Démonova kletba

Takže jedna dvě, Honza jde, nese pytel démonů. Dostane po hubě a pak umře. Nějak tak. Nebo ne?

I peklo může zamrznout a proto s nadšením vyhlížím, že po letech konečně koupím 2. díl (dík Polarise, o mocný vydavateli) jedné z nejlepších a zároveň nejtemnějších fantasy sérii z klasického, alternativního světa Warhammeru.

Zapomeňte na vznešené elfy, chrabré trpaslíky, neohrožené Bretoně. Tady jste kurva. Ne kurva jako kurva, ale kurva s velkým K. Otrokář, vrah, zabiják, vrah, otrokář a v neposlední řadě temný elf. A slovo temný je v tomto spojení něco, co si nechcete představit. Tedy pokud nemáte rádi nábytek sešitý z lidí, elfů a trpaslíků. Co pořád ještě žijí. Pokud ano, tak Domy Rozkoše a bolesti na elfích archách Vám budou jistě otevřené a cvokař taky není k zahození.

Takže první díl nám seznámí s temným elfem Magusem. Hodný to pán, jak jsem již psal dříve. A jelikož i na temného elfa je to neskutečně arogantní, mocná svině, tak se rozhodně, že artefakt, co našel, no, že si ho nechá. A co čert nechtěl, a co démon nechtěl. Ano, démon, ano, ano. Zabij! Nebo lépe posedni. A tak se naše hlavní postava, kterou mimochodem polovina čtenářů nenávidí do morku kostí, něco jako Joffrey z GOTů, vydává za dobrodružstvím, které cílí, no na bájný poklad a návrat jeho duše.

Připravte se tedy na jízdu, kdy po letech i ostatní bezvěrci budou mít možnost získat své znalosti krásného života temných elfů. Přiučit se stahování kůži, nějakého toho malého otročení a jiných slastí a radostí pro potěšení duše.

Nechť zhynou všichni nepřátelé Naggarothu!

Pokud vás příliš nebaví četba, kde je naprosto každá postava antagonistická, pak se Malusovi raději vyhněte.
Malus jakožto hlavní postava není postava, která by měla jedinou vlastnost, přes kterou byste si ho oblíbily, spíše naopak je to hlupák a ubožák a největšímy tahouny jsou spíše vedlejší postavy a jeho vázalové, jejijchž setrvání v knize vždy záježí na tom, jaký vrtoch Malusovi dá důvod je zabít...
Paradoxně jsem měl tedy Maluse nejraději, když trpěl a autoři mu do cesty dávali všeljaké překážky a bolístky.

Další věcí je absolutně emo-teen charakter temných elfů, kdyby takhle měli operovat na denní bázi, jak je v knize popisováno, tak vyhynou do několika měsíců, jejich absolutní spiklenectví a nevraživost mezi sebou samými zkrátka není moc uvěřitelná, nedavá to totiž smysl. Šlo by i polemizovat, zda jsou Skaveni vlastně líp stavěná společnost, než elfové vyobrazeni touto knihou. Nebo zda to je jen tím, že kam vkročí Malus, vkročí jakási aura debility.

Upřímně jsem očekával podle obecně vysokého hodnocení a přijetí této série krapet víc.

Avšak pokračování druhé knihy hezky boří Malusovi už rozflákaný domeček z karet a to je k pokukání.

Jak okomentovat tuto knihu?? Hru neznám a jednalo se o můj první vstup do světa Warhammeru... a už se do něho nevrátím-rozhodně ne k pokračování Maluse.. knihu jsem četla na popud kamaráda, jelikož hledám pořádný dark fantasy, myslel, že toto doporučení mi sedne...ano, Malus je možná "dark", ale rozhodně není "epický" a bez tohoto přívlastku mi tenhle žánr vážně nesedí.. hledám něco jako Malaz..ne příběh, kde hrdina je téměř nesmrtelný nahypovaný plochý prevít, který není ani moc sympatický a vedlejší postavy jsou na tolik zbytečné, že jim rovnou není věnovaný téměř žádný prostor.. pro mě se jedná o promrhaných 283 stran, které jsem si mohla užít lépe..

