Zmatky chovance Törlesse

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Zmatky chovance Törlesse jsou románovou prvotinou význačného rakouského spisovatele, literárním plodem jeho pobytu ve vojenské škole v Eisenstadtu a v Hranicích na Moravě. Musil ji napsal, když mu bylo pouhých dvaadvacet let, a poprvé vyšla v roce 1906, přesto jde o dílo neobyčejně zralé, které dodnes uchvacuje nové generace čtenářů subtilní, citlivou a pronikavě přesnou studií duševního i tělesného zrání mladičkého chovance internátní vojenské školy. Na pozadí hrdinova pubertálního procitání autor zároveň vykresluje obraz fungování lidského společenství uvnitř uzavřeného světa, jemuž vládne duch soupeření a konfrontace, a zachycuje mechanismy soužití mezi chovanci, vztahy mezi jedincem a masou, mezi obětí a jejími trýzniteli, mezi diktátory a jejich přisluhovači i spojenci. Prvotina Roberta Musila v novém překladu Radovana Charváta....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/94_/94900/big_zmatky-chovance-torlesse-2jQ-94900.jpg 3.9129
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Argo
Originální název:

Die Verwirrungen des Zöglings Törleß, 1906


více info...
Nahrávám...

Komentáře (16)

Kniha Zmatky chovance Törlesse

vlkcz
16.07.2022

Při čtení se mi vybavilo jiné tápání pubertálního jedince, Kdo chytá v žitě. A ve srovnání s tímhle o 50 let mladším dílkem, je Törless mnohem vyspělejší a taky zajímavější. Pravda, poněkud proustovsky víc ponořený do sebe, ale to vůbec nevadí. Ve srovnání s Törlessem je Holden normální dement.

Acamar
23.05.2022

Šestnáctiletý mladík vypadlý z rodného hnízda do prostředí chlapeckého internátu, které, se všemi spolužáky a profesory, slouží jako obří projekční plátno pro náhle propuknuvší intenzivní introspekci... jakoby poprvé otevřel oči do světa, který se bez daných, pevně definovaných hranic rozmývá v cosi naprosto nejednoznačného, nestabilního a stále unikajícího uchopení. Smysly a pocity, psychologie, filozofie a morálka v pohybu hledání a zpochybňování, fascinace mnohoznačností a subjektivitou vnímání.
Musilova prvotina nebudí žádné velké emoce ani nedočkavé obrácení stránek, nato je příliš odtažitě analytická, a přitom zároveň expresivní dost abstraktním způsobem, ale některé pasáže stály opravdu zato.
"Vnímal vášnivost melodií jako údery křídel velkých temných ptáků, jako by dokázal vycítit křivky, jež zanechával jejich let v jeho duši. To už nebyly lidské vášně, jimž naslouchal, ne, to byly vášně, které prchly z lidí jako z příliš těsných a všedních klecí."


puml
23.02.2022

Na to že to psal autor ve svých dvaceti nebo dvaadvaceti je to slušný. Zkušenost s kadetkou je popsána dobře, ale je to často takové protokolární. Rozhovory Musilovi moc nejdou, občas to působí jako u výslechu; na druhou stranu ono to tak asi má působit. Největší síla je tak v těch esejistických vsuvkách a sebezpytování. Kdybych předtím nečetl Muže bez vlastností, tak bych asi hodnotil lépe, takhle spíše slabší čtyři hvězdy.

ondras666
25.09.2021

Kniha stará přes sto let a má pořád co říct. V době, kdy vyšla, musela vzbudit pohoršení svým obsahem. Ale budiž ji to přičteno k dobru.
Kniha má vcelku málo stran, ale nečte se zcela snadno. Styl psaní je poplatný době vzniku a chvíli trvá než si zvyknete. Ale stojí to za to. Místy hodně filosofování nad maličkostmi, jindy nad hlubokými věcmi. Některé pasáže prostě musíte číst znovu a není to na škodu.
Autor si uměl pohrát se slovy a i to kruté a sexuálně násilné uměl popsat a dát tomu hloubku.

