Zpěv drozda
Walter Tevis
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/3732/bmid_zpev-drozda-J8H-3732.jpg
5
738
187
Společnost pětadvacátého století je za pomoci drog a duševní manipulace ovládána svými vlastními výtvory – roboty. Ústřední dvojice postav se nadvládě snaží vymanit. Protihráčem je jí nejdokonalejší, zároveň však poslední článek technického vývoje – robot deváté generace. Rozpoutává se souboj myslí, zápas mezi přirozenou a umělou inteligencí... Pochmurná vize budoucnosti je varováním před možným zneužitím vědy a techniky, přesto nepostrádá humanistické jádro – víru v člověka a jeho rozum a naději, že lidé, stejně jako hlavní hrdinové románu, odolají nesmyslné touze po sebezničení.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2008 , Laser-books (Laser)Originální název:
Mockingbird , 1980
více info...
Přidat komentář
Asi ne úplně originální dystopie, kříženec Bradburyho a Huxleyho vize budoucnosti v komorním, niternějším provedení. Ale ten krásný pocit, jaké je štěstí to, co bereme jako samozřejmost - že umíme číst a máme co!
Kniha ve mně zanechala melancholicky posmutnělý pocit, stejně jako většina písní kapely Barclay James Harvest, jejichž "MockingBird" se mi vždy vybaví v souvislosti s ní.
Oboje doporučuji, ač už možná vyšlo z módy.
Zvláštní vize, které se dnes naplňují. Děsí zejména skutečnost, že jediným cílem lidí je uspokojování vlastních potřeb a prožitků. Již žádné povinosti a odpovědnost. Individualizace společnosti, utlumující léky, všemocná televize, již jsem ve věku, kdy více bilancuji a uvědomuji si, že tenhle svět již není pro mne. Sociální a společenská stránka příběhu je výborná, technologicky však vázne a drhne.
Svět budoucnosti, jak ho autor vykreslil, mi nepřišlel moc uvěřitelný, děj taky nijak moc záživný. Kniha měla mít poselství ohledně lidstva, kam dospěje, když bude preferovat individualismus, drogy, auta, nevzdělanost a žádnou odpovědnost a zmizí historické povědomí. Ale toto poselství tam bylo jen na okraji zájmu, bez nějakých hlubších myšlenek, moudrého přesahu. Mně to tedy nic nedalo.
Trochu jsem se bála, že kniha bude plná filozofických blábolů, jako knihy stejného žánru a ze stejné doby, ale není tomu tak. Popravdě, ta kniha je opravdu skvělá. Velmi zajímavá myšlenka a rozuzlení a žádný volný filozofický tok myšlenek v rámci vyprávění jen hola fakta.
Kniha o opětném vzestupu člověka. V knize "Já, Asimov" je vylíčeno, jak se slavný spisovatel jako předškolák sám naučil číst, tady to zvládá hrdina v dospělosti. Nevím, jestli W.Tevisovi někdo redigoval text knihy, rozhodně v něm nejsou zbytečná místa, tady nejde o to z tématu "vyždímat víc" (viz jirimatejka), líčení událostí plně odpovídá úrovni myšlení lidí - je primitivní a klade zdánlivě stupidní, avšak základní otázky. A my pookříváme, jak se hrdinové dostávají "k sobě", tedy tam, co my pokládáme za samozřejmost. Oblíbíte si Jeho, Ji, kočičku Biff (ve Dveřích do léta je zase kocourek Petronius Arbitr), ano i přátelský autobus a koneckonců i robota 9. generace. Uff, snad se až "tam" nikdy lidé nedostanou!
Velké zklamání. Podle hodnocení jsem čekal, že to bude nadčasová pecka, ale dost plytký postapo příběh se značně nereálným vývojem. Jako námět dobrý, ale dalo se z toho vyždímat mnohem více. Naštěstí celkem krátká kniha, nerad nechávám knížky nedočtené i když se mi nelíbí.
Je zajímavé ikdyž je to sci-fi tak je to velmi reálné kam mílovými kroky spěje tato společnost.Měli by si to přečíst všichni kteří podporujou tuto realitu.Já vím,že technický vývoj se nedá zastavit,ale omezit tuto hrůzu která s tím je spojená.Ruku v ruce s tím jdou drgy a násilí,které sem přináší zisku chtivá společnost.
Knížku jsem si koupila kdysi na základě doporučení zdejšího příspěvku a paradni příběh! Diky!
Jedinečné. Jedna z nejlepších knih, kterou jsem měl to štěstí v poslední době číst.
Autor skvěle pracuje s psychologií postav. Způsob, kterým přivedl živého člověka k životu je jedinečný. Doslova s Paulem objevujete během života život nový. Toužíte po poznání, toužíte pro prozření. To je největší plus knihy. Pouto, které Vás spoutá s hlavním hrdinou, kterým se sami při čtení stáváte.
