Všechny malé zázraky
Jennifer Niven
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/225827/bmid_vsechny-male-zazraky-eHU-225827.jpg
4
1505
384
Strhující příběh o hledání a (ne)nalézání, o lidských předsudcích a první lásce. Theodora Finche fascinuje smrt. Violet Markeyová zase žije pro budoucnost – těší se na den, kdy dokončí střední školu a bude moct opustit rodné městečko, které jí připomíná nedávnou tragickou smrt sestry. Když se ti dva potkají na římse školní zvonice, není ale docela jasné, kdo koho vlastně bude zachraňovat. Finch je obyčejný kluk, až na to, že trpí bipolární poruchou. Violet je obyčejná holka, až na to, že Finchovi přijde úplně neobyčejná. Ty dva svede dohromady školní projekt, jehož cílem je objevovat „krásy Indiany“, a oba při tom učiní zajímavé objevy...... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2015 , Yoli (ČR)Originální název:
All the Bright Places , 2015
více info...
Přidat komentář
Po všech těch kriminálkách, co jsem četla, to byla příjemná oddychovka. Četlo se to velice příjemně. Ten velký zvrat na konci mi však nepřišel tak dojemný nebo napínavý, trošku tomu chyběl "drive", který by mě hnal k tomu "tak a teď se to stane!" Jinak bych dala 4 hvězdy, protože příběh to byl pěkný, a to že já jsem nebyla překvapená neznamená, že nemůže být někdo jiný a že by si kniha zasloužila horší hodnocení.
Ne lehko uchopitelná kniha. Trvalo mi hodně dlouho, než jsem se začetla.
Neohromila mě nejspíš tolik jako většinu ostatních čtenářů. Pro mě nepředčila například Hledání Aljašky. Na druhou stranu nemůžu říct, že mě zklamala.
Místy chaotické myšlenky byly záměrem autorky, měly vyvolat určitý dojem, ale dělalo mi problém se jimi prokousat. Natožpak se snažit je pochopit.
Zvláštní postavy i myšlenky. Zvláštní kniha.
Za mně super, tenhle žánr mně baví, četlo se to úplně samo. Finchovi kapitoly se mi líbili o něco více než ty Violet, ale jinak doporučuji.
Těžko hodnotit. Finchovy zápisy mě nesmírně bavili, bohužel to se nedá říct o Violet.
Úplně nevím, jak knihu hodnotit. Je to taková ta kniha, která něco, alespoň náznak, v člověku zanechá, ale zas ji nemůže vychvalovat do nebes, protože tak skvělý to nebylo.
Nemyslím si, že je to úplně kniha pro teenagery. Respektive pro ty tupé puberťáky, kteří by ty myšlenky a ty na první pohled kýčovité, na druhý neskutečně hluboké myšlenky nepochopili. Tohle jsem si u Yoli všimla až teď, že jejich knih pod svou slupkou a mezi řádky něco skrývají. Nebo alespoň tahle má v sobě něco víc.
Přiznám se, autismus a tyhle další odvětví jsou mi cizí, úplně je nechápu a nikdy asi úplně nepochopím. To stejné je příklad bipolární poruchy, Finchovi jsem úplně nepřišla na své a nedokázala jsem s ním soucítit, protože prostě a jednoduše, nerozuměla jsem mu. Sice občas trpím změnami nálad, ale není to časté, a spíš bych to připisovala hormonům.
Nevím, nevím tuhle knihu bych úplně nedoporučovala, pokud jste takoví burani jako já, a těmhle lidem prostě nerozumíte. Styl mi taky úplně nesedl, někdy mi to přišlo jako úplnej monolog. Pěkná kniha, ale víckrát už ne.
Kniha, která stojí za přečtení. Děj vas pohltí, chvíli se usmivate, chvíli jste napjati a ke konci někteří pláčou, krásný příběh o lásce i trapeni. A když na konci zjistíte, ze část příběhu si spisovatelka sama prožila, o to silnější pocit z knihy mate.
