Zlomené duše
Simone St. James
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/389319/bmid_zlomene-duse-N4P-389319.jpg
4
397
138
Píše se rok 1950 a v tajuplné internátní škole plné odložených děvčat se zrodí přátelství čtyř dívek. Dokud jedna z nich záhadně nezmizí. O více než šedesát let později se snaží novinářka Fiona napsat reportáž o rekonstrukci školy a odhalit tajemství okolo dávné vraždy své sestry. Poté co je na stejném místě ve staré studni nalezena mrtvola, začíná Fiona s pomocí přítele-policisty rozkrývat temný příběh z minulosti… a zároveň současnosti.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2018 , XYZ (ČR)Originální název:
The Broken Girls , 2018
více info...
Přidat komentář
Audiokniha. Kniha se mi moc líbila. Nemohla jsem přestat poslouchat a místy číst.
Kniha se mi velmi líbila. Četlo se to dobře a rychle. Napínavá od začátku až do konce. Střídání dvou časových linií mi vyhovuje. Je tam trochu duchařiny i trochu krimi. Fee mi přišla sympatická jen mě trochu štvalo že pořád dokola řešila minulost.
Kniha se mi strašně líbila. Autorka dokázala úžasně propojit minulost i přítomnost, aniž by prozradila, jaký bude konec. Opravdu jsem do poslední chvíle byla napjatá, jak to bylo tehdy, kdo to byl, co se stalo. A zároveň, jak to bylo se sestrou Fiony. Vždycky jsem se ráda dívala na odložené případy, takže i proto mě kniha zaujala. Dost se mi líbilo i to, že celý příběh odkrývala novinářka. A o policii... nechci být sprostá, takže k tomu se vyjadřovat nebudu.
V knize nechybělo překvapení, napětí, nebezpečí, nadpřirozeno, tajemství. I to jak bolestivá může být ztráta blízkého člověka a to, jak důležité může být hluboké a pravé přátelství, které může vzniknout i na tom nejhorším místě. Během knihy jsem byla i smutná, když jsem četla příběh Soni. Co přežila, zakusila, jak dopadla, že byla úplně sama... to mě opravdu vzalo a měla jsem slzy na krajíčku. Co mě trochu mrzelo, tak byla ta "romantická" linka, protože ta mi přišla docela slabá, ale i tak musím dát knize plný počet! Doufám, že bude víc takových příběhů.
Přečteno ušima na jeden zátah. Nádherný příběh. Rozhodně to není horor- spíš to má nádech mysteriózna. Příběh přátelství, které může vzniknout i na těch nejméně nejutěšenějších místech a zlo nemusí mít zrovna podobu strašidel. Minulost a současnost se krásně doplňují.
Příběh se mi líbil moc, jsem nadšená. Téma nevyřešené, odložené případy mě nikdy nepřestanou bavit/fascinovat/zajímat a když se do toho zamotá krapet té mé oblíbené duchařiny, tajemna, pro mě je příběh naprosto top. Kdyby tuto knihu uchopil šikovný filmař, mohl by z toho být skvělý film.
Teď je noc a ja jsem právě dočetla Zlomené duše. Kniha mě úplně dostala. Bylo to strašidelné i děsivě smutné. Dřív se prostě řešily problémy jinak než dnes. Jen aby nebyla ostuda... A ti policajti? Bylo, je a bude... A když se ještě nic netušící Fiona setká s Mary... bojim bojim bojim
Poutavé, mrazivé, napínavé. Tajuplná internátní škola v roce 1950 a její trosky v současnosti.
Autorka je skvělá vypravěčka, v postavách ani v ději se neztrácíte. Retrospektivní vyprávění a trocha nadpřirozena přidávají knížce na atraktivitě. Fiona mi byla velmi sympatická a i ostatní postavy nebyly špatné. Nemám, co bych vytkla.
Název "Zlomené duše" je pro tuto knížku dokonale výstižný, protože téměř každá postava je zde poznamenaná nějakou životní tragédií... Prvně bych ráda zmínila lehce strašidelnou, ponurou atmosféru Idlewildu, která mě provázela celou knihou a dodávala příběhu šmrnc. I když byla první půlka trošku pomalejší, díky čtivosti a této atmosféře jsem ji četla jedním dechem. Dále se mi moc líbila zápletka, v níž se krásně kombinovala jednak současnost s víc než šedesát let starou minulostí, jednak detektivní děj s duchařskými prvky. Ty mimochodem miluju a tady byly vloženy nenásilně, přirozeně tak, že navzdory jim příběh působil reálně. Třetí velmi silnou stránkou románu jsou postavy čtyř dívek z internátu z roku 1950. Autorka popsala bravurně je samotné, jejich osudy i pevné přátelství, které mezi nimi vzniklo. Právě to představovalo mezi vším tím smutkem světlý bod a naději. Všechny čtyři jsem si zamilovala a prožívala s nimi jejich starosti i drobné radosti. Krásně je tu také ukázána dobová mentalita, například to, že tenkrát se o nemanželských dětech neuvažovalo jinak než jako o bastardech a mnohé další věci, nad kterými se dnes vůbec nepozastavujeme. Na závěr ještě vyzdvihnu postavu Mary Handové, jejíž osud byl rovněž hodně nešťastný. Samozřejmě bych mohla dál básnit o současné lince, Fioně, jejím pátrání, Ravensbrücku a spoustě jiných věcí, které mě na knize zaujaly. Protože jsem se ale už i tak hodně rozepsala, shrnu to jen, že vzhledem k množství všemožných témat by mohl román působit překombinovaně, ale všechno tu mělo svůj smysl, tudíž celý děj vyzněl přirozeně a můj výsledný dojem je 5*. Řečeno jednoduše - jde o vynikající duchařský román s detektivní zápletkou, skvělými postavami a fantasticky zachycenou atmosférou jednoho tragického, opuštěného místa. Doporučuji všemi deseti! :)
Asi jsem četla něco jiného než Veronika pode mnou, o čtyřech vraždách jsem se nedočetla, každopádně kniha byla jiná, fajn a rychle ubývala.