Z knihy sálá deprese a současně optimismu, rezignace a současně boj, zapomnění a současně poznání. Toto konfrontace vystupující ze stránek knih je úžasná a přinutí Vás přemýšlet. Přemýšlet, zda-li by jste v sobě našli stejnou sílu jako Paul vzepřít se osudu, osudu který Vám byl nalinkován pro Vaše dobro, nebo zda-li půjdete s proudem.
Je toho spoustu, co by člověk mohl o této knize napsat, ale nic nevystihne pocit z čteného. To si musí každý prožít sám. Toto není kniha, kterou si přečtete, ale kniha, kterou spolu s Paulem prožijete.
Pro mě nejlepší ze slavných antiutopií (1984, 451 stupňů Fahrenheita, Konec civilizace, My), především díky myšlenkové hloubce a současně dynamice vyprávění, objektivní reflexi (nejen) náboženství a podání lidství jako daru i údělu.
Jak se zamyslím, tak zjišťují, že přesně tam naše společnost míří. Jedná z nejlepších sci-fi co jsem četl. Můžu jedině doporučit a doufám, že si knihu užijete stejně jako já.
Jako od Bradburryho: "Z mateřské školky na univerzitu, a z univerzity zpátky do mateřské školky". Hledal jsem něco se stejnou tématikou a všiml jsem si, že Zpěv drozda je v podobných knihách.. takže jsem ju zvládl za 2 dny. Jsem tak trochu hodně milovník post-apo světů, a když se k tomu přidá i spisovatel, kterej před 50, vlastně už 70 lety dokázal předpovědět na základě mentality člověka kam může budoucnost směřovat, tak to mě vždycky dostane.
"Socha soukromí" a "zatímco přes její třpytný holografický povrch
přebíhaly obrazy plné příjemností, radosti a poklidu a moje tělesná schránka sloužila pouze tomu, aby mohla zásobovat mozek chemikáliemi, zajišťujícími prázdnou pasivitu mé osobnosti" .. prostě paráda
Kniha vzbuzující rozporuplné pocity, dle mého ji lze vnímat hned několika způsoby.Je na každém, jak to bude vnímat.Některé věci mi přišly zbytečně překombinované a myslím že se vyskytly i lehké faktické chyby. Nicméně příběh se čte dobře.Víra v člověka, touha po vědění, zbytečnost drog, varování před leností a vymýváním mozků.Ke konci bych jen asi doplnil citát Jana Amose Komenského - „S pomocí knih se mnozí stávají učenými i mimo školy. Bez knih nebývá učený nikdo ani ve škole.“
Zpěv drozda je knihou ke které se pravidelně vracím. Knihy ve kterých není na první pohled žádné zlo mám moc ráda, protože nutí k zamyšlení. Na které straně bych se ocitla? Na to si nedovedu jednoznačně odpovědět. Mnozí čtenáři zmiňují zcela zřejmou inspiraci v knihách 451 stupňů Fahrenheita a 1984. Ale proč, alespoň podle mého názoru je tato kniha ještě lepší, když námět příběhu není originální? Možná je to tím, že tato vize vypadá hodně reálně. Jak tuto knihu čtu a v posledních letech poslouchám, cca 1x za 8let. Zdá se mi, že se přibližujeme popisovanému konci stále nezadržitelně blíž a blíž. U audioknihy tíživou atmosféru díky brilantnímu přednesu ještě umocnil pan Jiří Zavřel.
Zpěv drozda považuji za nepochybně originální sci-fi, přiměřeně dlouhou a disponující velmi zajímavými protagonisty (nejen ta hlavní trojice, ale třeba i Annabell). Pátou hvězdu jsem nedal proto, že je Paulovo vyprávění psáno v ich formě s neustálým připomínáním, že se jedná o deník, jenomže osoba s Paulovou logicky "omezenou" slovní zásobou by nemohla s takovou lehkostí použít minimálně 30% výrazů a termínů z doby před 300 lety, které v jeho deníkových textech zazní. Přes tuto výhradu však Zpěv drozda určitě stojí za přečtení.
Tuhle knížku lze těžko srovnávat s Orvelem, nebo s nějakým hororem, protože je právě o návratu lidských emocí a zvídavosti. Ukazuje jakou zbraní je psané slovo, a pokud se budeme spoléhat na techniku, může se stát, že přestaneme být schopni vyjadřovat své city, touhy a nápady. A co víc nebude nám to chybět. Kniha není akční, ale je zajímavá. Vymýšlíme čím dál dokonalejší techniku, která může být příčinou konce civilizace. Lidstvo stvoří nesmrtelného robota, který kontrojuje populaci lidí, a aby obešel svůj program, který mu brání zemřít, tak je rozhodnut lidstvo nechat vyhynout. Což je dosti otřesné.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie roboti New York americká literatura budoucnost postapokalyptické romány
Autorovy další knížky
| 1986 |  Zpěv drozda |
| 2021 | Dámský gambit |
| 2021 | Muž, který spadl na Zemi |
| 1993 |  Kroky slunce |
| 1988 | Planéta exilu |
Kniha se četla sama. Moc pěkný a zajímavý příběh o tom, jak lidstvo může dopadnout...