Moc se mi líbila.Mám známého s maniodepresí a v knížce bylo pěkně popsáno co se takovému člověku honí hlavou a zase sem mohla trošku lépe pochopit. Autorka píše neskutečně čtivě, nemohla jsem se od knížky odtrhnout a přečteno za dva dny. U konce jsem bulela jako blázen i když jsem tušila, že to takhle zkončí, nechtěla jsem si to připustit. Určitě si přečtu i Tíhu Vesmíru.
Asi jsem od toho čekala víc.. Ale nakonec to nebylo tak špatné :) Sice jsem to četla déle, než jsem zvyklá, ale celkem to šlo.. :) Každopádně nic pro mě, a ráda někomu prodám nebo vyměním za jinou knížku :)
Tuto knížku jsem četla na doporučení. A nelituji. Je místy vtipná, dojemná, smutná a občas vás i naštve. Nemám k ní nic dalšího.
Doporučuji.
Pokud si vás tato kniha má najít, tak si vás najde. Je unikátní, a to poselstvím, kterou v sobě má. Najdete zde plno myšlenek k zamyšlení a byť není optimistická, tak i přesto zde najdete jedinečný příběh.
Nemůžu říct, že jsem z knížky nějak extra nadšená. Není to nic, co bych si chtěla přečíst znova v nejbližší době, ale musím uznat, že nese velmi důležitou zprávu a myslím si, že Finchovi myšlenky byly velmi přesné a výstižné pro lidi, co trpí depresí. Citáty v téhle knížce - pane bože! Tak krásné a pamětihodné. Pocit, který mě napadá po přečtení Všechny malé zázraky je: sklíčenost. Vyvolává ve mě pocity smutku, prázdnoty a tak se cítil Finch. Bylo mi líto Violet a její sestry, některé pasáže mi vehnaly slzy do očí. Abych byla upřímná, co si sakra myslela Finchova rodina? Ano chápu jeho máma je smutná, přepracovaná, musí živit 3 děti a ex manžel její to je tragédie sama o sobě, ale sakra!!! Kdyby moje dítě trpělo depresí, chodilo k psychiatrovi a nezvedalo mi telefon ( který ani nekontrolovala) a odjelo někam bez mého vědomí určitě bych udělala více, než řekla "Tohle on dělá." V tomhle se mi líbili Violetiny rodiče. Sice byli příliš ochranitelský, příliš opatrný a opravdu ze své dcery nespustili zrak,ale v tomhle případě příliš bylo mnohem lepší než méně. Lidi ztrácí a získávají na oplátku. A mám dojem z knížky, že i když chceme zachránit tak strašně moc někoho koho milujeme, snažíme se sebevíc, ale on nechce být zachráněn, tak není žádná možnost, jak ho zachránit. Bohužel ke konci jsem si říkala, že je to trošku trošku natahované. Nezapomenu na Ultra Violet a Finche♥
!!!!!!!!!!
SPOILER:
Jediné co bych vytkla je to, jak Violet se vyrovnala se smrtí Finche. Pořád mluvila o sobě, co udělala špatně a proč ho nemohla zachránit, ale to nebylo o ní, ale o něm. Chápu že se cítila provinile. Nepřišlo mi, že by Violet jedinkrát myslela na to, jak se cítil Finch nebo jeho rodina.
První půlka mě nebavila - takový spíš podprůměrný dívčí román; podprůměrný proto, že jsem měla problém vžít se do hlavní hrdinky nebo se zamilovat do hlavního hrdiny ;), což se mi u dobrých YA romancí daří. Ale někde za půlkou to vzalo pro mě nečekaný spád a přiznávám, že to dopadlo úplně jinak, než jsem si od začátku myslela. Nějakým způsobem mě to nakonec někde uvnitř mě přecejen zasáhlo a docela dlouho mi to ještě leželo v hlavě, takže díky "pointě" a tomu, jak se s tím vypravěčka vypořádala, dávám o hvězdičku víc, než jsem původně chtěla...
