Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Autor se nápaditým, zábavným a srozumitelným způsobem zamýšlí nad vztahy mezi lidmi, nad smyslem a způsobem života, náboženstvím, otázkou domova a podobně. Oslovuje v čtenáři jeho lepší já, nalézá radost v maličkostech a klade důraz na potřebu tolerance a pochopení. Kniha vyšla poprvé v roce 1988 v USA a hned po vydání měla u čtenářů velký úspěch. Po patnácti letech se autor ke knize vrátil, aktualizoval jí a doplnil o pětadvacet nových příběhů....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/135071/vsechno-co-opravdu-potrebuju-znat-jsem-se-naucil-v-materske-skol-135071.jpg 4.31979
Žánr:
Literatura světová, Fejetony, eseje

Vydáno: , Argo
Originální název:

All I Really Need to Know I Learned in Kindergarten, 1988


více info...
Nahrávám...

Komentáře (260)

Kniha Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce

ZuzanaZ83
10. srpna

Milá kniha plná slušnosti, nadhledu a mírné ironie vůči sobě samému. Příjemné čtení, při kterém máte pořád lehký úsměv na tváři.

joanb
08. srpna

Knížky od pana Fulghuma jsou vždycky milé pohlazení. Je v ní humor, poučení a myšlenky, nad kterými přemýšlíte, ale nikdy byste je nevyslovili, natož napsali. Určitě knížku pošlu dál dětem...


EvaHonsová
07. srpna

Co by si člověk měl odnést do života z ranného dětství:
1. O všechno se rozděl.
2. Hraj fér.
3. Nikoho nebij.
4. Vracej věci tam, kde jsi je našel.
5. Uklízej po sobě.
6. Neber si nic, co ti nepatří.
7. Když někomu ublížíš, řekni, promiň.
8. Před jídlem si umyj ruce.
9. Splachuj!
10. Teplé koláčky a studené mléko Ti udělají dobře.

ŽIJ VYROVNANĚ. Trochu se uč, trochu přemýšlej, každý den trochu maluj a kresli, zpívej, tancuj, hraj si a pracuj. Každý den odpoledne si zdřímni. Když vyrazíš do světa, dávej pozor na auta, chytni někoho za ruku a drž se s ostatními pohromadě. NEPŘESTÁVEJ ŽASNOUT.

Sandalkar
29. července

Zase pohlazeni po dusi. On to Robert Fulghum proste umi.

Ren95
08. července

Jednoduché pravdy, jsem zvědavá, co si o knize bude myslet, když si ji přečtu třeba za 10-20 let..

Lili
15. června

„Sebrat dohromady to nejlepší, co v nás je, a darovat to.“

Dámaskloboukem
18. května

Tak prosté, tak obyčejné a přitom tak hluboké a nadčasové.
Z knížky je znát, ze si zamyšlení autor připravoval pro svoje kázání.
Už v názvu knihy je hluboká pravda.
Jak tvrdí místní vyhlášená dětská psycholožka, do školy ( školky) nechodime proto, abychom se naučili, kolik je 1+1 a jaké i/y kam patří. Hlavním přínosem těchto zařízení je sociální zdokonalení jedince a nalezení správného místa ve společnosti.
V zásadách, které se Fulghum naučil ve školce a jsou vypsány na začátku této malé knížky, se beze zbytku shodneme.
V čem se s autorem vůbec neshodnu, je to, v co každý z nás věříme. To je taky vypsané na začátku.
Přesto si touto knihou získal Robert Fulghum muj respekt. Kéž by to samé ( vzájemný respekt) byli schopni cítit k sobě lidé, věřící každý v jiné učení…
Hned by bylo na světě lépe.

Filomena1961
17. května

V povídkách Roberta Fulghuma převládá přívětivost, jemnost, dobrosrdečnost. Dokážou člověku zlepšit náladu. Zaujala mě hned úvodní povídka Kaluže. Je těžké z nich vybrat nejlepší, každá má své kouzlo. Rovněž shrnutí pravidel , které jsme se naučili v útlém dětství, obsahuje slušnost, lásku a základy hygieny. Vtom má autor zcela jistě pravdu a taky s ním souhlasím, že jsou hluboko v nás zakódovány a jen stačí, aby si je člověk připomínal a hned by byl svět o hodně lepší.

1 ...