Existuje málo knih, o kterých bych mohla říci, že mi doslova padly do rukou i do duše. Ano, moje čtenářská duše se rozjásala a zachvěla pohnutím. Dvě vraždy z minulosti, dvě vraždy z přítomnosti. Minulost a přítomnost mají něco společného. Idlewild. Dívala jsem se po dalších autorčiných knihách a našla jen tuto - Zlomené duše. Do konce mi teď už zbývá necelých dvacet stran a mohu říci, že jsem spokojená. Autorka vysokého formátu. Jak dokázala tak krásně propojit a zároveň sepnout minulost s přítomností a jejich následné vychýlení do stran způsobem, kterým se zase setkávají, je pozoruhodné. Poutavé a mrazivé od prvopočátku. Povzbuzující k dalšímu tempu. Ale také bolestné (Ravensbruck). Kniha mě chytla a nepustila. Potřebovala jsem se napít, trochu chytit dech a teď chci dočíst těch zbývajících dvacet stran. Musím. Je to nádhera.
Duchařská část mi vůbec neseděla. A protože to na ní v podstatě stojí, nedokázala jsem se do příběhu správně položit. Až do konce jsem doufala v nějaké racionálnější vysvětlení nebo prohlášení za sen, nevím... Ale takto to nějak neberu.
Kniha mi připadá výborně promyšlená a nadprůměrně napsaná, linek a odboček je mnoho, ale jsou nenásilně, logicky provázané, napínavé a emocemi nabité. Jako celek je kniha komplexní a koherentní, navzdory šíři témat, kterým se věnuje.
Až do posledních pár stran jsem se nebyla schopná pořádně začíst, děj byl chvilkama zvláštně překombinovaný.
no tak ji mám přečtenou, zajímavý námět, ale zpracovaný tak na 50%. Za mně moc překombinované duchařiny a posledních 70 stránek vyslovené utrpení, protože vše bylo řečeno a vysvětleno předtím. Jinak napínavé pohodové čtení, ze začátku jsem se i bála, ale pak zívačka.
Super čtení. Chvílemi jsem se i bála. Přestože normálně knihy, kde se objevují duchové nečtu a nemám je moc ráda, tahle knížka mě fakt bavila. Přečteno jedním dechem. A ten konec ...
Skvělé překvápko!
Duchařinám se vyhýbám, anotace nečtu, takže mě ke knize přivedla dvě první slova na zadní straně obálky. Rozjezd mi připadal takový pomalejší a nanicovatý, první objevení Mary Há mi způsobilo menší šok, ale četla jsem dál a dostala jsem za odměnu svižný historickodetektivní příběh, převážně z prostředí dívčího internátu.
Ocenila jsem "romantickou linku" - podle mého soudu byla tak úsporná, jak jen to bylo možné, abychom my čtenáři neměli pocit, že Fee žije ve vzduchoprázdnu. Když mě zarazila její "závislost", resp. neustálý návrat ke věcem minulým, představovala jsem si, jak by asi podobná situace mohla ovlivnit kohokoli z nás. Původ a životní osudy Sonii mi nepřipadaly přehnané, a naopak, dozvuky války, která se do těchto míst vlastně nikdy nerozšířila, docela reálné. Vůbec jsem neměla pocit, že tam autorka tohle téma napasovala proto, aby obsáhla všechny špatnosti světa a zavděčila se čtenářům.
Když jsem dočetla, došlo mi, jak snadno jsem mohla dospět ke správnému závěru, kdybych si všímala jasné nápovědy. Ale já jsem četla a četla a četla, protože s blížícím se koncem knihy se samozřejmě napětí zvyšovalo . . .
A poslední poznámka (nečti, pokud jsi nepřečetl knihu): obávám se, že obzvláště v jisté demokraticky se tvářící poměrně mladé zemi byly doby, kdy heslo pomáhat a chránit bylo jen počátečními slovy poněkud delší věty, která mohla končit např. slovy "vybrané, pokud možno bohaté a významným vlivem disponující osoby." Vzhledem k tomu, jaká fakta lze dohledat na téma policejních sborů velkých měst kupříkladu jen v době prohibice, to snad ani tolik nepřekvapí.
"Spravedlnost neexistuje, řekl jí kdysi otec, ale my ji přesto hájíme. Spravedlnost je ideál, nikoli realita." (Dlužno podotknout, že otec byl novinář, nikoli policista.)
Štítky knihy
přátelství 50. léta 20. století tajemství horory internát duchařské romány prolínání minulosti a současnosti thrillery pro ženy
Zlomené duše
Mé první setkání s autorkou - píše moc pěkně. Moje oblíbené střídání minulosti a současnosti. Zajímavý, dojemný a napínavý příběh, dobře skloubený. Výborně popsané postavy... Měla jsem obavy, zda nebude příběh příliš duchařský - ale ne, vše akorát, nepřehnáno, naopak do knihy dobře zapadá, jsem spokojena. Přečteno velmi rychle, moc příjemný formát knihy i gramáž listů. Knihu všem doporučuji...