Srdce Chaosu

30.01.2023

(SPOILER) Děj (pokud jste nečetli, přeskočte dál): Schyluje se k válce. Ursula se snaží utéct od proradného hraběte Luitena a zároveň získat větší armádu a podporu dalších šlechticů. Kurt se snaží získat větší podporu od bohů Chaosu a tak cestuje dál na sever, kde si jej bohové předvolají, aby dokázal, že je toho hoden. Mezitím jeho chaosem pozměněný tým vedený Jacobem shromažďuje armádu. No a to je vše. Pak dojde k bitvě, kde se všichni vzájemně vyvraždí. Pár jich zůstane a vrátí se domů hladovět po zbytek zimy. Naneštěstí se žádné osvícení dalších hrabat nekoná a tak boje o moc a zrada dál pustoší Říši. A nikdo z hlavních protagonistů nedojde šťastného konce.

Můj názor: Pokud se vůbec tuto sérii vyplatí číst, tak je to kvůli tomuto dílu. Počáteční pomalý rozjezd a nudná Ursulina linka je plně zachráněna zábavností Kurtova putování do Pustin chaosu a následnou bitvou. Bohužel vzhledem k tomu, že jak už jsem psal u prvního dílu, to autor pojal jako tragédii, žádný ani částečně šťastný konec se nekoná. Dokonce ho podezřívám z nenávisti ke svým postavám, protože všechny skončí opravdu špatně a nemusí notně umřít (obzvlášť konec Magnuse, Ruperta a Vapolda mě fakt naštval, ale nebojte, je tu popsán osud postav i 60 let po hlavních událostech). Takže katarze ze zadostiučinění se nekoná a ve výsledku je to jen další epizodní událost. Kurtova bitva je velmi trapná a jen potvrdila mé podezření, že bohové chaosu dali tu moc špatnému vyvolenému. Naprosto se nestará o osud armády ani postup bojů, vlastně vůbec o nic. Jen přijde k hotovému a bere to jako samozřejmost. Neřeší naprosto nic. Prostě skupinu 20 tisíc mutantů a příšer nechá bez velení nebo plánu naběhnout do mlýnku na maso. Když to tak vezmu, vyplývá z celého tohoto dobrodružství jen to, že Chaos nedobyl lidské državy ne proto, že by lidé byli tak dobří bojovníci, ale proto, že stoupenci Chaosu jsou jen absolutně neschopní amatéři... Vlastně nebýt živějšího popisu bitvy a putování do pustin chaosu, bylo by to zase o ničem. A proto je mé hodnocení velmi těžké. Ale oproti předchozím dílům jsem si to přeci jen užil. Nebýt výše popsaných nešvarů, dal bych 4. Bohužel autor není až tak dobrý spisovatel, což jsem si potvrdil i u dalších dílů Třinácté legie.

20.04.2021

Záver trilógie - Srdce chaosu - ma chytilo hlavne od druhej polovice. Všetci síce vieme k čomu sa nakoniec bude schylovať, no zhromažďovanie armád a rôzne patálie popri tom boli záživné. Sigmarová panna to do dala na Johanku z Arku. Síce mi občas liezla svojim správaním na nervy, ale tá pasáž kde prehovorí do duše dvom armádam, ma najviac chytila z celej knihy. Konečne sa dozvieme ako to celé bolo s Van Dieslom a Kurtom. Smutným odrazom vyobrazeným na záver v epilógu je ľudská hamižnost a túžba po moci. Toho Vapolda mi bolo normálne ľúto.

8.5/10
5/6

05.09.2018

Perfektní konec Otroků temnoty. I když kdo je zvyklý na knihy, kde dobro zvítězí a hrdinové dostanou zaslouženou odměnu...no nedočká se. Konečný souboj mohl být lepší, ale i tak super.
Jak jsem očekával, v tomto díle se dokončí proměna hlavních hrdinů, na což jsem se těšil nejvíc.

11.07.2016

Poslední kniha této skvělé trilogie, nabrala takové otáčky, že se mi nechtělo přestát číst! Kniha vládne temnou atmosférou a brutální řezbou. Veliké sklamání pro mne byl konec, který opravdu měl razantní spád, oproti tomu jak autor napínal a tahal za nitky aby děj nenudil. Konec jsem tak trošku tušil, ale i tak překvapil a zdeptal...pro některé zrovna nekončí happy endem, je velice zvláštní, ale do tohoto světa se hodí. Tato trilogie se řadí u mne na nejvyšších stupních knih ze světa warhammeru .