Začátek Malusova příběhu není skvělý, ani úplně hrozný. Zrada za zradou schovaná za další zradou. Malus je hrozný parchant a neobyčejný zlý. Možná až moc na můj vkus. Kniha nemá ani jednu sympatickou postavu, ale má své kouzlo....z Warhammer světa mám rád svět jako takový a celkovou atmosféru, tady sledujeme hlavně temné elfy a jaké jsou to všichni nechutné svině....ani záblesk dobra jako v Gotrekovi nebo jiných WH knihách.

Co dělat když vás přejde pořád dokola a dokola číst o tom jak jsou elfové dokonalí a milí?
Pak si přečtěte Maluse

Sama první kniha mě nějak extra nevzala (chyběla mu tam ještě motivace), ale děj jel docela rychle a nakonec jsem si knihu i užil
Další díly jsou ale větší sranda

Temné sword and sorcery které ničím nepřekvapí. Tenhle žánr u mě stojí dost na podání samotného hlavního aktéra ke kterému si musí čtenář vytvořit nějaký vztah či sympatii. To u Maluse totálně selhalo. Má vpodstatě jen dva charakterové rysy: zálibu v mučení a absolutní toleranci vůči bolesti. Nuda…A slovo vznešený a bolest padlo v knize zhruba 1732x. Další díly číst nebudu. Není proč. Ve srovnání s bandou komisaře Gaunta je tohle provar.

hmm niečo z warhammeru ale akosi si to neviem zaradiť do tochto žánru neviem nejak mi to tam nesedí . ako príbeh to bool celkom podarený sice koniec bol sklamanie ale dalo sa to prežuť. asi mi viac sedí warhammer 400000 . no dám tomu šancu ešte 2 knihu .

Tak jo... myslela jsem si, že fantasy mám tak nějak ráda. Třeba Anthonyho Ryana vážně můžu.
Ale Démonova kletba zjevně není pro mě.
Takovýho zabíjení, šílených popisů... až mi z toho přišlo, že tomu vlastně chybí děj.

Měl jsem chuť na temnější fantasy... ale první díl u mě nějak nefungoval.
Krev, intriky, krev, cestování, krev, všichni mrtví, hl. hrdina se raduje z utrpení.... Tak nějak by to asi mělo být. Všichni chtějí zabíjet...
Ale po přečtení první knihy mi přijde svět nefunkční... Moc zabíjení, přitom málo lidských osad, svět je defakto jako pustina...
Buď jsem si na začátek vzal blbou sérii z Warhammeru nebo se to v dalších knihách zlepší a nebo ne a tyto knihy nebudou nic pro mě.
Dávám zatím 3* a jako vždy přehodnotím po dočtení více knih ze série.

Všetko podstatné o knihe už napísal Stenar. Páči sa mi jeho konštatovanie, že ide o "krmnou fantasy" pro pobavení. Presne o tom tento typ kníh je.
Moje druhé stretnutie so svetom Warhammeru. A priznám sa bez mučenia, že Gotrek a Felix mi prirástli k srdcu viac.
No som zvedavý na ďalší Malusov osud.

Poznámka:
Mám rád zvieratá, asi aj preto som si obľúbil nauglíra. Hneď by som jedného bral!
Nauglír - doslova "chladný". Druchijské jméno pro mohutné dravce podobné ještěrům, nalezené v jeskyních pod Hag Graefem. Lidmi byli považováni sa velké plazy, ale ve skutečnosti jsou to vzdálení příbuzní draků. Urození je používají jako jezdecká a lovecká zvířata.

* - Všechny překážky překoná. Nakonec bude opět volný. Byl schopen hodně obětovat a vytrpět dlouhé mučení, pokud ho dovede k jeho cílum. Taková je podstata druchii - brát si sílu z temnoty a přetvořit jí ve svou vlastní. -

Hrdina každopádně obdivuhodně cílevědomý a houževnatý - nevidím ale důvod pro další cesty do světa, který neskýtá nic krásného, či byť jen nepatrně pozitivního.