Z knížky mám velice smíšené pocity. Obdivuji spisovatelku, že něco takového napsala. Myslím si, že se o tomto tématu moc nebaví, i když je dost aktivní. Sama bych ráda něco, takového propagovala. Příběh mě až tak moc nezaujal a četla jsem knihu spíše z donucení. Poznámka autorky mi připadala, jako emoční vydírání čtenáře po už tak emotivním konci, ale přesně to mě vyburcovalo k tomu dát o jednu hvězdičku navíc. Doporučuji k přečtení.
Ta knížka byla tak krásná, jen mě mrzí, že smutná. Jako první jsem četla Tíhu vesmíru, ale Zázraky se mi líbili víc. Přála bych si, aby měla šťastnější konec, doufala jsem, že dopadne jinak.
Z knihy mám dost smíšené pocity.
Půjčila mi ji kamarádka, která z ní byla velmi nadšená a já se tedy s velkou chutí do ní pustila.
Začátek byl velice pěkný. Ale jak jsem četla dál nadšení se pomalu vytrácelo a ke knize jsem se pak velmi špatně dostával.
Ke konci jsem měla hrozný problém se do knížky začíst a ten konec byl hodně předvídatelný.
Kniha měla velmi zajímavé téma a velmi jemně přednesené.
Autorka má můj velký obdiv, protože na takové téma se musí velmi opatrně a procítěně což se jí povedlo.
Co mi na knize ale vadilo byl někdy až moc zdlouhavý děj.
A já osobně tyto knihy moc v lásce nemám. Psychologie je mi docela vzdálené téma a tato kniha byla téměř celá na lidské psychice založena.
Na konec bych ráda řekla, že jsem ráda, že jsem si knihu přečetla. Bohužel to není můj šálek kávy..
Když jsem se díval na konci mých "chystám se číst" na tuto kníhu, připadal jsem si jako u nás v jídelně když přemýšlím na co jsme to měl chuť před čtrnácti dny. Podobné jsem měl pocity u této knihy, ale věřil jsem svému seznamu a dobře jsme udělal.
Příběh dvou adolescentů, příběh o jejich problémech, radostech a strastech chytne snad každého za srdce. Vyprávění jak z pohledu Thea tak Violet je příjemné ozvláštnění a bavilo mně. Na těch dvou a jejich okolí je krásně vidět rozpor v aboslutním nezájmu a přehnané opičí lásce. Oba extrémy jsou velmi názorné a evidentně škodlivé. Ač nelze než připustit, že být rodičem je spíš věcí loterie, než dlouhodobě plánovaná akce. Možná by stačilo na jdené straně krapet ubrat a na druhé zase přidat a všechno by bylo jak z pohádky.
Každopádně knihu doporučuju.
Ke knížce jsem se dostala díky Zoe Sugg a jsem za to ráda. Nic podobného jsem předtím nečetla a ani jsem nevěděla co od knihy očekávat, ale příběh mě dokonale vtáhl a jsem moc ráda, že jsem si zázraky přečetla.
Patřím mezi "nedotčené" čtenáře - při četbě knížky jsem neuronila ani slzu a ani mé hodnocení není nijak vysoké. Příběhů, v nichž se přeživší cítí odpovědný za smrt toho druhého, jsem už četla docela dost. Příběh Violet pro mne nebyl nijak přesvědčivý. Mnohem více mne oslovila například kniha Obyčejní lidé - později to byl i výborný stejnojmenný film, jeden z prvních režijních počinů R. Redforda.
A pokud jde o Thea: když někdo nechce, aby mu bylo pomoženo, pak mu pomoci nelze. Chápu, že právě tohle je problém bipolární poruchy, jenže v jeho věku bych předpokládala, že hlavní slovo by měla mít rodina.
Štítky knihy
sebevražda láska smrt zfilmováno deprese studenti bipolární afektivní porucha pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2015 |  Všechny malé zázraky |
| 2017 |  Tíha vesmíru |
| 2021 | Bez dechu |
| 2001 | Ledová pustina |
| 2023 | Až půjdeš, vezmi mě s sebou |
Dočetla jsem dnes večer. Krásné, smutné. Na začátku knihy jsem nečekala, že by knížka měla takový konec. Pobrečela jsem si, ale moc se mi líbíla.