Živel
Jess Kidd
Neodolatelný dublinský zlodějíček aut Mahony odjakživa sdílel svůj svět s přízraky mrtvých. Avšak ta, kterou hledá, mu stále uniká. Jako dítě byl Mahony nalezen na schodech sirotčince. Vždycky si myslel, že matka ho buď opustila, nebo zemřela. Když o šestadvacet let později dostane anonymní zprávu, že jí byl násilně odebrán, vydá se do své rodné vesnice Mulderrig, aby zjistil, co se tehdy stalo. Jeho příjezd, tmavé oči a cizácké chování vyvolají mezi místními nebývalý rozruch a obrátí vesnici vzhůru nohama. S pomocí svérázné paní Cauleyové začne Mahony vyslýchat všechny, kdo zmizení jeho matky pamatují. Jenže ne každý v Mulderrigu ho vítá s otevřenou náručí. Do cesty se mu postaví vdova Farellyová a také namyšlený puritánský otec Quinn, který má v úmyslu očistit vesnici jak od Mahonyho, tak od veškerých vzpomínek na jeho hříšnou matku. Úskočný kněz však netuší, že mulderrigští mrtví hodlají prozradit svá tajemství a nyní konečně našli někoho, kdo jim naslouchá…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno:
2017
,
Host
Originální název:
Himself , 2016
více info...
Přidat komentář
Pro mě lahůdková četba. Mám ráda Berniéra, tomu se to líbilo, jak by se to pak nelíbilo mně? Košatící se příběh s temnou minulostí a praštěnou starou paní. Uhrančivý Mahony tomu dává správnou šťávu a ještě než to padlo v textu, ihned se mi vybavil Heatcliff. Magické kouzlo knihy zvyšují postavy mrtvých, které kupodivu nestraší, ale baví. Chvilkama je to čtení veselé - představa důstojného pana faráře, jak sedí v gumákách mezi žábami v místnosti, je k popukání. Ovšem jsou tam i zlé chvilky s opravdu zlými lidmi. Takže doporučuji všem, kdo ocení hravost slov a nebrání se fantazii.
námět, příběh, postavy i prostředí super.... jediné ale - osobně mi nesedí takové ty "malovací pasáže", jak se někde nějak chvějí listy, stromy se nadechují atp.... prostě mi to vždy přijde jako vata v textu.... tady sem to dokázala skousnout proto, že celá ta kniha byla laděna tak nějak surralisticky, už jen s těmi všude se vznášejícími mrtvými....
mahonyho si prostě zamiluje každý, i vy :-)
Kniha v podstatě dobrá, je to můj žánr, takže spokojenost, rochnila jsem si. Jen mi tam chyběl takový ten happyend tipu kosti se našly, ona se zjevila a se zamáváním a láskyplným úsměvem odplula do nebe....nevím, ten konec mi přišel moc hrr...
Přestože britská prozaička Jess Kiddová nepíše právě jednoduše, její debutový kousek si mě získal se vším všudy. Pestrá paleta dokonalých postaviček, podmanivé venkovské kulisy a svérázná zápletka, při níž folklor smývá rozdíly mezi magií i realitou, to jsou ingredience, ze kterých je tvořen uhrančivý román. Což ještě podmalovává prostá mluva irských lidiček na konci světa, kteří nechodí pro jadrné výrazy daleko. Vyprávění přitom táhne stárnoucí herečka Cauleyová, jež se rozhodne pomoci charismatickému Mahonymu rozkrýt šestadvacet let starý zločin. To znamená vytahovat špínu, špínu a zase špínu. Vtip je v tom, že Mahony dokáže komunikovat s mrtvými. Naneštěstí jejich výpovědím se nedá právě vždy věřit.
Živel je zkrátka tím, co naznačuje název - kráčí vlastní cestou a necítí potřebu být žánrově škatulkován. Je to osvěžující, napínavé a především zábavné čtení, přičemž velkou roli v tom hraje autorčina jazyková virtuozita, kdy dokáže jednou větou rozesmát a druhou zase ochromit strachem.
Jooo, tak to se mi líbilo... Spojení babči a fešáka jak vyšetřují vraždu pomoci létajících knih a duchů... Skvělé...
Kniha nebyla špatná, originální je setkávání mrtvých s živými, ale že bych si z ní sedla na zadek, to zrovna ne. A souhlasím s fruitbueno- vulgarity tady byly zbytečné a dojem z knihy kazily.
