Všechny cesty vedou do Santiaga
Ladislav Zibura
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/523900/bmid_vsechny-cesty-vedou-do-santiaga-652128e614db5.jpg
5
793
793
Už více než tisíc let míří lidé ze všech koutů Evropy do Santiaga de Compostela. Ladislav Zibura tam poprvé putoval v osmnácti letech a teď se do Španělska vydává znovu – za vzpomínkami, dobrodružstvím a příběhy poutníků z celého světa. Přidejte se k nim a ponořte se do vyprávění plného humoru a přátelství mezi lidmi, kteří se nikdy neviděli. Dozvíte se, jak poutnictví hýbalo evropskými dějinami, a taky načerpáte tipy pro vlastní cestu. Budou se vám hodit – možná totiž zjistíte, že camino volá i vás.... celý text
Přidat komentář
Hodně inspirativní čtení, užila jsem si cestu i takto zprostředkovaně :)
Určitě můžu doporučit i Láďovy přednášky, Amazonie byla boží a chystáme se na další. Stejně tak si určitě přečtu i další knihy, cestovat se dá i z houpací sítě na zahradě :D :)
Takže, kniha byla krásná. Ano Larry, děkuji, že jsi měl vzal do Santiaga a mohla jsem to s tebou celé prožít, zažít a aspoň po stránkách projít. Byl to super výlet :-) Jediné čeho lituji, je že jsem k této knížce nepřišla dřív. Hned bych se na cestu vydala. Bohužel, ale nemám hlavu na jazyky, tak bych se nedomluvila, tohle jsem ve škole zameškala a teď ani není vhodná doba. Ale svému synovi budu takové knížky číst, aby věděl o čem je život a o co všechno by mohl přijít.
Díky Larry ,že jsem s tebou mohla putovat do Santiaga a ještě dál. Putování a setkávaní se s různými lidmi mě neskutečně bavilo. Zároveň jsi mi ukázal, že se jen tak do Santiaga nevydám ,i když je to můj sen. Společné ubytování a ty noci v něm jak jsi popisoval bych teď asi nezvládla :) ,ale věřím, že až budu muset v životě vyřešit nějaký problém tak tuhle pouť uskutečním. Teď budu roky čerpat s tvé knihy, která je velmi povedená, není založena na vtípku pomalu v každém odstavci jak jsi to dělal v předešlých knihách a já je kvůli tomu nedočetla. Dal jsi mi poznat cestu,její nástrahy,jeji krásu a za to ještě jednou díky..... A ten konec?? Slzy v očích...
Poslouchala jsem jako audioknihu a moc jsem si to užila. Cestopisy mě číst nebaví, ale způsob, kdy mi je někdo vypravuje do ucha, je pro mě přesně ten pravý. Mám ráda Ládíkův humor, a i když Prázdniny v Česku tahle kniha (pro mě) nepřekonala, po jejím poslechnutí mám chuť vyrazit na camino. Větší pochvalu dát neumím. Vlastně umím - na
konci knihy jsem měla slzy v očích.
"Připadá mi, že pouť je jako simulace krátkého lidského života, má svůj začátek a spěje k neodvratnému konci."
PŘÍBĚH O CESTĚ, KTERÁ MĚNÍ ŽIVOTY
Sama za sebe můžu říct, že je tomu opravdu tak. Camino je a byla pro mě úžasná cesta, nezapomenutelné dobrodružství. Autor umí poutavě psát a čtenář se myslí přesune na Svatojabskou cestu, nechá za sebou všechny starosti a má jediný cíl. S co nejméně puchýři a s co nejvíce zážitky doputovat ke katedrále.
A kdo jednou půjde Camino, nepůjde naposled. Věřím tomu. Poutníci jsou opravdu různého věku, ale v tu chvíli všechny pojí stejný cíl.
Pro mě nejslabší Ziburova knížka. Ploché vyprávění o tom koho jsem kde potkal a jak jsem si s ním dal pivo a bagetu. Tentokrát i bez humoru. Umí to lépe.
