Zmizelá Šumava
Emil Kintzl , Jan Fischer
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/428221/bmid_zmizela-sumava-FJG-428221.png
5
87
31
Kniha Zmizelá Šumava vypráví 21 příběhů o životě a místech, která na dnešních mapách Šumavy už nenaleznete. Do osudů obyvatel na pomezí českoněmecké hranice totiž nemilosrdně zasáhly „velké“ dějiny 20. století, nejprve obě světové války, poté odsun německých obyvatel, neprodyšné uzavření hranice a vytvoření vojenského výcvikového prostoru Dobrá voda, kterému musely ustoupit nuceně vysídlené obce i osady. Výborní vypravěči Emil Kintzl, pro nějž je Šumava celoživotní láskou, a Jan Fischer, režisér stejnojmenných dokumentů internetové televize Stream.cz, poutavě a jadrně líčí těžký a svérázný život horalů na samotách a v chudých osadách, popisují činorodý život lidí ve větších obcích a v neposlední řadě připomínají bohatou průmyslovou a kulturní historii tohoto regionu. Každý z příběhů doprovází unikátní dobové fotografie z archivu Emila Kintzla. Současnou krajinu a úchvatnou šumavskou přírodu zachycují plnobarevné fotografie Janka Rubeše a Leoše Skokana. Příběhy Zmizelé Šumavy nejsou nostalgickým vyprávěním po časech minulých, ale především vybízí čtenáře k návštěvě míst, která leží v nádherné šumavské krajině a jsou svědky její jedinečné historie.... celý text
Přidat komentář
Mám moc ráda Šumavu a při každé návštěvě vídám v různých íčkách knihy o tomto krásném kousku Čech. A nedalo mi to... Krásné fotografie o lidech a místech, která dříve žila svými příběhy a dnes tvoří krásná zákoutí. Moc pěkné.
Taková dvouvečerová jednohubka o místech, která z valné většiny z mapy Šumavy už dávno zmizela. A taky o několika lidech, na které se už zapomnělo. Krásné fotky, věcné texty zasvěceného znalce Šumavy. Asi není moc třeba dál dodávat. Snad jen, že toho mohlo být i víc:).
První prodloužený květnový víkend jsem strávil na Šumavě a na pronajaté chatě byla i tato kniha. Prolistoval jsem ji, prohlédl obrázky... a pak během dvou večerů přečetl (a že byl i jiný program :) Šlo to snadno, kniha je čtivá, rozčleněná na tématické kapitoly a především doplněna množstvím obrazového materiálu, takže textu není až tolik. Opět jsem si uvědomil, kolik závažných událostí za několik desetiletí tenhle kraj postihlo a jak moc ho to změnilo.
Můj skoro rodný kraj, takže povinnost. Šumava je nádherná, i když dost zničená. Snad se vzpamatuje. Pan Kintzl píše velmi krásně, krásně se to čte a krásně ta kniha vypadá. Za mě plný počet.
Když vezmete knihu do ruky, uvidíte na přední straně obálky historickou fotografii Zhůří pod Javornou. Černobílá fotografie, hodně chalup, kostel a procesí lidí. Pak knihu obrátíte. Strnete. Na co se to díváte? Barevná fotografie. Stejné místo. Krásná krajina. Louky, stromy, v dáli malý domeček - snad kaplička? Nic nepřipomíná, že zde bylo zalidněné Zhůří.
Co říci o knize? Je krásná, smutná, okouzlující. Přesně taková jako celá Šumava. Je to kus naší historie, zaniklé historie.
Šumavák pan Emil Kintzl říká: "Šumavu miluju.Prožil jsem tu celý život. Přijeďte se na tu krásu podívat."
V knize jsou popsány příběhy několika lidí, kteří byli spojeni s místy, která již dnes neexistují, bohužel. Dobové fotografie dokumentují, že dříve bylo na Šumavě více domů, které jaksi zapadly do krajiny. Domy byly svým způsobem malebné a krásné, ikdyž chudé. Popisovaná místa přežila R-U, přežila Hitlera, jen soudruhy nepřežila. V horách je lid více spjatý s přírodou a je i takový více pospolu. Je jen škoda, že už takový způsob života mizí. Knihu by si měli přečíst všichni ti, kdo mají rádi Šumavu a hory vůbec, ti, kdo mají rádi starý způsob života obyčejných lidí. Tím starým způsobem života myslím starý, ne zastaralý. Jejich způsob života se dá žít i dnes, když se chce. Tento způsob žití by se jen trochu upravil dnešní době. Žilo by se líp. A až vymřou i poslední pamětníci oněch dob, zůstanou jen takovéto pěkné knihy.
Kdo má rád přírodu, svou vlast, dobré lidi a srovnání minulosti se současností, tak jej tato publikace nadchne, stejně jako mě. Navíc mám skvělí typ na vánoční dárek a v létě jedu na Šumavu! GPS u zmiňovaných míst, někdy hodně zapadlých, je boží, děkuji :-).
Opět - pohlazení na duši.