Představte si rozervaného hrdinu ve stylu Jamesa Deana, disponujícího šestým smyslem, jak si sebejistě nakráčí do světa načrtnutého Timem Burtonem a to celé je zabalené do detektivky z malého města, kam se hlavní hrdina vrací a nad kterým plují dávno zapomenutá tajemství. Nerad bych knihu popsal takhle krátce, jen zmiňuji filmové asociace, které se mi během čtení vybavily. Je to kouzelná knížka plná skvělých postav, ať už studených či dosud žijících a hlavně napsána tak pestrým a úžasným jazykem, že budete po dočtení mít chuť začít číst od začátku a autorce její styl vehementně závidět. Děsí mě počet hodnocení, jelikož tahle lahůdka by se měla zmocnit mnohem většího publika.
Tento příběh byl tak podmanivý, že mě pohltil od začátku a jen těžce jsem se od něj vracela k běžnému životu. V Mulderrigu je všechno stejné jako jinde Irsku v té době, ale zároveň úplně jiné. Autorka dokázala opravdu poutavě nastínit prostředí vesnice i jednotlivých postav, důležitých pro její vyprávění. A to nejen těch živých :-) Bavily mě její někdy poetické a jindy vyloženě vulgární, avšak naprosto trefné, popisy a rozhodně mě zaujal les, který opravdu žil vlastním životem. Každý jeho kousek.
Příběh byl krásně zamotaný a plný postav, které jste si zamilovali, nebo je litovali a nakonec možná i nenáviděli. Byl napínavý až do konce a pointa mi, přiznám se, trochu zamotala hlavu.
Myslím, že se ke knize vrátím ještě jednou, ať si celé kouzlo příběhu o sirotku Mahonym vychutnám znovu. A možná i víckrát :-)
Přestože mě děj bavil a prolínání obou světů bylo zvládnuto opravdu na jedničku, hodnotím přísně. Vadilo mi nemístné zapojování vulgárního jazyka a vulgarit obecně do textu. Neměly žádné opodstatnění, neplnily žádnou funkci a člověku nepřipadaly vůbec na místě. Takže pro příště - méně je někdy víc.
Skvělá věc. Parádně jsem se bavila. Jess Kidd překvapuje na každé stránce. Vytříbený styl. Mahonyho si zamilujete, paní Cauleyovou si zamilujete a co teprve nebožtíci :) Vlastně detektivka, ale ... bavili mě naprosto všichni obyvatelé Mulderringu (tedy až na jednoho) a zdrogovaný otec Quinn, tak to nevymyslíte :) Na něco tak zábavného se nepoštěstí natrefit každý den. Ta knížka je fantastická ! Díky za ten luxusní překlad, některým obratům jsem ani nemohla uvěřit a smála se a smála. Plešatá obloha mě prostě dostala a je toho tam na kila smíchu. Autorce se dá prostě jen závidět ta neotřelost jazyka a imaginace. Knížku jsem si fantasticky užila a už se těším jak ji pořídím někomu jako dárek a hlavně sobě - moje knihovna se bez ní neobejde :) Tohle si vážně přečtu moc ráda znovu.
Za okny orkán, přede dveřmi Dušičky. Nemohla jsem si snad vybrat lepší dobu ke čtení tohoto... této... Co to vlastně bylo? Nevím do jakého žánru tuto knihu zařadit, ale copak na tom záleží? Bylo to napínavé, temné, kruté i veselé, plné originálních přirovnání a barvitých obratů. Bylo to irské. Bylo to skvělé.
A tebe Ido, tebe a tvé jojo, snad nedostanu z hlavy... hop hop hop...
úžasná kniha, plná fantazie a pochmurné poetiky! příběh, ve kterém jsou mrtví sympatičtější než živí, připomíná Agathu Christie, kombinovanou s temným irským folklorem... zábavné a originální čtení!
Štítky knihy
Irsko černý humor duchové a přízraky magický realismus psychologické thrillery pátrání v minulosti mrtví
Paráda. Na nadpřirozeno si nepotrpím, ale tohle se mi ohromně líbilo. Osvěžující, napínavé, tajemné, ale hlavně vtipné, s mnoha výraznými lidičkami, jejich mouchami a kostlivci (nejen ve skříni), a spoustou mrtvých, kteří jako duchové sice mnoho nezmůžou, ale přeci jen dovedou naznačit správnou cestu - při pátrání po trudném osudu matky hlavního hrdiny.
Styl a jazyk a vlastně i námět (včetně bouře biblických rozměrů) bezvadně odpovídal jak prostředí irského pobřeží, tak autorce (aspoň podle fotky v knize - zde je podstatně učesanější) s její fantazií.
(Pozn.: titul přeložený do češtiny jako Živel je zavádějící, v dnešní době za tím většina vidí post-apo, a on je to hlavní hrdina - Himself - vtrhnuvší do ospalého venkovského prostředí jako náplava, záplava, prostě živel, byť samotného bych ho podle projeveného charakteru zrovna takhle neoznačila).