Naprosto skvělý cestopis jako všechny od p. Zibury. Hned bych se vydala do Santiaga.
Škoda, že jsem takovou knihu nečetla dříve-být o pár let mladší, vydala bych se na cestu:-).
První kniha od Zibury a musím říct, že to nebylo špatné, ale četla jsem i lepší. Ano u některých zážitků jsem se docela zasmála, ale postrádala jsem nějaké fotografie z cesty. Až na konci, byl popis Santiaga a Larryho prožitků z cesty. Poslední kapitola mě dojala.
KNIHOBUDKA 2 – Lipová-lázně. Snad autor promine fakt, že jsem finančně neocenil jeho dobře odvedenou práci na této knize. Samotného mě překvapilo, že byla někým krátce po vydání takto odložena. Možná touha podělit se o čtenářský zážitek? Ke knihobudce jsem doputoval z Loučné nad Desnou pěšky přes zasněžený hřeben Jeseníku. Ponořen do vlastních myšlenek jsem kráčel ztichlou zimní krajinou a naladěn atmosférou cesty pak na konci dne sáhl na autobusové zastávce v Lipové-lázních bez delšího vybírání (knih tu bylo ve třech dlouhých policích a v krabici na zemi hodně) po titulu Všechny cesty vedou do Santiaga. Protože jsem od Ladislava Zibury četl všechny předchozí cestopisy (poctivě zakoupené), byla to i sázka na jistotu, která se vyplatila. Troufám si říct, že nadšený bude i čtenář, který o cestě do Santiaga přečetl stoh jiných knih. Je to totiž trochu jiný pohled. Výčet památek, popis krajiny a líčení strastí osekává extrovertní Ladislav Zibura na minimum a místo toho dává přednost vyprávění o setkávání se a společném cestování s lidmi. Někteří se v knize jen mihnou, jiní se stanou jejími výraznými postavami. Skrze životní příběhy spolupoutníků pak autor sám nahlíží do svého života. Dosahování kontemplace skrze samotu (tradiční pro tuto literaturu) je zde posunuto do jakési společenské formy. V neposlední řadě jde i o pohled na aktuální stav poutě (užitečné pro ty, co chtějí vyrazit), částečně bořící romantické představy (systém rezervací míst pro nocleh atd.). Pokud jsem na začátku psal o dobře odvedené práci, je potřeba v závěru doplnit, že jde o práci, ze které má autor radost a tu se mu daří ze stránek knihy přenést na čtenáře. Vypůjčeno 30.12.2024.
V pořadí moje třetí přečtená kniha od Ladislava a zatím nejlepší. Příběh putování je skvěle popsaný, zajímavě vylíčené jsou i postavy ostatních poutníků. Moudrá a zároveň humorná kniha, příjemná oddechovka.
Cesta do Santiaga byla moji první knihou od autora. V tu chvíli jsem věděla, že si musím přečíst všechny. Splněno. Takže se vracím k hodnocení cesty do Santiaga. Za mě nejvtipnější ze všech, chvílemi jsem se smála i pár minut a k odstavcum se vracela. Ilustrace překrásné. L. Zibura je prostě obdivuhodný člověk. Tleskám a Tleskám. Jděte na přednášku.
Poslechnuto jako audiokniha. Ladislav zjevně dospěl - už to není pokus o vtip za každou cenu, ale zajímavé, a nebojím se říct i přemýšlivé putování po jedné z momentálně nejznámějších poutí. Kniha je dobře vybalancovaná - něco o autorovi, něco o přírodě a historii, něco o vlastním putování. Moc fajn.
Dle mého zatím rozhodně nejlepší Ziburova knížka! :-) Celou dobu mě provázel pocit, že jsem opravdu na pouti s ním.
Čím víc se blížil se konec, tím větší smutek jsem pociťoval, stejně jako samotný autor a na konci jsem se cítil, že i ve mně samotném se něco muselo změnit.
