Vzkvétání

Většina obsahu zahrnuje reklamní proslovy o tom, co všechno vymyslel, co všechno založil a řídí, a jak je skvělý (ale musím přiznat, že u amerických autorů podobné naučné literatury je to běžné). Pak jsou tam odstavce o tom, kdo mu co ukradl, kdo ho poškodil - u pozitivního psychologa nepřekvapí :).
Jinak metoda nijak objevná, bere si, kde jen může, co jen zafunguje, cokoliv nového a objevného postrádám. Občas opravdu zajímavá historka. Kdyby se mi to nedostalo do ruky, opravdu by to nebyla škoda. Což ale neznamená, že někomu může být cokoliv z technik fungovat. A potom je to užitečné jako kuchařka, ze které si oblíbíte i jen jediný dobrý recept, čímž byl její účel naplněn.

Tak trochu reklamní vyprávění o Seligmanem založeném studijním oboru "Aplikovaná pozitivní psychologie"; mně víc pomohl jeho Naučený optimismus. Ale dobrá je rada psát si každý večer tři pozitivní události, co nejživěji reagovat na pozitivní sdělení a pokud možno mluvit víc o dobrých věcech než o špatných.

Část knihy (bohužel ta kratší) se věnuje jak žít v duševní pohodě. Autor definuje co podle pozitivní psychologie definuje duševní pohodu. Objevuje se zkratka PERMA, která zahrnuje pozitivní emoce, zaujetí činností (flow), pozitivní vztahy, smysluplnost, úspěšný výkon. Kniha uvádí i několik praktických cvičení, například zapisovat si tři pozitivní věci co se během dne staly nebo se povedly. Cvičení pomáhá si všímat více pozitivního a dát negativní myšlenky trochu do pozadí. Tato část knihy může pomoci si zvědomit některé procesy a to jak lidé přemýšlí. Zaujala mě zmínka o ikigai a aktivně konstruktivním reagování.

Druhý část mi přišla jako historie a aplikace pozitivní psychologie v různých oborech. Dozvíte se spoustu zajímavých informací o tom kdy, jak a proč pozitivní psychologie vznikla, jak se vyvíjela, jaké problémy pomáhá řešit ve školství, armádě...

Hledáš svoji duševní pohodu? Chceš v životě prospívat a kvést místo přežívání? Tak tohle bude pro tebe.
Vzkvétání vám pomůže hledat smysl v tom, co děláte, a využít vašich silných stránek - vlastně i na cestě hledání svého #ikigai .
Pozitivní psychologie si mě získala nejen svým neopomíjením důležitosti rozvíjení pozitivních aspektů života. Reálný dopad na jedince i celé společnosti, ať už zdravotní nebo duševní, ovšem nelze ignorovat - a tak tenhle celkem nový psychologický směr musíme co nejvíc rozvíjet, vnášet do života a sledovat, co za plody nám to přinese. :)

kniha přináší hodně zajímavých myšlenek

pár zajímavých poznatků jsem si odnesla (3 pozitivní věci, PERMA, aktivně konstruktivní reakce, silné stránky, pasáž o psychofarmacích), ale obecně mi kniha přišla spíše jako odborná literatura pro psychology (popisy výzkumů, autorův životopis), než jako praktické tipy pro veřejnost.

Kniha mi pomohla si některé věci správně pojmenovat, dát jim formu a srovnat si je. Stavět na nich jako na pevném základě. Nějak jsem ale nepostřehla, že by tu Seligman zmínil sociální nebo kulturní hledisko. To má přece na formování jedince a jeho psychiky taky vliv. Sepisování tří věci používám. Ale to už jsem byla naučená ze skautu, tuším, že se tomu říkalo Modrý život.

Kniha, která vás sice nevyléčí z deprese, ale zato vás naučí, jak prodat svůj úspěch, neboť na to je Seligman opravdový expert. Zřejmě jde ale o součást pozitivního přístupu k životu – být hrdý na to, čeho jste v životě a kariéře dosáhli a umět to s náležitou pompou prodat (byť některé útoky na kritiky nepůsobily jako něco, co by napsal člověk jsoucí v naprosté duševní pohodě).

Kapitoly, v nichž autor popisuje genezi pozitivní psychologie a její aplikaci ve škole nebo v armádě jsou bez debat čtivě napsané (tohle prostě američtí vědci umí), jen vám moc nepomůžou s vašimi osobními problémy. Jde tedy do jisté míry o očekávání, s nimiž budete ke knize přistupovat. Svým charakterem je to zkrátka publikace více deskriptivní (většina kapitol) než preskriptivní (zejména první tři kapitoly).

Základní poznatky pro osobní terapii (shrnuté hned v první kapitole) se týkají podmínek duševní pohody, kterými jsou podle Seligmana pozitivní emoce, zaujetí činností (stav flow), smysluplnost toho, co děláte, úspěšný výkon a pozitivní vztahy. Zásadní fakt, že není podstatné, co se vám přihodí, ale jak o tom přemýšlíte, je v podstatě převzat z kognitivní psychologie, vůči které se Seligman paradoxně vymezuje (stejně jako vůči antidepresivům) jako vůči metodě, která má charakter pouze paliativní, nikoli kurativní léčby.

Přijde mi, že Seligman dost podceňuje sociologické hledisko, jak je ostatně patrné z jeho krátkozrakého odmítnutí zjednodušeně chápaného Sartrova citátu „Peklo jsou ti druzí“. Jako kdyby nezáleželo na podmínkách, v nichž žijete, traumatech z dětství, kulturním a politickém kontextu, výchově… jako kdyby každý jedinec žil ve společenském vakuu a rozhodoval výhradně sám za sebe, jako kdyby vážně stačilo „říct ‚ano‘ větší duševní pohodě“ a nestarat se o svět kolem (trochu v duchu vyhroceného randovského individualismu).

Podobné prosazování jednoho přístupu jako jediného správného, který vyřeší všechny osobní i globální problémy, se mi obecně příčí a jsem pro nuancovanější pohled, zohledňující různé metodologie a filozofie.

Jako jedna z mnoha knih, které vám pomohou změnit životní postoj a zvýšit kvalitu vašeho života, Vzkvétání určitě stojí za přečtení, ale nezůstával bych jen u něj, ale naopak sáhnul třeba i po knihách autorů, jejichž názory Seligman rezolutně odmítá (Freud, Schopenhauer). Být šťastný nemusí být jediným smyslem života.

Stručne povedané duševná pohoda prispieva k pozitívnemu mysleniu, odďaľuje choroby no nerastie priamo úmerne s HDP. Podstatné pre Vás je každý deň si písať 3 pozitívne zážitky z vášho dňa a rozvíjať Vaše najsilnejšie stránky osobnosti.
Týmto som ušetril 300 strán knihy, cez ktorú som sa prelúskal za neustáleho a konštantného narcizmu či chválenkárstva pána profesora (čo zabralo s knihy asi 3/4) a myslím si, že ak si čitateľ viac pamätá z osobného života spisovateľa než z obsahu knihy - je to veľký nepomer. Pozitívne (ako inak :) však hodnotím detailné poznámky s odkazmi na zaujímavé knihy a štúdie.

V něčem poučné v něčem nic nového pod sluncem. A mohlo to být kratší, klidně o třetinu - místy je to zbytečně rozvleklé.