Znamení zrodu
Vladimír Macura
Kniha Vladimíra Macury přináší nové pohledy na českou obrozeneckou kulturu a její ideologii, jak se vyhranily v prvním, druhém a třetím desetiletí 19. století. Metodologicky podnětná práce se snaží uchopit obrozeneckou kulturu jako celek, řídící se svými vnitřními zákonitostmi, zároveň však usiluje určit ji v její typovosti a srovnatelnosti s analogickými kulturními formacemi „obrozenectví” u některých jiných národů. Svůj výklad opírá Macura při tom o reprezentativní, avšak obšírný dokumentační materiál, který mu ukázal vývojové a sebetvořivé aspekty obrozenecké kultury, umožnil mu určit její povahopis (Tvarosloví) i výrazové prostředky (Pojmosloví), jichž užívala při svém konstituování v historickém (i fiktivním) čase a prostoru, i to, jak se jevila tato činnost obrozenecké reflexi a sebereflexi v dialektice jejích prvků pravdivého poznání i „falešného vědomí” o sobě samé. Marxisticky pojatá práce rozptyluje namnoze fixované představy o jednotném (třídně nerozděleném) hnutí, dává klíč k pochopení dalšího kulturního vývoje, pokusem o komplexní uchopení problematiky obrozenecké kultury otevírá dvířka i širšímu čtenářskému zájmu.... celý text
Přidat komentář
Kdyby nebylo školy, tak bych si tohle nikdy nepřečetla :D Trápila jsem se s tím dlouho, ale nakonec to vlastně asi nebylo tak hrozné? Nevím. Rozhodně jsem si z toho něco odnesla a byly tam zajímavé myšlenky a podněty, ale celé to bylo ve zbytečně dlouhých větách a nekončících souvětích, kvůli kterým jsem ztrácela pozornost.
Taktéž se přidávám - přečteno povinně kvůli získání zápočtu... Nadšená jsem z knihy určitě nebyla, nicméně nepopírám její odbornost. Určitě jsem vyčetla mnohé nové informace, často jsem se však v textu ztrácela a otázkou také je, kolik jsem si toho zapamatovala, někdy totiž bylo opravdu složité udržet pozornost a nepřeskakovat...
Rozhodně zajímavé čtení, místy však nepříliš přehledné a, alespoň pro mě, ne moc srozumitelné.
Také jsem četla kvůli zápočtu. Nemůžu říct, že bych si tuto četbu zrovna užívala, ale Vladimír Macura odvedl skvělou práci, to se musí nechat. Pro mě to však bylo chaotické a často jsem tématu nerozuměla. Bavila mě kapitola Lingvocentrismus a z pojmosloví pak kapitola Vlast.
Také jsem tuto knihu četla povinně pro získání zápočtu, ale jsem za tuto povinnost ráda, jinak bych se k ní pravděpodobně ani nedostala. Přes počáteční obavy získané pouhým listováním knihou musím uznat, že mi toto dílo dalo opravdu hodně.
Skvělý popis doby, různá symbolika, odlišné pohledy jednotlivých autorů a postav doby národního obrození - tohle všechno Macura nabízí.
Přečteno jako povinná součást mého vzdělávání na pedagogické fakultě. Místy velice zajímavé, místy trošku nudné a chaotické. Ovšem obecně vzato - spousta informací, které vám ve škole nepoví.
Štítky knihy
národní obrození české národní obrození populárně-naučné publikace odborná literatura
Autorovy další knížky
1995 | Znamení zrodu |
1996 | Dějiny pobaltských zemí |
1998 | Český sen |
1988 | Slovník světových literárních děl 1 A-L |
1997 | Guvernantka |
Kniha Znamení zrodu je v
Přečtených | 102x |
Čtenářské výzvě | 1x |
Doporučených | 2x |
Knihotéce | 7x |
Chystám se číst | 18x |
Chci si koupit | 7x |
na počátku osmdesátých let byla Macurova literárněhistorická metoda vskutku nebývale inovativní a jeho pojetí a výklad českého národního obrození myslím zůstává stále originální i inspirativní
v kapitolách Tvarosloví - Pojmosloví - Paradoxy hledá přijatelný historicko-politický a kulturně společenský narativ v rámci konstrukce naší národní sebelegitimizace a jazykové emancipace, navíc podložený objemným a značně různorodým dokumentárním materiálem
doporučuju všem studentům literatury