Život s hvězdou
Jiří Weil
https://www.databazeknih.cz/img/books/56_/56696/bmid_zivot-s-hvezdou-swh-56696.jpg
4
153
26
Román vypráví o židovském úředníkovi, který se skrývá před transportem na předměstí a žije v očekávání nevyhnutelné smrti. V kritickém okamžiku se vzchopí a rozhodne se zápasit o svůj život. Předmluvu „Jiří Weil a moderní román“ napsala Růžena Grebeníčková.
Přidat komentář
Výborná kniha, na kterou se nedá jen tak zapomenout. Bohužel však musím říct, že kniha byla neuvěřitelně depresivní. Společně s hlavním hrdinou prožíváme utrpení, bídu a zoufalství. Autor nás nechává nahlédnout do jeho myšlenek, které jsou převážně o smrti. Kniha se čte sice dobře, ale právě díky té pochmurné náladě se nedá číst najednou.
I přesto, že jsem se bála (toto téma zrovna nevyhledávám), se kniha četla nečekaně dobře. Děj plyne rychle a nebyl problém se ponořit do čtení a čekat, co přinese každý další den hlavního hrdiny. Myslím, že tato kniha zanechá ve čtenáři dojem a něco, co ho bude nutit přemýšlet...
Zpověď Žida, který čeká na transport a který se postupně naučí oprostit se od smrti...Je zde promítnuta zoufalství, naděje a apatie, která se může zdát jako nejlepší řešení dané situace...Čtenář, i přestože děj neoplývá gradujícími zápletkami, silně prožívá útrapy hlavního hrdiny...Lze hovořit o tom, že je čtenář vtažen do děje, který ho bezesporu pohltí....
Štítky knihy
Praha Protektorát Čechy a Morava holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
| 1967 |  Život s hvězdou |
| 1937 | Moskva-hranice |
| 1960 | Na střeše je Mendelssohn |
| 1992 | Dřevěná lžíce |
| 1999 | Život s hvězdou / Na střeše je Mendelssohn / Žalozpěv za 77 297 obětí |
Velmi silná kniha zobrazující postupný přerod uťápnutého úředníčka, který se nikdy nesnažil vybočit z řady, v osobnost, jenž je odhodlaná nehrát podle pravidel, která vytvořili „oni“. Chvíli trvalo, než jsem dokázala pochopit Roubíčkovu povahu a jeho úvahy, co si počít s životem, nad nímž se vznáší žlutá hvězda. Přijde mi, že ačkoli se stále píší knihy s náměty z druhé světové války, dnešní autoři už tu dobu nedokáží vykreslit takovým způsobem, jako ti, kteří ji zažili (ta ponurost, ta beznaděj, ta absurdita, všudypřítomná smrt, kterou se všichni snaží nevidět). Člověk se v tomhle případě musí začíst a vytrvat, aby si v plné míře uvědomil, jak strašně obludná ta doba byla.