Zazi v metru

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Navzdory tomu, že Raymond Queneau je jedním z nejsložitějších moderních francouzských autorů, Zazi v metru patří k nejvtipnějším francouzským prózám vůbec. Portrét prostořeké venkovské holčičky Zazi, která se vypraví do Paříže za svým strýcem Gabrielem, tanečníkem v homosexuálním baru, baví už celé generace čtenářů. Raymond Queneau v knize rozpoutává ohňostroj vtipu, komických situací, bizarností a nesmírné jazykové vynalézavosti; jeho Zazi, která se chce stát učitelkou, aby mohla nasírat malý smrady, se tak řadí k nejvýraznějším (a nejzábavnějším) literárním hrdinům 20. století. Raymond Queneau (1903–1976) je českým čtenářům dobře znám díky řadě brilantních překladů; patří k nejvýznamnějším moderním francouzským autorům; Zazi v metru je pravděpodobně jeho nejpřístupnějším a nejzábavnějším dílem. Nové vydání Zazi v metru přináší nejen klasický text (v brilantním překladu Zdeňka Přibyla), ale také dva fragmenty z první, nevydané verze románu (v neméně brilantním překladu Jiřího Pelána), v níž Queneau nechává Zazi do pařížského metra opravdu vstoupit....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/38872/big_zazi-v-metru-NtG-38872.jpg 3.8132
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Plus
Originální název:

Zazie dans le métro, 1959


více info...
Nahrávám...

Komentáře (22)

Kniha Zazi v metru

Palivo
18. února

Bom dia, literární rodino.

Konečně jsem se dostal k této knížce z francouzského undergroundu, tedy metra. Lidi mají divný záliby a frantíci především, tahle mladá chce třeba jezdit metrem. Nevím, co ji k tomu vede. To nemá kolo? Nebo moped? U nás na vesnici měl každej kolo. Kde jsou ty časy, kdy bylo tak dobře! Všichni měli kolo, práci, brambory, já bych to zase zavedl místo toho tik taku! Copak se měl někdo špatně?

Každopádně, v Paříži je stávka metra, takže Zazie má smůlu. Místo toho chodí po městě a jelikož má ještě času dost na to, aby se z ní stala modelka nebo Amélie z Mrdmartru, otravuje lidi a všem říká, že jsou debilové. Voceňuji, dobrej swag. Dřív než řekneš ratatují se z toho stane kovbojka jak s Luďkem Sobotou, která se tlačí ke konci skrz lingvistické smyky, které též voceňuji. Taky voceňuji třeba rychlovarné konvice. Ale to s touto knihou moc nesouvisí.

7/10

Apo73
07.12.2021

Asi jsme si s panem Queneauem nesedli. Rozumím tomu, že jde o rozvernost, v podstatě koktejl situací, bezúčelné poflakování po Paříži a k tomu jazykové vykreslení lidu obecného, a tak to i beru - ale ta nezávaznost, bezobsažnost jako princip, ta samoúčelná hra, která navíc ani od nikud nikam nevede a hlavní fór spočívající v tom, že se nakonec to, co se má stát, se nestane - to mi přišlo jako ztráta životního času, který jsem této knize věnoval. Ani mě to nepobavilo, jen to tak zabublalo nad hladinou a rozčeřilo vánkem vodu na rybníce a to bylo všechno. Asi jsem po Dostojevského Běsech, které jsem prožil a nechal se jimi usmýkat, hledal něco odlehčeného, ale ne tak plytce povrchního, jako je toto. Možná autorovi křivdím, ale o životě mi neřekl skoro nic. (Jen, že ta hlavní holčička by měla dostat pár za vyučenou.) A pak si myslím, že je základní problém skryt v překladu - zda Metro je míněno skutečně metro jako dopravní prostředek, nebo jako zkrácený výraz pro metropoli, tedy Paříž. Zřejmě to má v tomto textu oba významy, ale přeložit to Zazi v metru je podle mne omyl.


tompal
14.04.2021

Tahle kniha se nečte snadno ale stojí za to.

bookemma
15.03.2021

"Bando darebáků, toste ještě u vás provozovali lidožroutsví, cucali morek z kostí nepřátel rozsekanejch do jitrnic, když už naši předkové, křížoví rytíři, si pekli bifteky s pomfritkama, a to dokonce eště dřív než Parmentier brambory vůbec vobjevil, nemluvě vo jelitu v zelenejch fazůlkách, coste se nikgdy nezmohli ani padělat!"