Knih z pohledu záporných postav je vždy poskrovnu a tato kniha nám to bezesporu kompenzuje. Malus je netradiční postava, a to i v knižním Warhammeru. Je to druchii (temný elf), a to až do morku kostí. Zákeřný,podlý, nemilosrdný, namyšlený... , s tím posledním jsem měl trochu problém.
Kniha je plná soubojů, téměř od začátku do konce, až jsem se na konci cítil trochu přesycen.
Také jsem měl problém sympatizovat s Malusem, jak již jsem zmiňoval výše, hlavně kvůli jeho namyšlenosti. Dost titěrných záporů. To hlavní se mi líbilo, ať už prostředí temných elfů, děj a jeho gradace a celkově celá atmosféra knihy... Určitě se vrhnu na celou sérii. A pak jestli odpadnou výhrady, bude to jedna z nejlepších sérií knih z tohoto ponurého světa.

Prvá kapitola trocha šokovala, potom som si zvykol. Po úvodných pár kapitolách to už ubiehalo rýchlo, kniha zbehla. Malus ako titulný antihrdina navyše nebol až taká sadistická sviňa, ako som pôvodne čakal.

Dark fantasy svet temnych elfu je vykreslen nebyvala krute a atmosfericky, zbytek mi ale prisel jako takovy standardni fantasy mix putovani, intrik a souboju. Zadne silnejsi emoce nebo neco navic se u me bohuzel nedostavilo.

Hned na úvod je třeba říct, že anotace lže. Titulní "hrdina" Malus Temná čepel je ambiciozní pragmatik, nikoliv sadista páchající zlo pro zlo. Jeho činy nevybočují z toho, co je běžné ve společnosti okolo něj, i v jeho vlastní rodině. Úvodní nechutná scéna je jen prvoplánovitou hloupou snahou šokovat čtenáře - nic podobného, natož horšího, už v knize (naštěstí) není. Také je nutno říct, že zatímco říše Temných elfů u Salvatoreho Drizzta je aspoň s přivřenýma očima reálná, to co popisují Abnett s Leem, by muselo skončit tak do dvou let všeobecnou genocidou, neboť by se všichni povraždili navzájem.

Když odmyslíme toto, co zbývá? Inu, nenáročná, jednoduchá zábava. Je to prostě pulp, ale nelze popřít, že kvalitní. Intriky, podrazy, bitky. Vše rychle odsýpá k závěrečnému rozuzlení, které jasně určí strukturu dalších dílů. Nic se příliš nepitvá, ale ani nepůsobí ledabyle. Je znát, že autoři jsou profesionálové, mají zkušenosti, a hlavně - ani si nesnaží předstírat, že píší něco víc než "krmnou fantasy" pro pobavení.

Pokud si chcete odpočinout u něčeho nenáročného a jste už přejedení ušlechtilých rytířů v zářivě lesklých zbrojích, Malus Temná čepel bude představovat vítané osvěžení.

Překvapilo mě, že k ději komixu se kniha dostává téměř až na svém konci, nicméně dění předtím není rozhodně žádná "vata". Malus Temná čepel je perfektně propracovaný antihrdina, u kterého se budete nenávidět za to, že ho vlastně máte rádi.

Úprimne sa priznám, že knihy o elfoch ma nikdy veľmi nebrali. Keď som ale siahol po ságe o ich temnejších bratrancoch, konkrétne po temnom elfovi Malusovi, stali sa z temných elfov takmer hneď moji obľúbenci. Teda nie, že by som si s nimi vedel predstaviť posedenie pri jednom stole, ale majú charizmu (aspoň Malus Darkblade). Už hneď úvodná scéna bola dychberúca a Malus sa nielen vďaka nej, ale počas celej knihy, ukázal ako svojská postava, ktorú som si obľúbil. Odporúčam všetkým.

Mám lehkou úchylku na temné elfy. Je pravda, že jsem přečetla "jen" Drizzta, takže nemám moc s čím porovnávat, ale nevadí.
Kniha se mi opravdu líbila právě proto, že byl Malus tak temný a podlý a zlý a zákeřný a nemilosrdný a necitlivý. No víc už mě toho asi nenapadne. :D
Drizzta miluju, protože je to prostě úžasná postava, ale není to "temný elf". Jsem ráda, že jsem si mohla přečíst i knihu, kde hlavní postavu je temný elf. Protože přesně takhle si temné elfy představuji. :3