Vyšel jsem dřív než hvězda ranní

od:

Vyšel jsem dřív než hvězda ranní

Výběr poezie mezi lety 1814 - 1836. Z ruských originálů přeložili Emanuel Frynta, Petr Křička, Zdenka Bergerová, Kamil Bednář a Luděk Kubišta, doslov Jiří Honzík.

https://www.databazeknih.cz/images_books/29_/29686/vysel-jsem-driv-nez-hvezda-ranni-29686.jpg 4.645
Žánr:
Poezie
Vydáno:, SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a umění
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (9)

Přidat komentář
Nočnípták
04. června

Alexandr Sergejevič Puškin - Pěvec touhy po svobodě

ŠVEC
Podobenství

Švec jedenkrát se díval na obraz--
"Tadyhle na botách je chyba," pravil.
Malíř vzal štětec, chybu poopravil.
Švec ale neměl dost a začal zas:
"A tohle oko, myslím, krapet šilhá,
na prsou tuhle je moc nahoty..."
Tu malíř ztratil klid a přerušil ho:
"Dost, milej zlatej, nesuď nad boty!"

Na přítele jsem myslil v tomhle žertu,
čeho je znalcem, to bych neuhod,
zato je přísný, nic mu není vhod,
soudí kdeco -- nač ale uvšech čertů?
Kdyby tak zkusil zůstat u svých bot!
1829

Je to již přes 200let, když Puškin napsal své první verše. 200 let a přitom jsou tak současné. Nejenom jeho básně, ale celé jeho dílo.Gogol o Puškinovi napsal: "Je to ruský člověk na takovém stupni vývoje, k jakému možná dospějeme za dvě stě let." A Puškin opravdu ve své době ztělesňoval zítřek, budoucnost /nejen/ Ruska.

Jaruš7
27. května

Sbírka bàsní

Citace :
Exegi monumentum

Svůj pomník vztyčil jsem a nezaroste travou
ta k němu pěšina, jíž jde a půjde lid.
Nad sloupy císařů se vznáší vzdornou hlavou
až v nebes jas a klid.

Vím zajde tělo mé - dál duše, v lyru vkleta,
však bude zpívati, až tělo bude tlít.
Ctěn budu, dokavad zde na prostranství světa
jediný básník bude žít.

Rus širá nesmírná, v ní každý jazyk živý
mé jméno vysloví, mé lyry pozná zvuk;
i Kalmyk, stepí syn, i Tunguz, dosud divý,
i Fin i Slávů hrdý vnuk.

A dlouho milovat mne bude lid, pln vděku,
Jejž dobrým citům jen jsem učil zpěvem svým.
Vždyť volnost volal jsem a v tom našem krutém věku
a milost k psancům ubohým.

Jen vůle boží dbát je povinností Musy.
Nebát se urážek a slávy nežádat.
Být k chvále lhostejna i klevetám luzy
a s hlupákem se nehádat.
1836

Pro Slovany klasika.

alef
31. března

Spontánní, lehce plynoucí, průzračně čisté, pak zas romanticky rozervané, zraněné a vyhrocené ... a všechny tak působivé, letmo okouzlující, niterné a intenzivní ...

"A nikdy bez toužení, zřít krásu nemohu, a bez něhy a chvění ...
A stokrát zraněné a málo poučené, zas k novým idolům se modlí srdce mé ..."

"Náhodný a marný dare,
živote, proč byls nám dán?
Z temné vůle sudby staré
proč jsi v poutech zakován?

Kdo to byl, kdo silou záští
vyvolal mě z nicoty,
srdce naplnil mi vášní,
rozum zbavil jistoty ...?"

Četla jsem, okouzlená, básněmi pyšnými, sebejistými, některými chaotickými, jinými neuvěřitelně něžnými a všemi, tak hluboce lidskými ...

"Slast vzpurnou, divokou, té chvíle málo cením ...
sám ve vír šílený, těch smyslů stržen s ní ...
v mém horkém objetí, když jako had se svíjí ...

... oč víc mé lásky máš,
oč víc muk blažených,
oč víc mi štěstí dáš,
když posléz dojata, mou prosbou úpěnlivou,
se vzdáš mi se studem a s něhou zdrženlivou ..."

Damato
10.10.2017

--- a zůstane jen nekonečný stesk....
Puškine, ty nejsi jen úžasný poeta, ty jsi psycholog, terapeut a to všechno v jednom.
Nic víc se v mém komentáři vašich básní neodvážím napsat.

mcleod
27.05.2017

Tato sbírka byla mým prvním setkáním s Puškinem... a doteď se z ní nemohu vzpamatovat. Tak silné a krásné básně jsem už dlouho nečetl. Můj druhý oblíbený ruský romantik Lermontov může jen tiše závidět, co dokázal jeho velký současník. Ruská literatura je obecně hodně ponurá, v případě romantismu se však mění v poutavé vyjádření žalu a jeho kontrastu s krásou v nepatrných koutcích básníkovy duše... právě tato rozervanost se mi na romantismu hrozně líbí a Puškin dokázal svým velkým uměním tento obsah ještě více povznést:

"Nechtěj se ptát, proč mnohdy smutno je mi,
když zábava je nejveselejší,
proč nevlídně se mračím mezi všemi
a život, sladký sen, mě netěší;

nechtěj se ptát, proč duší zasmušilou
už nedovedu lehce milovat
a žádnou, žádnou nenazývám milou -
víc rád mít nesmí, kdo měl jednou rád;

kdo štěstí poznal, pro toho už není.
Jen kratičko nám plně přáno jest -
odejde mládí, láska, okouzlení
a zůstane jen nekonečný stesk..."

Laki_Laki
27.04.2015

Po přečtení sbírky Chladný žár jsem si Puškinovy básně oblíbila po přečtení této velmi rozmanité sbírky jsem se do jeho básní přímo zamilovala. Jsou nádherné a hlavně smysluplné.

Puškinovi patří místo mezi světovou klakou.

Szevcza
28.12.2014

Nechtěj se ptát, proč mnohdy smutno je mi, když nálada je nejveselejší...

Matiniela
08.01.2014

Nádherné dílo a to poezii moc nemusím.

alfa
25.05.2013

Puškinovy básně se staly mými oblíbenými. Verše skvěle odráží jeho mladistvou naivitu, zklamání v lásce a přátelství, opovržení primitivními lidmi i kritický náhled na svět. Jsou v nich chvíle radosti i smutku, optimismu i deprese, životní vzestupy i propady na dno. Vyšel jsem dřív než hvězda ranní je pohledem do komplikované duše básníka. A podle mě to jeden z nejlepších pohledů, jaký náš svět může nabídnout.