Jo tak toto si myslí Francouzi o naší slovanské kuchyni... Tak to mnohé vysvětluje :)

Zazi je prostě "hustá" :).
"Doprdele, dospěláci." dodala Zazi slušně :))

lubtich
30.03.2020

Po přečtení Stylistických cvičení, což bylo labůžo, se obávám, že teď budu trochu měřit dvojím METREM.
Ze začátku se to četlo fakticky dost ztuha a byl jsem pln obav, kor když už na druhé matka Zazi svěřovala do péče její strýce s komentářem "Můžu ti věřit? Rozumíš, nechci, aby se nechala znásilnit celou rodinou" .
Von ten francouzskej humor je vcelku svéráznej, ale docela mi to sedlo.
Postavy byly živé, osobité, brilantní! A z toho lze odvodit, že z rozhovorů většinou vytanulo taky dost skvostnějších chvil. Jen samotná Zazi byla taková maková. Nebo takhle, ona ta její bezuzdná osobnost dělá své, ale po stopadesáté odpovědi "doprdele *to slovo, co ňákej jedinec řekl v minulé větě*" už vám to decentně leze krkem.
Jazykově je to teprve specifická záležitost. Vyloženě jsem z toho uchvácen nebyl, neboť polovina z těch skvostů byl v podstatě fonetickej přepis, což z toho dělá trochu krkolomnější čtení, ale budiž. I tak jazykově dílo opulentní. Snad nejbáječnější mi přišly ty dva fragmenty z původní verze románů, tam byl vidět pravá experimentalita Queneaua!

" Jeho tvář nyní jevila pochybnou transparentnost medúzy na mělčině."

Na konci už se to četlo fakticky kalupem a lebedil jsem si. Všechna čest překladateli, já sotva přeložím papír na polovinu, natož tohlenc.
A tady ještě pár hutnějších chvil, nebo prostě to, co se člověkoj vryje do paměti:

"A co vyváděl s bombama, ten váš pařez? Chytal je do náruče, aby nevybouchly?"

"V čem to spočívá?" opáčil. ,,Tak třeba ve vyhazovaní smetí."
Popadl chlapa za límec, vytáhl ho na chodbu a shodil ho do nižších krajin."

XenaTaurus
16.03.2019

Humoristický román se specifickým francouzským vtipem.
Pohodové, vtipné a trochu pábitelské počtení.
Po přečtení jsem shlédla i film ze šedesátých let, ve kterém strýčka Gabriela bravurně ztvárnil Philippe Noirete s noblesou sobě vlastní.
Samozřejmě opět kniha lepší než film, ostatně jako vždy... /úsměv/

Lessana
16.11.2018

Takýto typ textu nie je veru pre mňa. Tá jedna hviezdička je skôr za Hečkov zručný preklad ako za literárny, či dokonca filologický počin pána Queneaua.

tučňák222
02.12.2018

Tohoto autora jsem zaregistroval velmi náhodně, ale okamžitě mě zlákal název jeho knihy.
Věděl jsem, že Queneau je velký jazykový experimentátor, ale děj jsem si představoval jinak.
Nicméně narozdíl od mnohých jsem knihu začal již během četby zbožňovat! Přiznávám, že místy jsou jazykové pokusy rušivé, ale určitě to s nimi není celkově přehnáno.
Postavy s mnoha vlastnostmi, osudy a tužbami, které autor nerozepisuje i atmosféra neskutečně měnícího se období, v kterém se kniha odehrává, obojí autor vystihuje a... skládá do fantaskního, bláznivého, přitom procítěného příběhu.

V neposlední řadě musím zmínit, že ačkoliv francouzsky rozumím jako samouk-posluchač minimálně, filmová verze v originálu mě nadchla nejen vtipem a totožností s knižní verzí, ale především uměleckým zpracováním. I když komu se tato kniha nelíbila chápu, že film jen stěží ocení.

Pro mě se stal Raymond Queneau druhým nejoblíbenějším autorem a tato kniha jeho snad nejlepší.

1