předešlém komentáři doporučuji také video o Wigtownu a také ta, kde je Nicky, třeba to vánoční :).
Zpověď knihkupce pro mě malinko převyšuje laťku prvního dílu. Těšila jsem se na další deníkový záznam dne - jestli bude obyčejný nebo přijde zase nějaký chytrý dotaz či exotická osobnost... kdo donese další škvár nebo zda se podaří objevit vzácnou knihu.
Dobré jsou i tipy a poznámky autora na čtené knihy. Tedy chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomila, že opěvovanou knihu Živoucí horu jsem četla při poslední návštěvě Skotska - škoda, jsem se těšila, že si ji pořídím - (mimochodem tato opravdu krásná kniha Nancy Sheperd v češtině nikdy nevyšla).
A vůbec mi po dočtení ten život mezi krabicemi knih schází. Obzvláště když si k tomu pustíte Čtenářovo potěšení či jiné Shaunovo video...
https://www.youtube.com/watch?v=n2caiU5Bu-k
https://www.youtube.com/watch?v=rC-oA4zKZlI
https://www.youtube.com/watch?v=1JDU3lJzC5c
Po dlouhé době kniha, u které jsem se opravdu bavila. Děkuji Shaune! Myslela jsem si že u nás v knihkupectví mají zákazníci kolikrát nesmyslné požadavky, jsou zmatení nebo prostě divní - ale to co chodí do krámku tomuhle chlapíkovi je úplně jiná liga.
Štítky knihy
Zpověď knihkupceKniha Zpověď knihkupce je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 62x |
| Čtenářské výzvě | 8x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 21x |
| Chystám se číst | 72x |
| Chci si koupit | 19x |
Deníková forma sice není moje nejoblíbenější, ale nevadí mi, když je to poutavě napsané. Tady mi to tak ale bohužel nepřišlo. Po pár desítkách stránek mi to připadalo dost na jedno brdo. Doufala jsem, že časem se to trošku posune. Ale vesměs jde jen o každodenní popisky běžného provozu knihkupectví, jen se sem tam objeví nějaká úsměvná vsuvka v podobě podivínského požadavku zákazníků. Asi jsem čekala víc humoru. Když už ne ve formě nějakých příhod se zákazníky nebo osobního života, tak alespoň v tom stylu psaní. Ale ani jedno nebylo moc poutavé, zhruba od třetiny jsem se docela nudila a vlastně to dočítala jen proto, že nerada knihy odkládám.