InaPražáková
11.05.2021

Kontroverzní události v internátu, kvůli kterým knihu nechtěl nikdo vydat, jsou jenom pozadí, záminka. Podstata je v duševním sebezkoumání mladíka, který hledá způsob, jak se stavět k věcem okolo sebe - morálka je ještě nesamozřejmá, nevyhraněná, pocity se mění každou chvíli, trvá jenom tušení, že je všechno má dvě strany, fyzickou a hlubší prožitkovou. Filosofický román je to zajímavý, každá domněnka o vztazích mezi realitou a vnímáním se testuje na extrémním případě ponižovaného Basiniho, ale podání je (úměrně mládí vypravěče) horečnaté, mnohomluvné, nepřehledné. Čtenářsky velmi náročná kniha, alespoň pro mě. Závěry jsou nejasné, cesta je v tomto případě nejméně stejně důležitá jako cíl.

sika444
07.02.2021

Velmi důležitá kniha. Ponor do strategického myšlení mladíka, který zkouší hranice možného a zjišťuje, že jsou propustné a že vlastně neexistuje dělící čára mezi řádným, slušným a povoleným a něčím zlým, slizkým a nedovoleným. Uvědomění, kdo jsem, že jsem to já a co se sebou mohu udělat, jak mohu jednat s druhými - a že i když druhého zneužiji a poškodím, klidně se pak mohu stáhnout do pozice, že za nic nemohu, že (se) prostě hledám. Takto to fungovalo ve 20. století u mnoha pachatelů zla. Doslov paní Grebeníčkové uhodil hřebíček na hlavičku.

JP
24.01.2021

Na internátě vojenské školy bylo za Musila asi pěkně divoko. Ale nebudu se pouštět do rozborů o tom, že něco bude na tom, když vás přitahují uniformy. Sexuální eskapády bandy chovanců střídají morální eskapády a sebereflexe ve stylu: "Nechal si to tam strčit... 'a líbilo se ti to? a jak se ti to mohlo líbit?! Přemýšlej! Předkloň se! Víc!' Vykřikl bolestí." V tomhle ohledu mi to připomnělo 'Tajnou historii' Donny Tartt, taková skupinka lidí, co se dopouští přečinů a reflektuje se jak morální to je nebo ne. Na dvaadvacet let slušné dílo (a na rok 1906 i provokativní, doslova vidím jak tohle čte nějaká panička u polívky a zaskočí jí u toho), podobně jako 'Rumový deník' Huntera S. Thompsona, ten ho taky napsal ve dvaadvaceti, ale tam až takový strkání věcí sem a tam, pokud si pamatuju, nebylo. 'Zmatky' jsou dobrou ukázkou toho, že Musil má nesporné literární kvality, ale ty teprve vybublávají napovrch, takže tohle není nic, co by člověku vytřelo zrak. I tak se těším na 'Muže bez vlastností', soudě z těch několika kapitol, co jsem zatím četl, to je úplně jinej level.

gimli35
31.12.2019

Potenciál obrovský, výsledek - alespoň pro mne - mizerný. Z problematiky šikany a zašmodrchaných vztahů (i sexuálních) na internátě se dalo vytěžit mnohem víc. To by se však Musil nesměl zabořit do lepivého bahna nepřehledných promluv a vnitřních monologů či pocitů mladého Törlesse, ze kterého, především pomocí nekonečného mlácení prázdné slámy, udělal naprosto nepravděpodobného mimoně. Vším zmíněným autor hází ne klacky, ale přímo klády pod čtenářovy nohy a naprosto mu tím zamezuje jakékoliv vtažení do děje, o ztotožnění se s hlavním hrdinou ani nemluvě. Ač pouhých 216 stran, dočteno jen s vypětím všech sil.

1