Nádherné, sugestivní, inspirující čtení. Každopádně mě tato kniha konečně přesvědčila koupit letenky, a tak za pár měsíců vyrazím taky, děkuji Larry! :-)
P.S. - díky za skvělý playlist na spotify!
Znám pár lidí, kteří tuto cestu absolvovali a byli nadšení. Mně bylo jasné, že moje fyzička na to nestačí, proto jsem se s chutí pustila do čtení dalšího cestopisu Ládíka Zibury. A tak už vím, že ještě víc by na pouti trpěla má introvertní povaha.
Larry Zibura na své pouti potkal široké spektrum poutníků, někdy velice milých, jindy neskutečných exotů. A po zdolání náročné cesty ještě nervy ohledně noclehů. Bude v ubytovně volné místo? A pokud ano, nebude tam nějaký hlučný chrápající nebo hrající hry na mobilu?
Takže když to shrnu: raději si o pouti přečtu v této vtipné knize, kde lze rovněž nalézt i spoustu námětů k zamyšlení.
Pro mě příjemné čtení, díky kterému jsme si udělala malou představu o tom co od poutě do Compostely očekávat. Jestli to bude můj šálek kávy či nikoli :-)
Na rozdíl od předchozích knih autora jsem tuto knihu nechala rozečtenou cc ve 2/3. Nějak mi to přišlo natáhnuté, opakující se, myšlenky předvídatelné... ale jsem možná moc přísná kvůli laťce, kterou si autor nastavil předchozími úžasně vtipnými a nabitými knihami.
Od autora mám ráda všechny knihy, tahle se mi však přijde prozatím nejlepší. V téhle knize je krásně vystižená atmosféra pouti do Santiaga, světlé i méně jasné chvilky o které se autor podělil. Také jsem ráda četla rozhovory s jinými poutníky, jejich motivace, sny a postoje.
Jsem trochu introvert a obdivuji každého, kdo dokáže za pár dnů pokecat s tolika lidmi :-D Klasicky ani tady nechyběl typický humor známý z předešlých knih, ale v tomhle cestopisu je mnohem více hlubších úvah a myšlenek a to bylo velice inspirativní. Také jsou hlubší a vnitřnější i příběhy mnohých lidí kolem a mnoho z nich mě chytlo za srdce.
Autor dokáže cestu a navštívená místa popsat tak živě, že s trochou googlení jsem měla pocit, že jsem tam taky :- ) Zaujali mě i mnohé zajímavosti z historie a samozřejmě opět krásné ilustrace.
Knihu jsem četla delší dobu, ale s radostí – je to sbírka menších příběhů na jedné cestě, které je škoda přečíst za den a také mi bylo smutno, že kniha se blíží ke konci.
Štítky knihy
náboženství putování cestopisy poutní místa Santiago de Compostela poutníci Svatojakubská cesta náboženské poutěAutorovy další knížky
| 2016 |  Pěšky mezi buddhisty a komunisty |
| 2019 | Prázdniny v Evropě |
| 2017 | Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii |
| 2021 | Prázdniny v Česku |
| 2023 | Všechny cesty vedou do Santiaga |
Moc příjemné čtení a autentická atmosféra díky přenádherným ilustracím, které vás do četby vtáhnou a až do konce nepustí. Musím přiznat, že jsem o caminu párkrát uvažovala, ale po přečtení Láďovy knížky vím, že tahle cesta není pro mě (mám trochu jinou představu). A vůbec mi to nevadí, protože jsem ji mohla prožít spolu s autorem, doslova jako kdybych kráčela vedle něj. Je to dojemné, veselé i smutné, často únavné (tak, jak dlouhé túry obvykle bývají) a veskrze lidské. Se čtením jsem nespěchala; naopak jsem jen pomalinku postupovala vpřed a soustředila se na své myšlenky, pocity a vše si poctivě představovala. Po dočtení zůstala melancholická pachuť, přesně taková, jakou cítíte i ve skutečnosti, když po dlouhé době dosáhnete svého cíle a najednou se máte vrátit do "běžného" života. Díky za zážitek.